HADÍ JED

Kde koupit hadí sérum

Hadí sérum můžete koupit na internetu, nabídku s cenou můžete vidět zde: sérum s hadím jedem cena.

Zdroj: článek Sérum s hadím jedem

Mast s hadím jedem proti vráskám

Hadí jed syntetický pomáhá uvolnit svalovou tenzi a má silný relaxační a analgetický účinek. Waglerin 1, který je v masti obsažen, je účinný proti mimickým vráskám. Tripeptidy hadího jedu syntetického mají podobnou sekvenci aminokyselin této funkčnosti, avšak aktivita hadího jedu syntetického je ve srovnání s Waglerinem 1 oslabena. Hadí jed syntetický je bezpečná, účinná a bezbolestná alternativa diskutovaných ošetření proti stárnutí např. botulotoxinem. Mechanismus působení hadího jedu syntetického je podobný jako u Walgerinu 1, který působí na postsynaptické membráně. Peptid je antagonistou svalového, a nikotin acetylcholinového membránového receptoru. Pokud jsou tyto receptory blokovány, iontové kanály zůstávají uzavřené, a nedochází tak k příjmu Na+, takže sval zůstává uvolněný.

Hadí jed syntetický je vynikající sloučeninou proti vráskám s podobným mechanismem působení jako hadí jed. Vyhlazuje mimické vrásky v krátkém čase a dlouhodobě působí zejména proti výrazným liniím. Hadí jed syntetický je čirý vodný roztok založený na glycerinu, bez konzervantů.

Zdroj: článek Hadí jed v kosmetice

Hadí jed používaný v medicíně

Jedy hadů se užívají v medicíně. Hadí jed jako léčivo byl známý již ve starověku. Užitečné jsou díky velkému obsahu enzymů, používají se při léčbě zánětů a k tlumení bolesti. Dále také pomáhá proti revmatismu, zánětům šlach a svalů a oparům.

Pro zdravotní účely se používá jed syntetický – jehož složení je upraveno tak, aby tělu neublížil, ale naopak pomohl.

Účinky syntetického hadího jedu:

• pomáhá při problémech a onemocněních pohybového aparátu,
• urychluje hojení povrchových poranění kůže,
• pomáhá proti bolestem kloubů a namožení svalů (uvolňuje tenzi),
• zmírňuje projevy kožních onemocnění,
• působí proti oparu,
• působí proti křečovým žilám,
• působí proti hemeroidům.

Zdroj: článek Hadí jed v kosmetice

Krém s hadím jedem na vrásky

Krém s hadím jedem vyhlazuje vrásky a oddaluje vznik nových, redukuje výrazové linky a obnovuje elasticitu pleti. Neobsahuje minerální oleje, kvůli kterým by byla pleť mastná a neprodyšná. 4% hadí sérum zmenšuje struktury těch nejhlubších vrásek a výrazových linek. Efekt je posílen i působením dalších látek, jako je kyselina hyaluronová, retinol, koenzym Q 10, kolagen a elastin, které jsou v krému obsaženy. Vitamíny B a E chrání pleť před předčasným stárnutím pleti v důsledku nadměrného UVA a UVB záření.

Zdroj: článek Hadí jed v kosmetice

Účinky hadího jedu na pleť

Hadí jed v malých dávkách působí jako slabé anestetikum, uvolňuje obličejové svaly, a tak předchází vzniku vrásek. Vrásky jsou převážně tvořeny trvalým napětím obličejových svalů, které vzniká stresem při řešení každodenních problémů. Hadí jed má podobné účinky jako botox. Na rozdíl od botoxu umožňují přípravky s hadím jedem pohyb obličejových svalů a mimiku, ale zároveň zmenšují vrásky a paralyzují svaly, které ke vzniku vrásek vedou. Hadí jed úžasně zabraňuje vzniku nových vrásek, ale vyhlazuje i 52 % vrásek, které jsou na tváři už několik let. Hadí jed však dokáže řešit i jiné problémy než jen vrásky. Přirozeně napíná pokožku, uvolňuje svalové napětí, pleť tak dostává zdravější vzhled, mizí všechny otoky a pleť se stává opět pružnější. Zlepšuje hojení ran a minimalizuje jizvy, nejen úplně nové, ale i ty starší. Jeho velkou výhodou je i to, že je vhodný na všechny typy pleti včetně citlivé pokožky, a dokonce i na pleť s psoriázou a ekzémy.

Hadí jed vyráběný pro kosmetické účely produkuje Chřestýšovec Wagleri, který patří do čeledi zmijovitých, dorůstá délky cca 1,5 metru a patří mezi nejkrásnější, nejžádanější, ale také nejproblémovější chřestýšovce vůbec. Žije v jihovýchodní Asii a je proslulý tím, že je chován v hadím chrámu v Penangu v Malajsii. Jeho uštknutí je pro člověka bolestivé a jeho paralyzující jed smrtelně jedovatý.

Nenechejte se však nachytat jen na název a pěkný obal. Důležitá je i koncentrace účinné látky. Optimální je koncentrace od 3 do 5 %. Koncentrace kolem 1 % nezaručuje účinky takové, jaké byste si představovali. Ne vždy je tedy pěkný obal a podezřele nízká cena výhrou. Důležitý je obsah a složení produktu s obsahem hadího jedu.

Zdroj: článek Hadí jed v kosmetice

Účinky hadího séra na pokožku

Syntetický hadí jed je jednou ze stále širší škály bioaktivních složek, které procházejí ověřováním a začleňováním do kosmetických přípravků.

Potenciál peptidů nalezených v hadím jedu

Je známo, že hadí jed obsahuje sacharidy, nukleosidy, aminokyseliny a lipidy, stejně jako enzymatické a neenzymatické proteiny a peptidy, přičemž proteiny a peptidy obsahují primární složky.

V hadím jedu je mnoho různých typů peptidů. Je známo, že peptidy a malé proteiny nacházející se v hadích jedech propůjčují širokou škálu biologických aktivit, včetně antimikrobiálních, antihypertenzních, analgetických, protinádorových a analgetických, kromě několika dalších. Tyto peptidy jsou součástí produktů péče o pleť proti stárnutí. Vědci pozorovali, že peptidy odvozené od jedu mají potenciál jako účinná terapeutická činidla v kosmetických přípravcích. Zejména se zdá, že peptidy Waglerin působí paralyzujícím účinkem podobným botoxu a údajně redukují kožní vrásky.

Zdroj: článek Sérum s hadím jedem

Angioedém příčiny

Příčinou angioedému je ve většině případů alergická reakce na pyl nebo potraviny, jakou jsou vajíčka, oříšky, čokoláda, mléko, mořské plody, ovoce, zelenina, dále na léky, štípnutí hmyzem, na hadí jed, různé chemikálie, barvy, laky, na chlad, na sluneční záření, ale i na emocionální stres. Nezanedbatelné jsou rovněž genetické příčiny.

Angioedém je kožní onemocnění s otokem v podkoží. Příčinou otoku je vazodilatace a zvýšená permeabilita cév.

Zdroj: článek Angioneurotický edém

Petrolej jako lék

Ačkoli je petrolej smrtelný při požití, byl použit v průběhu dějin k léčbě řady onemocnění. Lidové léčitelství vidí petrolej jako silný protijed na hadí uštknutí a je také často používán k zabíjení vší. Petrolejový postřik je účinný zabíječ volně žijících komárů například ve stromech nebo jiné vegetaci. Jako aerosolový insekticid je petrolej hojně užíván v tropických oblastech jako prevence před komářím hmyzem. V rozvojových zemích s omezeným přístupem k medicíně, je petrolej často používán jako náhrada za alkohol a ošetřují se s ním rány a popáleniny. Lékařský petrolej dále zastavuje krvácení a také se s ním léčí atletická noha anebo hemeroidy.
 

Zdroj: článek Petrolej jako lékařský prostředek

Prodej terárií

Terária můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách nebo na teraburzách. Ceny jsou závislé na velikosti a vybavenosti.

Zvíře kupujte až po zařízení a zaběhnutí terária. Vyzkoušejte, zda topítka (pokud jsou součástí terária) topí a udržují stálou teplotu, světla neprobíjí, rostliny nehnijí. Není žádoucí, abyste v teráriu manipulovali s vybavením několik dní po vypuštění zvířete. Vlhkost v teráriu se kontroluje na vlhkoměru, který je k zakoupení v chovatelských potřebách.

Řadu terarijních živočichů můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách. Některé želvy, ještěři a hadi z dovozu jsou dnes vzácní a chránění, a proto se u nich vyžaduje potvrzení o původu CITES, které vám prodejce poskytne. Případné kontrole musíte toto potvrzení ukázat, jinak se vystavujete vysoké pokutě a možnému trestnímu stíhání (za pašování zvířat).

Zdroj: článek Terárium

Potrava

V přírodě krajta loví různé plazy a savce. Velikost kořisti závisí na velikosti hada. V dospělosti je schopna zabít a pozřít i velké savce (například antilopy nebo opice), jelikož má roztažitelnou spodní čelist. Kořist polyká stejně jako ostatní hadi, tedy od hlavy. Krajta písmenková dokáže polknout zvíře, jež má i několikrát větší obvod než ona sama. Zaznamenány byly i útoky na člověka. Je to jedna z mála krajt, které po neúspěšném útoku (například po špatném uchopení) pronásledují kořist i několik desítek metrů. Vydrží velmi dlouho bez potravy.

V zajetí se krajta písmenková krmí kuřaty, myšmi, potkany, králíky, slepicemi a podobně. Co se týče množství, vždy se zohledňuje její velikost.

Poněvadž se tento druh vyznačuje silným sebeobranným pudem, je třeba krajty při krmení důsledně oddělovat a krmit zvlášť.

Zdroj: článek Krajta písmenková

Vitamíny v kaki

Kaki churma je velmi dobrým zdrojem vitamínu A, obsahuje také vitamín C a samozřejmě v něm najdeme i vlákninu, kterou náš trávicí systém potřebuje pro správné fungování. Má relativně vysoký obsah sacharidů. Také zde můžeme najít různé antioxidanty, které působí v organismu jako prevence proti rakovině. Výtažky z této rostliny se dokonce používají ve farmaceutickém průmyslu, kde jsou součástí některých léků omezujících rozvoj leukémie. Pravidelná konzumace ovoce snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A zajímavostí je i fakt, že v tradiční čínské medicíně se využívá nejen léčivá síla ovoce, ale také jeho listí - to u nás bohužel de facto není dostupné. Listové odvary by měly snižovat tlak a srážlivost krve a obklady se používají na podrážděnou pokožku nebo hadí kousnutí.

Kaki obsahuje tyto vitamíny a stopové prvky: vitamín C, betakaroten, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan. Dále vlákninu, fenoly, lykopen a jiné.

Složky kaki:

• voda - 60 % obsahu ovoce
• cukr - 30 g na 150 g
• vláknina - 3 g na 150 g
• bílkoviny - X
• sacharidy - 30 g na 150 g
• tuky - 0,750 g na 150 g

Zdroj: článek Jak se jí kaki ovoce

Rdesno hadí kořen versus rdesno mnohokvěté

Rdesno hadí kořen (Persicaria bistorta) je vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyhu má přímou nebo vystoupavou, nevětvenou, zakončenou jediným lichoklasem. Přízemní listy jsou podlouhlé, vejčité nebo kopinaté, špičaté, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, celokrajné, řapík křídlatý. Lodyžní listy jsou kopinaté až vejčité, na bázi klínovité nebo mělce srdčité, krátce řapíkaté, pouze horní listy přisedlé. Lichoklas je hustý, válcovitý, na vrcholu tupý, květy bývají jen 3 až 4 mm dlouhé, růžové, občas bílé, s nápadně vyčnívajícími tyčinkami. Rostlina kvete od května až do srpna. Má ráda vlhké louky, rašelinné louky, slatiny, světlé lužní lesy, břehy potoků, roste na půdách kyselých, s vysokou hladinou spodní vody.

V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně, nejčastěji roste v pahorkatinách, v teplých oblastech jen vzácně. Celkově roste v subarktickém a mírném pásmu Eurasie, v Evropě ale chybí na Islandu, v severní Skandinávii a ve Středozemí.

Obsahuje třísloviny katechinového, galového a elagového typu (celkem asi 15 až 20 %), flobafen, bistortovou červeň, bílkoviny, škroby, sliz, pektin, v nati významné množství kyseliny křemičité.

Sbírá se oddenek (Rhizoma bistortae), a to na jaře a na podzim, občas se sbírá i nať, a to v době květu. Očištěný oddenek se suší na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.

Bylina působí svíravě, užívá se zejména proti průjmům a vnitřnímu krvácení. Působí též dezinfekčně, ve formě obkladů se užívá na zahnisané rány nebo zanícené vředy. Bývá rovněž účinná při některých formách leukémie, při anémii, při zánětu žil, jako kloktadlo se osvědčila pro zpevnění zubů či při zánětech v ústní dutině nebo hltanu.

Vnitřně se užívá ve formě prášku (2x až 4x denně na špičku nože) nebo ve formě nálevu (1 až 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, pije se 2x až 3x denně). Odvar, který mívá účinek razantnější, se užívá obvykle zevně, při vnitřním užití se pije jen po lžících.

Rozdíl obou popisovaných rostlin je ve vzrůstu a v jejich použití.

Zdroj: článek Zdraví prospěšné rdesno mnohokvěté

Sýček obecný

Sýček obecný (Athene noctua) je malá čilá sova i za dne. Váží zhruba 150–250 g, délka těla je 23–25 cm, rozpětí křídel má 50–56 cm. Je veliký skoro jako holub, tělo má robustní s krátkým ocasem a silnýma nohama s ostrými drápy. Zbarvení sýčka obecného je tmavě hnědé se světlými skvrnami. Nohy a spodní část ocasu jsou bílé. Má veliké, výrazně žluté oči a zobák. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Zde můžete zhlédnout fotografie sýčka obecného.

Výskyt

Celý život žije v jednom revíru, kde si staví svá hnízda. Nalezneme ho především v otevřených krajinách, hlavně na polích a loukách, na okraji listnatých lesů a v současnosti už i docela hodně na vesnicích či v městech s hojným stromovým porostem.

Rozmnožování

Sýček obecný žije po celý život v páru. Hnízdí ve zříceninách, studnách, v polních kůlnách, málo používaných budovách nebo v dutinách v zemi. V období rozmnožování je značně hlučný. Vejce klade koncem dubna až začátkem května, bývá jich 4–5 kusů. Oproti jiným sovám samička usedá na vejce až po snesení posledního vajíčka a sedí na vejcích 28 dní. Sameček jí při tom dodává potravu, kterou nosí hlavně v noci. Mláďata pobývají v hnízdě zhruba 30 dní a poté jej opouštějí. Rodičovský revír opouštějí zhruba po 60 dnech.

Potrava

Potravou sýčka obecného je převážně hmyz, žáby, hadi, ještěrky, myši a drobní ptáci. Mláďata krmí hlavně žížalami. Ve dne loví hlavně hmyz a v noci většinou myši a skřivany. Potravu polyká bez roztrhání. Ničeho se nebojí, tak si dovolí i na krysu nebo lasičku.

Zdroj: článek Sova pálená

Svědivá vyrážka na nohou

Příčiny vyrážek jsou různorodé. V letních měsících mohou být způsobeny mimo jiné i koupáním. Obecně se v tomto ohledu odlišují sladkovodní nádrže a toky od slané mořské či oceánské vody, i slaná voda však může způsobit řadu nepříjemností. Zdrojem potíží nemusí být nutně jen mikroorganismy žijící ve vodě, problém může způsobit také hmyzí bodnutí, prochladnutí, alergie na slunce.

Existuje celá řada mikroorganismů zodpovědných za nepříjemné kožní reakce u lidí. Každý kraj má svá specifika. Obecně však platí, že čím více zvířectva se v okolí námi vybrané vodní plochy pohybuje, tím větší „šanci“ máme na vyrážku. Vodní mikroorganismy totiž velmi často pro část svého životního cyklu nezbytně potřebují nějaký vyšší organismus. Tím může být vodní ptactvo, obojživelníci i hadi.

Nejlepší volbou léčby již vzniklých vyrážek bývají volně prodejné krémy s kortikosteroidy a léky proti alergii, takzvaná antihistaminika). Rozhodně však nikdy pokožku neškrábejte, abyste mikroorganismy nepřenesli na další místa na těle. V závažných případech je nutné podat ústně aplikované, či dokonce injekčně podávané kortikoidy a antibiotika. K tomu je ale nutná asistence lékaře. V takových situacích se často objevují příznaky nejen na pokožce – postižený má i horečku, průjem, může ho bolet hlava či zvracet. Vyrážky po koupání jsou relativně častým jevem, proto je dobré být o nich poučen a náležitě připraven. Dobrou zprávou je, že většina mírných osypání samovolně vymizí do týdne, vhodná léčba však může hojení značně urychlit.

Další možností je plíseň. Plísňová kožní infekce na nohou může způsobit olupování, zarudnutí, svědění, pálení a někdy i puchýře a vředy. Navíc je nakažlivá – není nutné si obout „infikovanou” obuv, stačí jít naboso poblíž bazénů a šaten. Do normálu mohou stav vrátit antimykotické krémy nebo perorální léky pro těžší případy. Nohy při léčení udržujte čisté a suché, stejně tak vnitřek boty.

Zdroj: článek Druhy vyrážek

Agama vousatá

Agama vousatá dorůstá velikosti 40 až 60 cm, hmotnost má okolo 500 g. Svou domovinu má v australských pouštích. Samice klade 10 až 20 vajec s inkubační dobou 60 až 70 dnů. Převážně se živí živočišnou složkou. Má žluté, světle hnědé až hnědočervené zbarvení. Agama stejně jako hadi svléká svou kůži, svléknutí celé kůže brání trnité výrůstky.

Agama vousatá dosahuje pohlavní dospělosti zhruba ve dvou letech a není vhodné ji pářit častěji než 1–2x do roka. Agamy není potřeba zimovat, ale pro úspěšné páření je to vhodné. Na podzim je potřeba v teráriu snížit délku svícení až na cca 7 hodin a teplotu k 17 stupňům. Agama vousatá bude přijímat méně potravy a bude línější. Zimní klid by měl být dlouhý cca 8 týdnů. Po této době začněte znovu zvyšovat postupně teploty v teráriu. Nezimujte však viditelně slabé jedince nebo jedince jakkoliv poškozené. I po dobu zimního odpočinku je agama vousatá aktivní, proto je potřeba, aby měla stále k dispozici čerstvou vodu a případně rostlinnou stravu.

Samci agam vousatých jsou mohutnější s větší hlavou, ovšem rozpoznání pohlaví je velice problematické a vyžaduje praxi.

Potrava se skládá ze 70 % z živočišného původu, zbytek tvoří rostlinná strava, a to zejména u mladých agam. Občas můžeme podat červa, švába, u větších zvířat i myší nebo potkaní holátko. Z rostlinné složky přijímá agama vousatá čínské zelí, pampelišky, okurky, rajčata a podobně. Při krmení červy a holátky je potřeba dávat pozor na přejídání a případnou obezitu agam.

Pokud již jednu agamu máme a rozhodneme se pro druhou ve stejném teráriu, měly by být přibližně stejné velikosti, protože jsou kanibalické vůči menším jedincům stejného druhu. Případně je potřeba je chovat odděleně, než dorostou přibližně stejné velikosti.

Agama vousatá žije cca 10–15 let, ale jsou to zábavní a klidní společníci, kteří si dobře zvyknou na lidský kontakt a stanou se tak rychle domácími miláčky.

Varuji před nákupem zvířat na burzách z důvodu často velice špatného zdravotního stavu, případně poškození v podobě regenerátů ocasů a podobně. Lepší je nákup ve specializované prodejně nebo od známého chovatele. Agama se dá koupit v některých zverimexech nebo na internetu, její cena se pohybuje kolem 600 korun za jeden kus.

Terárium zařizujeme jako pouštní. Do terária je vhodný terarijní písek, například Exo-terra, a dekorační kameny, případně kořeny. Nesmí chybět miska na vodu. Teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 30 °C. Pod zdrojem tepla i 40–50 °C.

Zdroj: článek Agama

Albinismus u zvířat

S albinismem se setkáváme i ve zvířecí říši, a to dokonce častěji. Avšak ne každé zvíře s bílou srstí můžeme hned považovat za albína. Zvířecí albíni se vyznačují bílou kůží, ale i bílou srstí a červenýma očima, čili zvíře s tmavším zabarvením duhovky již není albín. Tento jev se například vyskytuje u bílých tygrů, kteří jsou jen světlou odrůdou tygrů bengálských žijících v Indii. Ti se pouze zdají být větší díky oranžovo-černému zbarvení, jež jim opticky přidává na velikosti. Je ale pravda, že tygři bengálští váží někdy i značně více než tygři bílí. Tito tygři trpí pouhou formou albinismu nazývající se leucismus. Samozřejmě však existují i „praví“ albínští tygři, u nichž zcela vymizely černé pruhy a jejich oči na rozdíl od bílých tygrů, kteří je mají modré, jsou červené. Tygří albíni jsou však velice vzácní.

Život albínů ve volné přírodě je opravdu těžký. Často jsou vystrkováni ze smečky, tím pádem nemají velkou šanci na reprodukci. Taktéž (pokud je albín masožravec) mají velký problém s lovením kořisti. Kvůli jejich bílému zbarvení jsou totiž snadno postřehnutelní a kořist si jich ve většině případů všimne dřív, než lovec stihne zaútočit. Častokrát jsou oni sami snadnou kořistí. Mají také o hodně slabší tělesnou stavbu a jsou obecně (stejně jako lidé) velmi náchylní k různým nemocem, mezi které samozřejmě také patří zrakové vady. Zvířecí albíni se všeobecně dožívají velmi nízkého věku, ale existují i výjimky, které se dožívají normální nebo výjimečně i nadprůměrné délky života.

Albinismus se objevuje převážně a nejvíce u savců. Je mnoho zvířecích druhů, u kterých se vyskytuje riziko albinismu, například úplně nejnovějším objevem je albín dikobraza. Dále pak můžeme narazit na albíny medvídka koaly, lva, tygra (viz výše), delfína, kteří mají mimochodem barvu jemně narůžovělou až sytě růžovou, někdy trošku do fialova, a mnoho dalších druhů. Ale albíni nejsou pouze savci, jsou rozšířeni napříč všemi třídami. Kupříkladu ptáci – určitě znáte bílé pávy nebo se vyskytují i bílí kosi, hlavně samice. Také existují albínské ryby nebo hmyz, ale v obou případech se druhy dožívají velmi nízkého věku. Zajímaví jsou bílí hadi. V jejich případě se totiž nejedná o chybu, nýbrž o přirozený albinismus. Projevuje se u nich z toho důvodu, že se ve většině případů vyskytují převážně v temných jeskyních bez slunečního svitu. Díky kůži s absencí pigmentace a velmi citlivým očím jsou tak opravdu dobře vybaveni na život ve tmě.

Zde můžete vidět, jak vypadá albinismus u zvířat.

Zdroj: článek Albinismus