Pokud nechcete utrácet peníze za kadeřnici, můžete si melír udělat sama doma. Kupte si vše potřebné v obchodě pro kadeřnice, kde vám prodavači jistě poradí. Ve většině drogeriích seženete melírovací sady. V obchodě pro kadeřnice koupíte kvalitnější produkty. Pokud nevíte, jakou sadu byste si měla koupit, zamyslete se nad následujícími faktory.
Délka vašich vlasů. Pokud máte krátké nebo středně dlouhé vlasy, měla byste si koupit sadu, která obsahuje čepici, háček a štětku. Pokud máte delší vlasy, budete potřebovat sadu, která obsahuje aplikátory, které vám pomohou nanést melír rovnoměrně po celé délce vlasů.
Typ melíru, jaký chcete. Pokud chcete jen o něco světlejší pramínky, kupte si sadu, která obsahuje gumový aplikátor, pomocí něhož můžete zesvětlovač nanést pouze na místa, na kterých ho chcete mít. Pokud chcete dosáhnout dramatičtějšího výsledku, kupte si sadu se štětkou nebo aplikátory na dlouhé vlasy.
Barva, které chcete dosáhnout. Pokud chcete, aby váš melír vypadal přirozeně, vyberte si blond melír, který je jen o několik odstínů světlejší než vaše vlasy. Pokud máte tmavě hnědé nebo černé vlasy, můžete zvolit také rezavý melír.
Postup
Melír na vlasy dávejte několik dní po tom, co jste si je naposledy umývala. Když ho budete nanášet na zcela čisté vlasy, mohla byste si je zničit, protože přirozená mastnota vlasů je chrání před vysušením. Před nanášením melíru byste měla mít vlasy suché.
Na stůl v koupelně si rozložte vše, co budete potřebovat. Vezměte si na sebe staré tričko a připravte si staré ručníky pro případ, že by se vám roztok dostal na pokožku. Můžete si vzít gumové rukavice, aby se vám roztok nedostal na ruce. V některých sadách rukavice najdete. Odstraňte z koupelny vše, co by se mohlo při melírování poškodit – roztok peroxidu odbarví vše, co mu přijde do cesty.
V sadě na melírování najdete čepici, která má dírky, ze kterých budete vytahovat pramínky, které budete chtít zesvětlit. Tato čepice vám umožní rozmístit pramínky rovnoměrně po celé hlavě. Pokud ale máte příliš dlouhé vlasy, nebo chcete pramínky vybírat přesněji, nemusíte čepici používat.
Pokud používáte čepici, nasaďte si ji a podívejte se, kde chcete mít melír. Pomocí háčku, který byl součástí sady, vytáhněte malé pramínky z dírek v čepici. Nemusíte vytahovat pramínky ze všech děr – vyberte si pouze místa, která chcete vytáhnout.
Pokud máte dlouhé vlasy, podívejte se do zrcadla a vyberte si pramínky, které budete chtít zesvětlit. Použijte malé sponky nebo pinetky a oddělte tyto prameny od ostatních vlasů.
Postupujte podle pokynů uvedených u sady na melír. Smíchejte prášek s krémovým oxidačním činidlem a vytvořte melírovací roztok. Nanášejte roztok na pramínky rovnoměrně, aby byly všechny stejně pokryté. Postupujte zepředu dozadu.
Pokud máte krátké nebo středně dlouhé vlasy, naneste roztok na pramínky vytažené z čepice.
Pokud máte dlouhé vlasy, použijte proužky alobalu, abyste melírované prameny oddělili od zbytku vlasů. Vložte si pod pramen vlasů kus alobalu, naneste na vlasy zesvětlovač a potom pramen vlasů zabalte do alobalu, aby se nedotýkal ostatních vlasů.
V balení byste měla najít také čepici, která se podobá koupací čepici. Dejte si ji na hlavu a nechejte melír působit asi 20 minut, nebo tak dlouho, jak je uvedeno v návodu. Čím déle necháte melír působit, tím světlejší vlasy budete mít. Nenechávejte roztok na vlasech příliš dlouho. Obsahuje silné chemikálie, které vám mohou zničit vlasy.
Sundejte si čepici a vypláchněte si melír z vlasů pomocí šamponu, který najdete v sadě. Potom si sundejte čepici s dírami a umyjte vlasy šamponem a kondicionérem na barvené vlasy. Než si sundáte čepici s dírami, důkladně vymyjte melír z pramínků vlasů přiloženým šamponem. Pokud jste použili proužky alobalu, vymyjte si každý pramen zvlášť a nakonec si umyjte celou hlavu. Používejte šampony a kondicionéry na barvené vlasy – ochrání je před vysoušením.
V naší poradně s názvem PRADAXA NEBO WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gutlébetová Lubomíra.
Je mi 81 let, kardiolog mi vyměnil Warfarin za PRADAXU 110 mg. Mám artrozu obou kyčlí a kolen. Prosím Vás o Vaše doporučení, která analgetika mohu při užívání
PRADAXY brát. Předem Vám děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba Pradaxou je v podstatě za odměnu, protože oproti Warfarinu nemusíte držet žádnou dietu, ale jeden háček to má, a tím je velmi omezená možnost léčby bolesti volně prodejnými léky. Při Pradaxe můžete na bolest použít pouze paracetamol (Paralen). Maximální dávka paracetamolu může být 4 gramy za den, což je 8 tablet. Ale nezoufejte, protože na bolest existují další silnější léky vázané na předpis. Dohodněte se s lékařem, od kterého máte Pradaxu, aby vám předepsal vhodný lék na bolest.
Libovolná příze nebo vlna: na dečky se hodí Sněhurka, svetr si můžete uháčkovat z jakékoliv vlny. Můžete použít i netradiční materiály, například přírodní lýko.
Háček: povětšinou si vystačíte se dvěma háčky. Háček na háčkování příze bývá bílý (velikost 0–6; čím větší číslo, tím menší očko, nejčastěji používaná je asi velikost 2). Háčky na háčkování vlny bývají barevné (velikost 2–5,5; čím větší číslo, tím větší očko, ideální je velikost 3,5).
Nůžky.
Předpis háčkovaného vzoru: najdete jej v časopisech, v různých publikacích i na internetu.
Jehla na koberce: má tupou špičku a velké oko.
Občas i další pomůcky, jako jsou pletací jehlice, knoflíky nebo korálky.
Postup řetízkové oko: Jestli řetízkem začínáme, připravíme si na přízi první očko. Poté háčkem zachytíme přízi vedoucí od klubka (máme ji namotanou na levém ukazováčku) a protáhneme přízi očkem na háčku. A zase máme na háčku jedno očko. Pokud chceme víc oček, stačí celý postup opakovat znovu a znovu.
Postup krátký sloupek: Uháčkujeme potřebný počet řetízkových ok. Poté háček zapíchneme pod obě horní nitě druhého řetízkového oka od háčku (oko na háčku se nepočítá), nahodíme přízi a protáhneme. První řetízkové oko nahrazuje první krátký sloupek, proto se vynechává. Na háčku tak máme dvě oka. Znovu nahodíme přízi a protáhneme oběma oky najednou a krátký sloupek je hotov.
Postup dlouhý sloupek: Nejprve si uháčkujeme potřebný počet řetízkových ok. Následně nahodíme přízi a háček zapíchneme pod obě horní nitě čtvrtého řetízkového oka od háčku (oko na háčku se nepočítá). První 3 řetízková oka nahrazují první dlouhý sloupek, proto se vynechávají. Poté znovu nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme nyní tři oka. Znovu nahodíme přízi a protáhneme jen prvními dvěma oky na háčku. Nakonec opět nahodíme přízi a protáhneme zbylými dvěma oky na háčku a máme hotový dlouhý sloupek. Takto pokračujeme dál.
Přípravky na bělení zubů z lékárny jsou drahé, dráždí dásně či zuby. Na internetu naleznete zaručené návody na bělení zubů aktivním uhlím, které si dáváte ve formě tablet na zažívací potíže. Babské rady mají i své malé ale. Snad s výjimkou šalvěje je zde nějaký háček. U citronu při častém bělení hrozí demineralizace a u abrazivních postupů si zase budeme mírně narušovat sklovinu, což rozhodně není to pravé ořechové. Takže je nutno postupovat opatrně a s rozumem.
Potřebujeme jakoukoliv přízi, háček, nůžky, jehlu, PES kuličky (na vycpání kuřátka).
Postup:
1. uháčkujeme 6 krátkých sloupků do stahovacího očka.
2. do každého druhého krátkého sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 krátké sloupky.
3. do každého třetího krátkého sloupku uháčkujeme 2 krátké sloupky.
4. do každého čtvrtého krátkého sloupku uháčkujeme 2 krátké sloupky.
5.–8. do každého krátkého sloupku uháčkujeme 1 krátký sloupek.
Vycpeme a sešijeme.
V polovině slepičky háčkujeme hřebínek: 3 řetízková oka, do stejného krátkého sloupku 2 dlouhé sloupky, 2 řetízková oka – píchneme zpět do místa, kde jsme dělali 2 dlouhé sloupky. Opakujeme ještě 2x.
Zobáček: 4 řetízková oka, zpět háčkujeme do druhého řetízkového oka od háčku: 1 pevné oko, 1 krátký sloupek, 1 polodlouhý sloupek a připevníme pevným okem zpět do kuřátka.
Autorka vypracovala čtyřtýdenní stravovací program, který lidem pomáhá získat ztracenou energii, vypadat dobře a hlavně – vyléčit se. Spolu se zlepšením krevního obrazu se zvyšuje aktivita vnitřních orgánů, zvyšuje se bazální metabolismus, a navíc ubývají kila. Její filozofií je nesoustředit se na hubnutí. Pozornost věnujte výběru potravin s vysokou hodnotou živin a vaše tělo se vám odmění zlepšením zdraví a snížením podílu tuku. Jen zdravý organismus může bojovat s následky předchozích prohřešků. Vždyť svoboda a nezávislost mají základ ve znalostech, které dokážeme využít k vlastnímu vývoji. Osvoboďte se od médií a reklam, přestaňte být závislí na produktech, které vám slibují rychlý účinek, vždy je v tom nějaký háček. Jak uvádí Mačingová: „Jasno v hlavě rovná se pořádek na talíři.“
Pití kávy je sporné. Muži, kteří pijí čtyři až pět šálků kávy denně, mají dle provedených studií o 40 procent nižší relativní riziko dny ve srovnání s muži, kteří kávu nepijí. Káva bez kofeinu také mírně snižuje riziko dny, ale čaj žádný účinek nemá, což naznačuje, že za vliv na dnu je odpovědné něco jiného než kofein.
Existuje teorie, že kyselina chlorogenová, složka kávy, může být ve skutečnosti příčinou toho, že je káva spojována s nižším výskytem dny, Kyselina chlorogenová a další antioxidanty totiž pomáhají snižovat hladinu hormonu v krvi, inzulinu. Hladiny inzulinu a kyseliny močové (chemické látky, které spouštějí dnu) jsou úzce spjaty. Když jsou hladiny inzulinu nízké, má tendenci klesat i kyselina močová. Lidé, kteří pili několik šálků kávy denně, měli i nižší hladinu kyseliny močové. Háček je v tom, že káva by neměla být slazená.
Osobní strážcové: Čokoláda, oříšky. Ne nadarmo je považována za afrodisiakum. Možná jste ani netušili, jak je rčení „jezte čokoládu a budete šťastni!“ pravdivé. Čokoláda totiž obsahuje látku, která je odpovědna za pocity štěstí a blaha a je lidskému tělu dobře známá – je to právě fenyletylamin. Přestože se tvoří v malém množství, způsobuje příjemné pocity, a proto se k ní s radostí obracíme v případě smutku a depresí. Čokoláda také obsahuje i užitečné minerály jako železo, fosfor, magnesium a polyfenoly, které mají antioxidační účinky. Avšak má to háček. Již 100g mléčné čokolády může obsahovat až 2000 kj, o něco méně kalorická je hořká čokoláda. Pokud již nemůžete odolat, snažte se vychutnat pouze 2 kostičky namísto celé čokolády denně.
Nepřátelé: Přestože na chvíli dokáže ukonejšit, patří mezi silné depresory – alkohol. V průběhu několika hodin dokáže náladu zhoršit až dvojnásobně.
velmi dobrá skladovatelnost (nejlepší způsob uskladnění česneku v domácích podmínkách);
úspora místa (jednoduše zavěsíte cop na háček na zdi, stropu či nábytku);
postupným odřezáváním jednotlivých česneků se cop nerozpadne;
česnekový cop nezapáchá a téměř nepoznáte, že ho máte v dané místnosti pověšený;
stálý přehled o množství doposud nespotřebovaného česneku;
může být originálním dárkem, například kamarádce do kuchyně.
Standardně se vážou copy od 1 kg do 5 kg (třeba i po půl kile, například 2,5 kg). Od 4 kg mohou být copy vázány do kulata, to znamená česnek ze všech stran copu.
Uskladnění česneku je v dnešní době s ohledem na vlnovníka česnekového velký problém. Na tom, jakou bude mít česnek trvanlivost, při skladování velice záleží. A samozřejmě také na tom, v jakých podmínkách a v jakém prostředí jej skladujeme. Skladovací místo pro česnek by mělo být chladné, nejlépe okolo nuly, ale neublíží mu ani mírný mráz. Mělo by být hodně vzdušné, nejlépe průvan, a mělo by mít nízkou vlhkost. Skladování v ledničce, v uzavřených krabicích, igelitu a v místnostech s pokojovou teplotou je nevyhovující.
Jako návnada a nástraha patří k nejuniverzálnějším při chytání kaprovitých a bílých ryb. Je nepoměrně levnější alternativou k boilie, například při lovu větších kaprů. Přestože boilie má selektivnější charakter (to znamená, že je možné velikostí a úpravami omezit záběry menších ryb), na některých vodách je kukuřice dlouhodobě úspěšnější nástrahou. Je to zřejmě dáno její snadnější dostupností a masivnějším užíváním při vnadění.
I když můžeme v obchodech zakoupit kukuřici již konzervovanou a upravenou (naložená, zavařená, sladká, barvená a podobně), pro dlouhodobé používání si ji můžeme vhodně upravit sami. Zralou a patřičně vyschlou (vydrolenou z klasů) kukuřici můžeme skladovat po delší dobu v suchu. Možných způsobů úprav kukuřice je hned několik.
Kukuřice máčená
Potřebnou dávku kukuřice nasypeme do nádoby a zalijeme ji dvojnásobným množstvím studené vody. Ponecháme ji 24–48 hodin v klidu do doby, než kukuřice nabobtná. Protože i pak zůstane velmi tuhá a bez vůně, pro menší ryby není atraktivní, lovci kaprů ji proto občas používají k vnadění. Nelze to ale doporučit jednoznačně. Ryba je totiž tvor studenokrevný a průběh trávení tedy závisí na teplotě vody. Jestliže je kapr plný tvrdé kukuřice (nebo jiné luštěniny, kupříkladu hrachu) a dojde k prudkému ochlazení vody třeba vlivem studeného deště a větru, trávení se okamžitě zpomalí. To společně s vlivem kvašení může způsobit potíže.
Kukuřice mírně předvařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání slijeme vodu, kukuřici nasypeme do sklenice s uzávěrem, náplň zalijeme vařící vodou, uzavřeme nádobu a vše necháme odstát. Pak vodu slijeme a totéž opakujeme ještě nejméně 2x. Takto získáme návnadu již poněkud měkčí, ale stále jen na povrchu. Pozor, při slévání vody přicházíme o vyloučené látky včetně škrobů. Tato kukuřice ještě nemá typické silné aroma. Jednou z nejúčinnějších nástrah je vařená kukuřice. Vzhledem ke své vydatnosti je vhodná obzvláště na podzim. Ryby sbírají zásoby na zimu a nástrahy „lehkého typu“, kupříkladu křupky, ztrácejí díky nedostatku výživných látek na atraktivitě.
Kukuřice vařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání kukuřici i s vodou nasypeme do nádoby, ve které ji budeme vařit (větší hrnec, hodně času ušetříme například použitím staršího papiňáku). Počítejte s tím, že kukuřice nabude až dvojnásobný objem, proto nádobu vybírejte dostatečně velkou. Dolijeme dvojnásobek vody a vaříme až do okamžiku, kdy některá zrna začínají pukat, rozevírat se. Nádobu odstavíme a kukuřici necháme v původní vodě. Takto připravená kukuřice je skvělou návnadou i nástrahou, je měkká a krásně voní.
Další úpravy kukuřice
Mohou se týkat barvy, vůně a chuti. Zde máme neomezené možnosti. Používáme obdobné přísady, třeba ty do těsta. Vodu na bobtnání i vaření tedy osladíme, k zatraktivnění přidáme kupříkladu anýz nebo fenykl, i další ingredience. Dále můžeme přisypat potravinářské barvivo a kukuřici obarvit na oranžovou, červenou a podobně. V letních parných dnech se doporučuje zkusit červenou barvu. Nástrahu dáváme přímo na háček tak, aby hrot mírně přesahoval ven, nebo několik zrnek vyvážeme pod háček podobně jako boilie.
Co si budete chtít uháčkovat, vykreslíte do čtverečkovaného papíru a můžete začít. Také můžete vkreslit kolečko podle skleničky a pak jen křížkovat a křížkovat dle vlastní fantazie nebo podle návodu. Prázdné čtverečky na předloze značí okénka, čtverečky vyplněné křížky značí čtverečky ze sloupků. Postupů na filetové záclonky háčkované filetovou technikou, které jsou velmi originální, naleznete na internetu.
Zde je jeden z nich:
U háčkování záclon je velmi důležité, z jakého materiálu budou. Aby byly opravdu pěkné a podobaly se těm, co mívaly v oknech naše babičky, volíme stoprocentní bavlněnou přízi (například Sněhurka nebo Kordonet). Budeme ještě potřebovat opravdu slabý háček, nejlépe č. 2. Pak už jen trochu trpělivosti a pár volných večerů.
Vysvětlení:
Plný čtvereček je uháčkován ze 4 dlouhých sloupků.
Prázdný čtvereček – 1 dlouhý sloupek, 2 řetízková oka, 1 dlouhý sloupek
Záclonky si můžete vyrobit také tak, že spojíte různé háčkované motivy: kolečka, hvězdičky, květy nebo čtverce, záleží jen na vaší fantazii. Takové záclony pak můžou být buď v jedné barvě, v několika odstínech jedné barvy, nebo pestrobarevné. Záleží jen na tom, aby ladily v interiéru, kde je chcete mít pověšené. K takovým záclonám si stejným způsobem můžete uháčkovat i ubrousek na stolek nebo další doplňky. I na háčkované čtverce, které budete následně spojovat, můžeme použít jednoduchou filetovou techniku. Záclonky vypadají pěkně, pokud je během praní naškrobíte, necháte vysušit v rámu a případně ještě přežehlíte. Rám na míru si vyrobíte z latěk, na ně pak po celém obvodu zatlučete hřebíčky. Na ty budete mokrou filetovou záclonu napínat.
Vyjměte přípravek NuvaRing z fóliového balení. Nalezněte ideální polohu, při které si zavedete vaginální kroužek. Vaginální kroužek můžete zavádět ve stoje s jednou nohou zvednutou, v dřepu nebo vleže. Jednou rukou roztáhněte stydké pysky a druhou rukou stlačte protilehlé strany NuvaRingu mezi palcem a ukazováčkem. Jemně zatlačte NuvaRing hluboko do vagíny. Přesnost umístění kroužku nesnižuje jeho účinnost, ale pokud cítíte nepříjemný pocit, pokuste se znovu zatlačit NuvaRing hlouběji do pochvy. Vaginální kroužek NuvaRing by měl být v pochvě po dobu tří týdnů. NuvaRing nemusí být odstraněn při pohlavím styku.
Po třech týdnech vaginální kroužek NuvaRing jemně odstraňte. Vytvořte ukazováčkem tzv. háček, kterým vyjmete kroužek z pochvy. Nedoporučuje se vyjmutý vaginální kroužek splachovat do záchodu. Než budete aplikovat nový, vyčkejte po dobu jednoho týdne. V tomto týdnu budete mít normální menstruační cyklus. Při vkládání nového vaginálního kroužku může dojít ke krvácení. Pokud se vám nepodaří vyjmout NuvaRing z pochvy, obraťte se na svého gynekologa.
Vaginální kroužek NuvaRing může vypadnout během vyjmutí tamponu, při pohlavním styku nebo i při vyprazdňování. Pokud vaginální kroužek vypadne, opláchněte jej chladnou nebo vlažnou vodou a vložte jej zpět do pochvy.
Jestliže vaginální kroužek nevrátíte do pochvy do tří hodin, použijte záložní antikoncepční metodu. Pokud k tomuto dojde během prvního nebo druhého týdne používání, vložte NuvaRing co nejdříve do pochvy a po dobu jednoho týdne používejte záložní antikoncepční metodu. Pokud se toto přihodí v průběhu třetího týdne, doporučuje se odstranění vaginálního kroužku. Můžete pak vložit nový, ale může dojít ke špinění nebo krvácení. V tomto případě se rovněž doporučuje po dobu jednoho týdne používat záložní antikoncepční metodu. Při vypadnutí vaginálního kroužku může dojít ke krvácení z vysazení.
Při používání výrobku NuvaRing můžete užívat tampon. NuvaRing se nekříží s umístěním tamponu. Nepoužívejte tampon jako záložní antikoncepční metodu! Pokud dojde k poškození nebo zlomení kroužku, okamžitě jej vyjměte a vyměňte za nový.
Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.
Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.
Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.
Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.
Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.
Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými oky.
Násadové háčkování: K této technice potřebujete kromě háčku ještě kolík nebo zvlášť dlouhou pletací jehlici o průměru asi 2,5 cm. Doplňkový nástroj se používá k navinování smyček příze a k vytváření velmi otevřených krajkových ok.
Postup: Začněte uháčkováním základního řetízku háčkem střední velikosti. Vpíchněte háček do prvního oka a vytáhněte dlouhou smyčku. Kolík (či jehlici) držte v levé ruce a vytvořenou smyčku na něj navlečte. Vytáhněte smyčku z dalšího oka základního řetízku a umístěte na kolík. Smyčky na kolíku se následně různými způsoby zpracovávají podle toho, jaký vzor chcete vytvořit. Nejjednodušší vzor vznikne, když do každé smyčky na kolíku uháčkujete krátký sloupek. Další řadu vypracujete stejně jako v předchozím postupu a znovu uháčkujete řadu krátkých sloupků. Před zhotovením další řady smyček můžete také uháčkovat několik řad zvoleným vzorem. Dekorativního efektu známého jako paví oko dosáhnete tím, že háček vpíchnete do několika smyček najednou. Stáhněte z kolíku čtyři smyčky a jednou je zakruťte. Udělejte jedno řetízkové oko, aby smyčky držely pohromadě. Pak uháčkujte čtyři krátké sloupky do středu neboli do „oka“ této skupiny čtyř smyček. Stáhněte z kolíku další čtyři smyčky a postupujte stejně. Takto pokračujte do konce řady, kdy budete mít několik spojených kroužků. Pro druhou řadu práci neobracejte. Zleva doprava vytahujte smyčky ze zadních smyček jednotlivých krátkých sloupků a navlékejte je na kolík. Uháčkujte další řadu k otočení série „ok“ jako v první řadě. Opakujte a po ukončení druhé řady uzavřete. Křížením rozdílných skupin smyček a háčkováním řad různých ok mezi smyčkovými řadami lze vytvořit množství vzorů. Z těchto ok lze rychle zhotovit přehozy, které vypadají zvlášť efektně ve více barvách.
Povrchové háčkování: Povrchové háčkování, jak již sám název napovídá, je háčkování na podkladě, kterým může být látka nebo hladký háčkovaný díl (například z krátkých sloupků). Všechna oka se vytvářejí s přízí vedenou na přední straně práce. Chcete-li si povrchové háčkování vyzkoušet, nakreslete si schéma založené na počtu ok podkladu. Tímto schématem se pak řiďte při rozmísťování povrchových ok. Udělejte si na háčku základní oko. Vpíchněte ho seshora do látky a nahoru okem nad ně nebo vedle něj. Udělejte jeden krátký sloupek. Vložte háček do dalšího oka a postupujte stejně. Můžete háčkovat krátké sloupky vedle sebe nebo trsy či jiná složená oka v různých seskupeních. Můžete také použít různé barvy a tvořit lístečky či kvítky. Až budete zkušenější, můžete háčkovat povrchová oka i na vzorovější podklad.
Amigurumi: Amigurumi je nově vzniklá japonská technika výroby malých panenek, zvířátek a dalších tvarů. Jakmile se naučíte háčkovat do kruhu, je zhotovení těchto panenek velmi jednoduché. Vzory najdete na internetu. Bez ohledu na to, co představují, mají všechny figurky jeden společný rys. Hlava je proporcionálně mnohem větší než zbytek těla a končetiny. Panenky se háčkují ve spirálách do kruhu, obvykle se začíná hlavou, která se pak ujímá ke zhotovení válcovitého tělíčka. Tato část se vycpe a zašije. Někdy se do základny těla přidává závaží, aby panenka nepřepadávala. Ruce a nohy se háčkují zvlášť, také do kruhu, pak se přišijí. Další prvky lze doplnit pomocí výšivky nebo kousků plsti. Při zhotovování této panenky výborně využijete různé zbytky.
Plastické háčkování: Plastické háčkování přebírá techniky z mnoha ostatních způsobů háčkování k vytváření plastických vzorů. Plasticity se docílí prací pouze do jedné smyčky nebo háčkováním okolo sloupku zepředu či zezadu. Pravděpodobně nejznámější formou plastického háčkování je irské háčkování.
Aranské háčkování: Při aranském háčkování se používají základní oka, ale dělají se v podobě připomínající aranské pletení. Mnoho ok je vystouplých, protože se háčkují zepředu nebo zezadu kolem sloupku či do podkladové síťky.
Postup k vytvoření copánku ze 4 ok: Háčkujte do bodu, kde má být copánek. Vynechejte 2 oka a uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem dalších 2 ok. Veďte háček zpět před přední část těchto 2 ok a ve správném pořadí uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem 2 ok, která jste vynechali. Ve zpáteční řadě háčkujte oka normálním způsobem. Pokud chcete vytvořit širší copánky, můžete použít oka delší než dvakrát nahazované sloupky tak, aby se přes copánky dostatečně roztáhla. Copánky prostřídejte skupinami nopek nebo zrnek, abyste docílili plastičtějšího aranského vzoru. Háčkujte oka připomínající perličkový vzor střídáním polosloupků a krátkých sloupků přes určitý počet ok a řad. Můžete také háčkovat řady ok na povrchu a vzájemně je křížit, aby vzor připomínal copánky.
Goblénové háčkování: Goblénová technika je forma pestrobarevného háčkování, kdy se v jedné řadě užívají pouze dvě barvy. Nepoužívaná příze se vede po zadní straně práce a zakrývá se pracovní přízí. Vzory se háčkují téměř výhradně krátkým sloupkem. Proto to bývají geometrické nebo stylizované obrázkové vzory založené na čtvercích jako ve výšivce počítané na nitě. Křížkový steh lze snadno převést do goblénového háčkování, protože je možné pracovat v řadách nebo do kruhu.
Tkané háčkování: Tkané háčkování je nejjednodušší formou háčkování. Jedinou obtížnou částí je navrhnout si vzor. Nejprve si zhotovíte podkladovou síťku, která může být jednobarevná nebo proužkovaná. Síťka se většinou háčkuje filetovou technikou krátkými nebo dlouhými sloupky prokládanými jedním či dvěma řetízkovými oky. Čím více řetízkových ok odděluje oka, tím více vláken je třeba k protkání sloupečků okének. Když máte síťku hotovou, nastříhejte přízi na příslušnou délku a protkejte ji jednotlivými okénky. Střídáním barev ve sloupečcích můžete získat pokrývku s tartanovým dojmem.
Bubínkové háčkování: Bubínkové háčkování je příbuzné krajce. Pracuje se na kusu tkaniny napnuté ve vyšívacím rámu nebo bubínku. Výsledek vypadá jako křížková výšivka, ale práce s háčkem je rychlejší, zejména pokud zvolíte samostatně stojící rám, který vám umožní používat obě ruce. Chcete-li si to vyzkoušet, držte háček nad prací a přízi pod ní. Protlačte háček tkaninou a naberte přízi. Protáhněte přízi tkaninou nahoru. Se smyčkou stále na háčku ho znovu vpíchněte kousek vedle a vytáhněte další smyčku. Protáhněte tuto druhou smyčku první, jako kdybyste dělali pevné oko. Pokračujte ve vpichování háčku do tkaniny a v protahování každé nové smyčky smyčkou na háčku. Takto vytvořená oka by měla být všechna stejně velká.
Všechny hlavní druhy ok, pokud jsou použity samostatně řadu po řadě, vytvářejí jednoduchou textilii, která je z obou stran stejná. I když jsou součástí vzoru, je často obtížné určit rubovou a lícovou stranu práce (pak pamatujte, že pokud máte začáteční nitku práce vlevo, díváte se na líc). Tyto druhy ok se hodí k háčkování takových věcí, jako jsou šály a přehozy, kde bývá rubová strana někdy viditelná.
Krátký sloupek, polosloupek a dlouhý sloupek jsou poměrně pevná oka, vhodná například na kabátky. Lze je uplatnit samostatně nebo v kombinaci s jinými druhy ok. Nejjednodušší vzory se tvoří háčkováním některého ze základních ok a následně jednoho či dvou řetízkových ok místo řádného oka. Tím dodáte textilii otevřenější vzhled. Delší oka je nejlépe kombinovat s jinými, abyste získali nejrůznější vzory. Dlouhé sloupky mají tendenci klesat, zejména pokud háčkujete silný oděv. Než háčkovaný kus dokončíte, přes noc ho pověste, aby se oka usadila.
Pevné oko není skutečné oko k vytváření vzorů, ale je velice užitečné. Používá se k posouvání háčku podél řady k uháčkování dalšího oka nebo jako způsob uzavření při tvarování průramků nebo průkrčníků. Rovněž je vhodné k vytváření pikotek a při kruhovém háčkování k posunu na správné místo pro uháčkování další části vzoru. Pevné oko lze také použít ke zhotovení šňůrek.
Pevné oko, řetízkové oko a krátký sloupek lze rovněž použít ke spojení švů nebo dokončení práce jednoduchým obroubením, kterým se začistí výstřihy či okraje rukávů.
Sterilizace je cílený chirurgický zákrok, který zabrání muži či ženě v další reprodukci. U žen se většinou provádí přerušením vejcovodů. Informace o této metodě se dozvíte zde.
Kondom
Kondom je synonymem pro bezpečný sex. Bezpečný sex rovná se strategie snižování rizika infekce a kompletní eliminace rizika.
Druhy kondomů
Kondom, obyčejná gumička, to bude zase zábava. Klasická nuda, ale proč z nudy neudělat potěšení? Vždyť na trhu nejsou jen obyčejné prezervativy. Zkuste bláznivé, vtipné a zábavné kousky, se kterými vnesete do svého milostného života špetku radosti, a potom ani kondom legraci nezastaví.
Svítící brko
Tohle svítící brko rozhodně ve tmě nepřehlédnete, představte si fosforeskující penis v celé jeho kráse. Nejde jen o hračku, tento kondom má evropské certifikace a je schválený americkou FDA neboli úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Výrobcem je Technosex, na trhu kondom najdete pod názvem Love Light a přijde na 109 korun.
Ptákoměr
Pravítko změří pánskou chloubu v centimetrech i palcích. Condometric od společnosti Curiosite je kondom, který spolehlivě ukáže pravdu jen těm nejodvážnějším, kterým se tváří v tvář postaví! Má to ale háček. Bodejď by ne!!! Jednak se ptákoměr dá zakoupit pouze přes e-shop španělské firmy, jednak jeho cena zatím není k dispozici. A proč asi? Kdo si troufne postavit se pravdě do očí. To ustojí jen velcí ptáci. No není to tak? Tak si holky musíte počkat, a pak bude švanda, z pověstných 20 cm bude 5.
Borůvková mňamka
Tak tu naleznete pod názvem EXS Blueberry Muffin. Jedná se o prezervativ s chutí borůvkového muffinu. Jedno balení stojí 10 korun, takže si můžete dopřát bohatý noční raut s několika milostnými čísly po sobě, pokud chcete rozmanitost, tak v nabídce najdete vanilkovou zmrzlinu, colu nebo aroma horké čokolády. Tento sexuální raut určitě nezruinuje vaši peněženku, záleží jen na vaší chuti.
Dětské lízátko
Chcete se vrátit do dětství a užít si lízátek? Tak sáhněte po lízátkových kondomech, kterými lze rozproudit nejen náladu v ložnici, ale i večírek. Hoďte do placu na večírku několik těchto kondomů a uvidíte to „tóčo“. 1 kus stojí 18 Kč a najdete jej pod názvem EXS Lollipop! Ovšem pokud chcete ohromit i exotickou vůní, dejte přednost konkurentovi, a to britské společnosti Pasante. To je velmi veselá firma! Mají kondomová lízátka mango, kokos a ananas a jedno balení vás vyjde na 45 korun. I když se odvážete, tak lízání opravdu jen napodobujte, tyto kondomy sice vypadají jako z cukrárny, ale pořád se jedná o prezervativy – a myslete na bezpečný sex.
Fotbalový míč
Máte doma fotbalistu? Tak mu pořiďte klasické, anatomicky tvarované kondomy v obalu se vzhledem fotbalového míče pod názvem Pasante Halo Soccer, 3 kusy za zvýhodněnou cenu 36 korun. Uvidíte, co to s tím vaším šampiónem udělá.
Takže kondom není jen o nudě, ale i o zábavě, a hlavně o bezpečí. Vždyť na tomto světě chcete být co nejdéle a v plné síle. Tak šup do kondomů.
Včely mají hnědé hubené tělíčko se žlutými až oranžovými vodorovnými pruhy, které je téměř všude ochmýřené. Hlava včely je s hrudí spojena tenkým zúžením, které jí umožňuje pohyb. Oporu svalstvu poskytuje vnitřní kostra. Po boku temene hlavy má včela dvě složené oči a na vrcholu temena tři jednoduché oči, které jsou rozmístěny do tvaru trojúhelníka, jehož vrchol na přední části hlavy směřuje dolů. Ve srovnání s lidským okem včely hůře rozlišují barvy. Například špatně rozeznávají červenou barvu. Na rozdíl od člověka však včela vidí ultrafialové barvy, čehož náležitě využívá při hledání květin. K vidění používá pouze složené oči, jednoduché oči využívá pouze na světelné dráždění. Od spodního jednoduchého oka se táhne středem temene tenká brázdička, která se rozděluje na dvě větve končící u kořenů tykadel. Tykadla včel jsou dvě článkovitá ústrojí umístěná vedle sebe v jamkách přibližně ve středu přední strany hlavy nad čelním štítem. Na tykadlech se nachází mnoho smyslových orgánů, díky kterým včela dovede vnímat čichová a hmatová podráždění. Tykadla samiček se skládají z 12 článků, u trubce ze 13 článků. Nejdelší je základní článek tykadla (násadec), kterým je tykadlo na hlavě upnuté. Násadec pokračuje krátkým válcovitým kolínkem, které ho spojuje s ostatními články tykadla (bičíky). U samiček se bičíky skládají z 10 článků, u trubce z 11 článků. Hlava včelí matky má srdcovitý tvar, dělnice trojúhelníkový a hlava trubce je kruhovitá. Dalším orgánem, který lze u včely nalézt, je sosák. Ten včela využívá k nasátí nektaru či medovice. Nektar následně smíchá s enzymy a v zavíčkovaných plástech podobných těm, kde se líhnou nové generace, z nich vzniká med. Včely se též mohou chlubit kusadly. Největší kusadla má královna. V jejich těsné blízkosti je žláza, pomocí které královna vylučuje mateří látku. Stejnou žlázou dělnice vylučují látku na změkčení vosku. Trubci ji nemají. Včely používají kusadla jako párový uchopovací či hnětací orgán.
Hruď má hlavní funkci jako nosič orgánů pohybu (křídel a nohou). Tomu odpovídá i její vnitřní a vnější stavba a mohutné svalstvo. V larválním vývojovém stadiu má včela 3 hrudní články, dospělá včela má však hruď složenou ze 4 hrudních článků, protože při přestavbě orgánů ve stadiu kukly se první břišní článek přesunul k hrudi a byl využit na stavbu její zadní části. Jednotlivé hrudní články se nazývají: předohruď, středohruď, zadohruď a přesunutý kroužek. Včela má 3 páry nohou, které včele slouží k pohybu, k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, sběru a ukládání pylu a čištění tykadel. Nesou též chemické a mechanické receptory. Známé je hlavně ústrojí na třetím páru nohou, zvané košíčky, do nichž včela sbírá pyl. Články nohou se nazývají: kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, pata a články (poslední nese drápky a polštářky). Včela má na každém boku hrudní části jeden pár blanitých křídel, která jsou na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků. Přední křídla jsou větší než zadní. Podle délky dvou určitých žilek na křídle včely vypočítávají včelaři takzvaný loketní index, podle kterého poznají, o jaké geografické plemeno včely se jedná. Včela má křídla neustále napjatá, pohyb křídel je tak rychlý, že není možné sledovat jednotlivé kmity. Letící včela spojí zadní křídlo s předními háčky ve sponě. Vytvoří tak souvislou trojúhelníkovou plochu. Po skončení letu a návratu křídel do normální polohy v klidu se háčky posunutím předního křídla přes zadní samy vypnou. Pohyb křídel nahoru a dolů ve tvaru osmičky zajišťují hrudní svaly. Včela dokáže letět dopředu, stát za letu na místě (když zpracovává pyl do rousků) a také dokáže stát na podložce a pohybem křídel účinně větrat úl.
V zadečku včely, který je pohyblivě spojen s hrudní částí, jsou uloženy zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci zadečku je duté, napojené na jedový váček. Na konci má háček, který znemožňuje po bodnutí jeho vytažení z rány. Včela si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá. Po vytržení žihadla dochází ještě po nějakou dobu k vypouštění jedu do rány, což zvyšuje účinek bodnutí. Pokud má člověk žihadlo v ráně, v žádném případě ho nesmí vytahovat tak, že by ho uchopil za jedový váček, neboť by si tím vymáčkl zbytek jedu ve váčku do rány. Žihadlo je nutno vyškrábnout. Včela medonosná vylučuje vosk v podobě šupinek žlázami na spodní straně posledních čtyř článků zadečku. Z tohoto vosku v hnízdě dělnice budují plásty.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Léčba Pradaxou je v podstatě za odměnu, protože oproti Warfarinu nemusíte držet žádnou dietu, ale jeden háček to má, a tím je velmi omezená možnost léčby bolesti volně prodejnými léky. Při Pradaxe můžete na bolest použít pouze paracetamol (Paralen). Maximální dávka paracetamolu může být 4 gramy za den, což je 8 tablet. Ale nezoufejte, protože na bolest existují další silnější léky vázané na předpis. Dohodněte se s lékařem, od kterého máte Pradaxu, aby vám předepsal vhodný lék na bolest.
