Kopřiva dvoudomá je sbírána jako léčivá rostlina. Sbírá se list, který se používá čerstvý nebo sušený. Říká se, že účinné látky obsahuje jen kopřiva sklizená do 15. května. Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité. Za mírně toxické jsou považovány jen čerstvé rostliny, které způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se však toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací.
Zdravé recepty s kopřivou
Sirup z kopřiv I
Ingredience: 60 ks kopřiv, 4 citrony (oloupané), 30 g kyseliny citronové, 2 l převařené vody
Postup: Všechny suroviny necháme 24 hodin luhovat v chladu, přecedíme, přidáme 2 kg cukru a rozmícháme. Protože v sirupu není žádný konzervant, uchováváme ho v chladničce.
Doporučení: Kopřivy je vhodné sbírat jen do května, potom už mají hodně dusičnanů. Nedělejte si tedy sirup po celý rok.
Sirup z kopřiv II
Ingredience na 1 l vody: 130 vršků mladých kopřiv nebo kopřiv do výšky 30 cm, 2 citrony, 1,2 kg cukru, 20 g kyseliny citronové
Postup: Kopřivy po sběru opláchněte ve studené vodě, krátce promixujte v mixéru s litrem vody. Poté dejte do hrnce a nechte 24 až 36 hodin luhovat. Do jiného hrnce přidejte citrony nakrájené na kolečka s kyselinou citronovou a trochou vody. Je dobré je ještě 15 minut vařit, aby citrony pustily chuť. Necháme luhovat nebo povaříme a pak přidáme ke kopřivám a na sporák. Přisypte cukr a míchejte do zhoustnutí, nemusí to být až tak husté, ale takto připravený sirup má skvělou chuť. Kopřivový sirup je osvěžující, čisticí a odvodňující.
Pomazánka s kopřivami
Ingredience: 1 pomazánkové máslo, 2 vejce, černý pepř, 2 velké hrsti mladých kopřiv, případně sůl
Postup: Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a najemno nastrouháme. Lístky kopřivy dáme do studené vody, umyjeme je a hodíme do vařící vody, necháme pouze přejít varem. Poté scedíme a posekáme nadrobno. Do pomazánkového másla, případně tvarohu, vmícháme vejce, kopřivu, ochutíme solí a pepřem. Pomazánku podáváme s pečivem.
Postup: Z tohoto množství surovin připravíme dvě omelety. Vejce nejprve rozšleháme v misce se solí, pepřem a mlékem. Pak přidáme nadrobno nasekané mladé kopřivy, najemno nakrájenou zelenou cibulku a polovinu čedaru. Vše dobře promícháme. Na pánvi rozpálíme olej a pak na něj vlijeme polovinu směsi. Teplotu zmírníme a zvolna omeletu osmažíme. Před koncem smažení povrch omelety posypeme polovinou zbylého sýra a necháme dojít. Stejně tak připravíme i druhou omeletu. K hotové omeletě s kopřivami se hodí čerstvé zeleninové saláty nebo pečivo.
Oblíbené recepty na nakládání masa na uzení Pragandou
Domácí uzení má jednu velkou výhodu – možnost přizpůsobit chuť přesně podle vlastních preferencí. Níže uvádím recepty, které patří mezi dlouhodobě nejoblíbenější u domácích uzenářů a zároveň respektují zásady rozumné výživy. Všechny recepty vycházejí z přesného dávkování Pragandy a vyváženého použití koření.
Klasický recept na nakládání masa Pragandou
Tento postup je ideální pro začátečníky i pro ty, kteří chtějí tradiční chuť bez experimentů.
1 kg masa (krkovice, kýta, bůček)
22 g Pragandy
2 stroužky česneku
1 lžička drceného kmínu
1 bobkový list
5 kuliček nového koření
Maso důkladně vetřeme směsí, uložíme do uzavíratelné nádoby a necháme zrát 10–14 dní při teplotě 2–6 °C. Každé dva dny maso obrátíme.
Česnekovo-bylinkový recept
Oblíbený u těch, kteří chtějí výraznější aroma, ale stále přirozenou chuť masa.
1 kg masa
20 g Pragandy
4 stroužky česneku
1 lžička sušeného tymiánu
1 lžička majoránky
Čerstvě mletý pepř
Tento recept se výborně hodí pro suché nakládání krkovice a plece.
Recept bez cukru – výživově šetrnější varianta
Z výživového hlediska není cukr pro nakládání nezbytný. Pokud se mu chcete vyhnout, lze připravit velmi kvalitní maso i bez něj.
1 kg libového masa
22 g Pragandy
Česnek
Bobkový list
Nové koření
Maso má čistší chuť a je vhodné i pro osoby, které si hlídají glykemickou zátěž stravy.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Hovězí na houbách je klasika, co ale zkusit pochoutku z hovězího a hub od Pohlreicha v této podobě:
Hovězí bourguignon
Ingredience: 1 kg hovězí kýty, cibule, mrkev, majoránka, bobkový list, červené víno, slanina, malé cibulky, žampiony, koňak, olivový olej, máslo, sůl, celý pepř, rozmarýn, tymián, petrželka
Postup: Den předem naložíme maso nakrájené na velké kusy do mísy spolu s nahrubo nakrájenou cibulí, mrkví, několika kuličkami černého pepře, rozmarýnem, tymiánem, majoránkou a bobkovým listem. Vše zalijeme červeným vínem a necháme v lednici.
Druhý den slijeme z marinády tekutinu do jiné misky. Maso osušíme v papírové utěrce, osolíme a opepříme. V pánvi rozehřejeme olivový olej a osmažíme na něm nakrájenou slaninu a malé oloupané cibulky, přidáme zeleninu z marinády a orestujeme. Po chvilce zeleninový základ přendáme do jiného hrnce a do pánve vhodíme maso (podle potřeby můžeme pánev zakápnout olivovým olejem), maso opečeme ze všech stran dohněda, moc s ním nemícháme, aby nám nevznikl guláš. Jakmile jsou všechny kousky masa opečené, přendáme je k zelenině a do pánve nalijeme marinádu, kterou spojíme s výpekem z masa. Vše poté nalijeme do hrnce k masu a zelenině a necháme vařit alespoň hodinu a půl.
V rendlíku na másle orestujeme pár žampionů se špetkou soli a pepře, stačí jen chvilka. Houby zalijeme asi 1 dl koňaku, necháme vyvařit alkohol (můžeme oflambovat). Do burgundské omáčky přidáme kousek másla a přimícháme žampiony. Hovězí bourguignon podáváme s nasekanou petrželkou.
Cizrnu při dně nelze doporučit ke každodenní konzumaci, protože obsahuje puriny a při častém zařazování může zvyšovat hladinu kyseliny močové. Každodenní konzumace cizrny zvyšuje riziko zhoršení stavu, zejména u citlivějších pacientů.
V praxi se ukazuje, že občasné zařazení malé porce cizrny v klidové fázi dny bývá tolerováno, ale denní konzumace vede ke kumulaci rizik. Důležitá je frekvence, porce a celkový kontext dne, včetně pitného režimu, večerního stravování a případného hubnutí.
Je cizrna při dně lepší než maso?
Cizrna není automaticky lepší než maso, i když jde o rostlinnou potravinu. Obsahuje puriny a při větších porcích může dnu zhoršovat, podobně jako některé druhy masa.
Rozdíl spočívá v tom, že cizrna může nahradit část masa v menším množství, ale nesmí se stát jeho náhradou ve velkých porcích. Problém nastává, když se cizrna přidá k masu místo toho, aby ho nahradila, nebo když se jí konzumuje příliš často.
Kolik cizrny je při dně ještě bezpečné?
Bezpečné množství cizrny při dně se liší podle konkrétního pacienta, ale obecně platí, že malá porce jako příloha jednou týdně je obvykle tolerována v klidové fázi onemocnění.
Riziko roste při větších porcích, při častém opakování nebo pokud je cizrna hlavním jídlem. Při hubnutí nebo večerní konzumaci je tolerance výrazně nižší a i malé množství může vést ke zhoršení.
Mohu jíst hummus, když mám dnu?
Hummus je při dně rizikovější než samotná vařená cizrna, protože jde o koncentrovanou formu. Několik lžic hummusu může odpovídat velké porci cizrny, aniž by si to pacient uvědomil.
Největší problém představuje hummus konzumovaný večer nebo často během týdne. Rozmixování puriny nesnižuje a kombinace tuku, soli a večerní zátěže výrazně zvyšuje riziko záchvatu.
Je pečená cizrna při dně vhodnější než vařená?
Pečená cizrna není z hlediska dny vhodnější než vařená. Obsah purinů zůstává stejný a změna úpravy nemění její metabolický dopad.
Navíc pečená cizrna často svádí k mlsání během večera. Opakované malé dávky se sčítají a výsledná zátěž může být vyšší než u jednorázové porce.
Mohu jíst cizrnu při akutním záchvatu dny?
Při akutním záchvatu dny se cizrna nedoporučuje. V této fázi je organismus přetížený a citlivější na puriny, i když jde o rostlinný zdroj.
Cizrna může záchvat prodloužit nebo zpomalit jeho odeznívání. Během akutních obtíží je vhodnější zvolit jednoduchou a málo zatěžující stravu a cizrnu zcela vynechat.
Je cizrna vhodná při dně a hubnutí?
Při hubnutí je cizrna při dně problematická, protože kalorický deficit sám o sobě zvyšuje hladinu kyseliny močové.
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
