ZAPEČENÁ VEPŘOVÁ KÝTA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Dna je chronické onemocnění, které se vyznačuje zvýšeným množstvím kyseliny močové ve tkáních těla. Kyselina močová se usazuje zejména v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i jiné klouby. Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, dna tedy úzce souvisí s výživou, jako je přejídání, avšak na jejím vzniku se mohou podílet i další faktory, např.: některé léky, stres, operace nebo poranění kloubu, infekce, časté rentgenování určitého kloubu při jiné nemoci.
Dna je chronické onemocnění, které se vyznačuje zvýšeným množstvím kyseliny močové ve tkáních těla. Kyselina močová se usazuje zejména v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i jiné klouby. Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, dna tedy úzce souvisí s výživou, jako je přejídání, avšak na jejím vzniku se mohou podílet i další faktory, např.: některé léky, stres, operace nebo poranění kloubu, infekce, časté rentgenování určitého kloubu při jiné nemoci.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ KŮŽE PO CELÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yvonna Grygerová.
Posledních asi 14 dní se mi na celém těle střídavě oběvují zčervenalé plochy, nejvíce na rukou a nohou, ale i na krku, břiše, obličeji.dnes večer mě strašně svedily celé šlapky nohou, po osprchování svědí celé koleno. Nejvíce se toto svědění projeví buď hned po probuzení nebo večer doma při sledování televize to začne svědit a když se poškrabu, tak to ihned napuchne a zčervená, jako po popálení jedovatou trávou.
před těmito asi 14 dny jsem začala brát doplněk stravy z Nahrinu který se jmenuje ArtiFit Caps Plus na podporu chrupavek.obsahuje glukosamin solfát sodný, chondroitin sulvát sodný,hydroxypropylmetylcelulóza, hydrolyzovaná vepřová želatina,kukuřičný škrob, extrakt z harpagofytu ležatého, citrát manganatý, citrát měďnatý,chlorid chromitý.
Dále jsem jedla denně 2-3 mandarinky, tak si myslím, že by to mohlo být z těchto dvou věcí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle bych viděl spíše jako kontaktní dermatitidu nebo svrab, než následek konzumace přípravku na klouby a mandarinek. Příčinou může být časté koupání, pěna do koupele, prášek na praní, aviváž, tělové mléko, a tak dále. U svrabu zase stačí jízda veřejnou dopravou a sednutí si na polstrovanou sedačku. Nejlépe uděláte, když zajdete na kožní a necháte si to tam vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte.
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřovákýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
Stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která léčbu podporuje. Příslušný druh stravování (dietu) ordinuje ošetřující lékař a sestavuje nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka je tím správným člověkem, který by měl poradit, jak se stravovat i po propuštění domů či po návratu do práce. A to zvláště tehdy, když je dlouhodobá změna stravování nezbytná.
Těsně po operaci je výživa zajištěna infuzemi, následně se přechází na stravu ústy, která je nejdříve tekutá s možným „popíjením“ takzvaných perorálních nutričních doplňků ke stravě a následně kašovitá (od 7. dne až do 3 týdnů) a přibližně do 5 týdnů by měla být tolerována pevná strava v kratších časových intervalech.
1.–2. týden tekutá strava: Konzistence potravy by neměla přesáhnout konzistenci jogurtového mléka, co takzvaně projde vidličkou (čisté vývary, ředěné přesnídávky, ředěné jogurty, jogurtová mléka, scezené polévky, řídké omáčky a podobně).
3.–4. týden kašovitá strava: Cokoliv rozmixovaného (přesnídávky, jogurty, kefíry, scezené omáčky, husté polévky, krupicová kaše, bramborová kaše, špenát, řídké míchané vajíčko a jiné). Vyhýbejte se nadýmavým potravinám, jako je například brokolice, květák, luštěniny, dále pak sycené nápoje a alkohol.
Po měsíci normální strava: Preference křehčích potravin, které lze dokonale rozžvýkat. Sousta důkladně prožvýkejte a jezte pomalu. Vyhraďte si na jídlo dostatek času a vždy jezte jen po malých kouscích. Nehltejte a nepolykejte velké kusy jídla. Přechod na běžné stravování by měl být pozvolný. Postupně zařazujte každý den jednu novou potravinu, abyste po operaci vyzkoušeli, jak ji tělo přijme. Počkejte do druhého dne, a pokud nemáte problém, například nevolnost, pálení žáhy, pocit těžkosti, můžete ji ve svém jídelníčku ponechat.
Po operaci je důležité konzumovat hlavně bílkoviny, a to v jakékoliv podobě včetně mléka. Mléko třeba v kávě, ráno kakao, pudinky, jogurty, kefírová mléka, proteinové nápoje, protože dokud se nejí maso, jde spolu s vývary o jediný zdroj bílkovin. V zásadě se nedoporučují takzvané light výrobky nebo odtučněné mléko, a to z toho důvodu, že neobsahují žádné živiny, které tělo potřebuje, takže raději vybírejte polotučné mléko a mléčné výrobky se 3 a více procenty tuku.
Vhodné potraviny:
maso – netučné, libové (v prvních týdnech lepší mleté), kuře, králík, treska, filé, tuňák, kapr, pstruh, sardinky ve vlastní šťávě, štika, sumec, losos, krůtí maso, vepřovákýta, kotleta, hovězí zadní, holoubě, vrabec, telecí maso, jehněčí
rostlinné výrobky Robi, Klaso, výrobky ze sóji
uzeniny maximálně 1–2x týdně například šunka od kosti, tedy uzeniny s vyšším po
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.
Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.
Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.
Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.
Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).
Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.
kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.
Pečivo
rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.
Postup: Ovesné vločky vložíme do sítka, propláchneme vodou a vložíme do studené osolené vody, přivedeme k varu a vaříme doměkka. Po uvaření ovesné vločky přecedíme. Podáváme pouze odvar, který se popíjí teplý.
Máslové brambory – 3. stadium
Ingredience: 500 g brambor, 10 g másla, 0,5 g sušené petrželky, sůl
Postup: Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na menší kousky a uvaříme v osolené vodě. Po uvaření slijeme, přidáme máslo a posypeme sušenou petrželovou natí.
Krůtí prsa s broskvemi a vodovou bramborovou kaší – 4. stadium při obtížích
Ingredience: 500 g krůtích prsních řízků, 1 plechovka broskví nebo 2 čerstvé broskve, brambory, sůl, mletý kmín
Postup: Krůtí prsa omyjeme, vysušíme, naklepeme a lehce osolíme. Pánvičku lehce vytřeme olivovým olejem, rozpálíme a maso prudce orestujeme. Pak dáme spolu s broskvemi do hrnce, podlijeme vodou a dusíme na mírném plameni doměkka (cca 30 minut). Brambory oloupeme, dáme do hrnce s vodou, osolíme, přidáme kmín a vaříme cca 20 minut. Pak pomačkáme s trochou vody, ve které jsme vařili brambory. Na maso položíme broskve a přidáme kaši.
Kuřecí polévka – 4. stadium klidová fáze
Ingredience: 500 g kuřecích prsních řízků, 1 mrkev, 1 petržel, 1/4 celeru, 1,5 litru vody, 4 kuličky nového koření, 1 zarovnaná lžička soli, 1/2 lžičky Solčanky
Postup: Maso omyjeme a dáme do hrnce s vodou, osolíme a přidáme nové koření, vše dáme vařit. Jakmile začne polévka vařit, posbíráme a odstraníme lžící pěnu. Po hodině vaření na mírném plameni přidáme kořenovou zeleninu a Solčanku a vaříme další hodinu. Přidáme uvařené bezvaječné nudle.
Vepřovákýta – 4. stadium klidová fáze
Ingredience: 300 g vepřové kýty, mozzarella Italat nebo Zottarella light, 1–2 rajčata, brambory, bílý jogurt, olivový olej vhodný na smažení, panenský olivový olej, citron, bazalka, sůl, ledový salát, pečicí papír
Postup: Brambory oškrábeme a nakrájíme na centimetrové plátky, na plech dáme pečicí papír a plech zaplníme plátky brambor, posypeme bazalkou a osolíme. Dáme do trouby rozpečené na 230 stupňů, pečeme 20 minut z jedné strany, obrátíme a 20 minut pečeme z druhé strany. Plátky vepřové kýty omyjeme a osušíme, pak naklepeme, osolíme, posypeme bazalkou a chvíli smažíme na pánvi lehce vytřené olivovým olejem. Pak podlijeme vodou a dusíme 20–30 minut na mírném plameni. Rajčata spaříme vařící vodou, oloupeme a vybereme zrníčka. Rajčata i mozzarellu nakrájíme na plátky a položíme na hotové maso, přidáme brambory,
Tato dieta má šetřící charakter, a to jak z hlediska termického (vynechat horké a ledové), chemického (ne nadýmavé a dráždivé) i mechanického (nejíst tuhé slupky, zrníčka, kůrky a podobně). Pokrmy se připravují vařením, dušením, vhodné je i pečení v alobalu, kdy nevzniká kůrka. Důležitá je pravidelnost v jídle a dostatečný přísun tekutin. Platí úplný zákaz alkoholu (ani nealkoholické pivo není zcela prosté alkoholu). V pooperační dietě při zánětu slinivky z jídelníčku zcela vypouštíme grilovaná, smažená a kořeněná jídla. Nepoužívá se cibulový základ ani opékání na oleji. Zahušťovat je možné zálivkou z mouky a vody. Malé množství tuku (například čerstvé máslo, do 10 g) přidáváme až do hotového pokrmu. Důležitý je zákaz kouření.
Tipy: Veka raději alespoň den stará (čerstvé pečivo nadýmá), netučný sýr a kefír jsou v pořádku, co se týká ovoce, pozor na druhy s tvrdými slupkami a zrnky.
NE: maliny, jahody, rybíz, hrušky
ANO: jablka, meruňky, broskve, banány, pomeranče, kompoty a ovocné přesnídávky z povolených druhů ovoce, obecně spíše vyzrálejší ovoce
Ovesné vločky je lepší povařit či alespoň nechat změknout v jogurtu přes noc. Tuňáka v olivovém oleji v malé porci jíst můžete, olej nechte důkladně okapat. Vodové bílé pečivo bez posypky je mnohem lépe stravitelnější než klasický pšeničný chléb. Klasický chléb se na pankreatickou dietu ani na dietu s omezením tuků nedoporučuje.
Důležité je vyhýbat se celým zrnům, posypkám, zrníčkům a semínkům. To znamená, že celozrnné pečivo v této dietě není vhodné. Nať jarní cibulky by měla být bez problémů. Rajčata je lepší vypeckovat. Po určité době od operace se doporučuje velice pozvolna zkoušet zařazovat do jídelníčku některé dříve vynechávané potraviny a vysledovat, jak je budete tolerovat. Nové potraviny zkoušet v malém množství a doporučuje se též nezkoušet je večer, ale během dne, pro případ, že by se objevily trávicí potíže. Při potížích je třeba se vrátit o krok zpět. Strava bývá velice individuální a každý snáší něco jiného. To se týká například celkového množství tuku ve stravě, mléčných výrobků, druhů zeleniny a podobně. Doba dietního omezení závisí na intenzitě proběhlého zánětu slinivky, ale obecně se doporučuje celoživotní dietní omezení (vynechat smažená, příliš tučná a ostrá jídla) s individuálně zařazenými potravinami.
U lehkého zánětu slinivky břišní je potřeba dodržovat slinivkovou dietu. V jídle se vyvarujte tučných jídel, přesolených a překořeněných pokrmů. Z masa vybírejte libové druhy, jako je kuřecí, králičí maso, ryby, vepřovákýta, hovězí zadní. Z uzenin se doporučuje jen jemná libová, například kuřecí párek, kuřecí šunka.
Lidi, kteří se dozvědí, že mají vysoký cholesterol a že je čeká jeho snižování, obvykle zajímá kolik cholesterolu, která potravina obsahuje, protože denní limit je (200 – 300 mg cholesterolu). U obézních lidí, u nichž je potřeba váhu snížit, bývá denní limit co nejnižší. Na internetu existuje celá řada tabulek a informací o obsahu cholesterolu v různých potravinách. Ne vždy se hodnoty zcela přesně shodují, ale vesměs uvedené informace odpovídají.
V této části jsou uvedené jen některé potraviny a jejich obsah cholesterolu. Další přehledy můžete najít třeba tady: cholesterol v potravinách - tabulka.
Krátký přehled potravin (hodnoty se mohou lišit i v závislosti na značce produktu):
Snídaně (celkem by měla obsahovat 35 g sacharidů):
1/4 l bílé kávy, nebo mléka, nebo čaj s mlékem
50 g chleba, nebo celozrnný rohlík
50 g bílkovinné potraviny (nízkotučný sýr do 30 % tuku v sušině, nízkotučný tvaroh, šunka, drůbeží párek, vejce)
Přesnídávka (celkem by měla obsahovat 15 g sacharidů):
100 g ovoce, nebo dia kompot, nebo 30 g chleba (celozrnné pečivo)
Oběd (celkem by měl obsahovat 40 g sacharidů):
15 g rostlinného tuku do pokrmů
10 g mouky do pokrmů
1/4 vejce (nemusí být však v pokrmu obsaženo)
150 g zeleniny (jako tepelně upravená příloha nebo jako salát)
90 g libového masa (hovězí, vepřovákýta, kuřecí, králík)
100 g brambor = 2 polévkové lžíce, nebo 80 g vařených těstovin = 4 polévkové lžíce, nebo 70 g dušené rýže = 3 ½ polévkové lžíce, nebo 70 g bramborového knedlíku = 2 plátky, nebo 60 g houskového knedlíku = 2 plátky, nebo 100 g vařených luštěnin = 9 polévkových lžic nebo 130 g bramborové kaše = 4 polévkové lžíce, nebo 40 g chleba, nebo celozrnný rohlík
Svačina (celkem by měla obsahovat 25 g sacharidů):
2 dl mléka, nebo 50 g bílkovinné potraviny (sýr, šunka, tvaroh)
30 g chleba, nebo celozrnný rohlík
1. večeře (celkem by měla obsahovat 40 g sacharidů):
15 g rostlinného tuku do pokrmů
10 g mouky do pokrmů
150 g zeleniny (jako tepelně upravená příloha nebo jako salát)
90 g libového masa
100 g brambor, nebo jiná příloha uvedená u oběda
2. večeře (celkem by měla obsahovat 20 g sacharidů):
150 g ovoce, nebo dia kompot, nebo 40 g chleba
Recepty je nutné upravit na vzorový jídelníček dle stravovacích zvyklostí. Tento je pouze informativní.
Diabetik II. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti zmetabolizovat větší dávku sacharidů naráz je nutné u něj rozdělit přísun sacharidů do menších porcí, ale pokud pacient není léčen inzulinem nebo deriváty sulfonylmočoviny, časové rozvržení stravy není striktní a malá jídla se mohou i vynechat.
Diabetik II. typu má zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti s ohledem na celoživotní vývoj metabolického syndromu, a proto musí mít dietu méně energeticky bohatou. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, proto musí být i příjem nižší.
Základem diabetické diety je pravidelná a vyvážená strava několikrát denně, konzumovaná v pravidelných časových intervalech. V průběhu dne je nutné stravu rozdělit na tři hlavní a dvě menší dávky. Důležitou součástí diety při cukrovce je snížení příjmů jednoduchých cukrů a tuků. Místo jednoduchých cukrů je potřeba jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem. Z jídelníčku je nutné absolutně vyřadit sladkosti, moučníky, alkohol, dorty, dezerty, zákusky, sladké pečivo, bonbony, čokoládu, sádlo, špek, slaninu, tučné sýry, smetanové jogurty, sladké nápoje, med, slazené džemy, kandované ovoce, banány, melouny, jahody, ananas, hroznové víno, ovocné kompoty, hrušky, fruktózu.
Zelenina je vhodná prakticky veškerá. Vůbec tou nejlepší je zelí, hlávkový salát, čínský salát i jiné saláty, okurka, paprika, ředkvičky, celer, rajčata, cuketa, patison i luštěniny. Z pekárenských výrobků se vyhněte světlému pečivu, vhodné je tmavé pečivo, celozrnný chléb, křehký chléb, bezvaječné těstoviny, celozrnné těstoviny, amarantové těstoviny i celozrnná neloupaná rýže. Z masa se doporučuje konzumovat mladé a netučné maso (kuře bez kůže, krůta, holoubata, králík, telecí, vepřovákýta, hovězí zadní, mořská štika, kvalitní filé, treska, okoun, pstruh). Uzeninám je vhodné se vyhýbat. Když už, tak by měly být vařené nebo dušené a neměly by obsahovat méně něž 94 % masa (optimálně 97 %). Z mléčných výrobků lze jíst jogurty (3 %), mléko (1,5 %), tvaroh netučný, sýry s obsahem tuku do 30 % v sušině, tavený sýr s jogurtem, tvarůžky. Jednou týdně si lze dopřát 1 vejce. Je potřeba dodržovat pitný režim. Vhodnými nápoji jsou neslazený čaj, minerální voda bez příchuti a stolní voda. Ze sladidel se doporučuje stévie. Z tuků pak olej, pomazánková másla a kvalitní rostlinné tuky. Je důležité omezit solení.
Při steatóze by měla strava obsahovat dostatek obilovin, zeleninu, ovoce rostlinné tuky (obsažené třeba v olivovém oleji, řepkovém oleji, ve vlašských ořechách), ryby. Strava by měla být spíše chudší na nasycené mastné kyseliny, červené maso a sladkosti.
Potraviny konzumované při této dietě by měly mít snížený obsah tuku a být lehce stravitelné, nemají ani vysoký obsah cholesterolu.
Vhodné je libové maso (hovězí vepřovákýta, telecí, jehněčí, kuřecí, krůtí, králičí), ryby (netučné druhy jak sladkovodní i mořské, například kapr, treska, lín, pstruh), je možné konzumovat i některé uzeniny v rozumné míře jako libovou šunku, dietní salám, drůbeží párky.
Mléko je možné konzumovat jako součást pokrmů (ale mléko nízkotučné), ale ne jako samostatný pokrm. Vhodná je i konzumace zakysaných mléčných výrobků (podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko), a mléčných výrobků jako bílé jogurty (nebo s povolenou ovocnou příchutí), termix, nízkotučný tvaroh, tavené sýry do 30 % bez pikantních koření, tvrdé sýry, tvarohové sýry.
Konzumovat se mohou i vejce, bílky dokonce neomezeně, u žloutků se doporučuje maximálně jeden za den. Zároveň by vejce neměly být samostatným jídlem, ale mohou být součástí jiných jídel.
Při jaterní dietě je nutná snížená konzumace tuků, ale nedá se jim vyhnout zcela (ani to není zdravé). Maximální povolené množství tuků je 55 g za den (počítá se jak ten volný, tak ten v potravinách – s tím, že volného tuku může být maximálně 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Důležité je také, aby více tuků bylo v jídelníčku dopoledne, naopak navečer by ho mělo být výrazně méně. Je možné konzumovat jak čerstvé máslo, tak i pomazánkové máslo, či náhrady jako Perla, Rama a Flora. Do tuků se počítají i jednodruhové rostlinné oleje jako slunečnicový, řepkový, olivový.
Co se týká potravin se sacharidy, je konzumace omezená, nebo zakázaná. Cukr a med je možné konzumovat omezeně. Všechny typy mouky a ovesné vločky je možné také jíst ale až po jejich úpravě kroupy a krupky je lepší lisovat. V jídelníčku při této dietě mohou být jak brambory, tak bramborová kaše, těstoviny, nudle, rýže, dietní knedlík (ten není kypřený droždím), krupicové i moučné noky. Pečivo by mělo být starší (třeba den staré) a ne s posypkou. Jíst se mohou netučné rohlíky, netučná vánočka, piškoty, piškotové těsto, tvarohové těsto, odpalované i krupicové těsto.
Z ovoce se doporučují jablka, meruňky a broskve (v syrovém stavu), tepelně upravená pak jablka, meruňky, broskve, třešně, višně, švestky, ryngle. Z jižního ovoce je možné konzumovat banány, mandarinky, pomeranče, grapefruity.
Zelenina by měla být mladá, jemná a může být jak čerstvá, tak mražená, sušená i sterilovaná. Vhodná je pak mrkev, celer, petržel, pastiňák, mladá brukev, květák (v malém množství), hrášek (v malém množství), dýně, patisony, špenát, fazolka, rajčata, hlávkový salát, červená řepa, rajský protlak, rajčatová šťáva, dýně.
Z koření je možné konzumovat pažitku, petrželku, kopr, mladou celerovou nať, libeček, bazalku, majoránku, drcený kmín, vývar z bobkového listu, vývar z hub, citrónová a pomerančová šťáva, pomerančová kůra, vanilkový cukr.
