KERAMICKÁ PLOMBA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Arachnofobie, klaustrofobie, akrofobie, aichmofobie, xenofobie a další fobie jsou pocity strachu, které člověka mohou provázet celý život. Jeden z dalších a častých strachů je i dentofobie, tedy strach ze zubařů. Spousta lidí se ze strachu zubaři vyhýbá, a když tam musí jít, často se diví, jak velké finanční částky tam musí zanechat, obzvlášť když se nechce spokojit s obyčejnou amalgámovou plombou, ale chce mít úsměv nezkažený tmavými plombami.
Rozdíly mezi bílou a amalgámovou plombou
Když jde člověk k zubaři, měl by si uvědomit, kolik peněz je do zubů ochoten investovat. Pokud mu totiž zubař bude nabízet různé plomby, měl by vědět, jaké výhody obě plomby mají.
Úkolem zubní plomby je zabránit šíření kazu. Funguje tak, že plomba nahrazuje ztracené části zubní korunky, a tak je zub znovu schopen plnit svou funkci. Dnešní plomby jsou do značné míry podobné zubní tkáni. Reakce plomby na teplo, chlad je daleko lepší než dříve, právě proto, že je podobná zubní tkáni.
Amalgámové plomby jsou hrazené pojišťovnou. Všechny jsou z materiálů s obsahem kovů jako: stříbra, mědi, cínu, liší se jen chemickým složením. Amalgám zároveň obsahuje určité množství rtuti. Tyto plomby jsou buď z kondenzovatelného nebo nekondenzovatelného materiálu. Plomby z nekondenzovatelného materiálu jsou méně kvalitní a měkčí, naopak plomby z kondenzovatelného materiálu jsou pevnější, lépe se s nimi pracuje, ale jejich nevýhodou je velká spotřeba.
U plomby je důležitá i rychlost tuhnutí, plomba nesmí zatuhnout předtím, než je do zubu zasazena a upravená, zároveň ale musí natolik zatuhnout, aby se nejdéle za dvě hodiny od zasazení dala používat. Celkově ale plomba tuhne zhruba 24 hodin. Během tuhnutí nesmí docházet k rozměrovým změnám výplně, mohlo by totiž dojít k vypadnutí plomby nebo k rozlomení zubu.
Amalgám musí být chemicky odolný, aby v ústech nedocházelo k uvolňování rtuti a dalších kovů.
Amalgámová výplň může být míchaná zubařem přímo v ordinaci, množství látek si zubař stanoví sám. Lékař musí být zkušený, musí vědět, jak dlouho má hmotu míchat a v jakém poměru ji musí namíchat. Pokud se mu to nepodaří, můžou vzniknout druhotné kazy pod plombou. Je třeba si uvědomit, že to, že je plomba hrazená pojišťovnou, neznamená, že je nekvalitní.
Další variantou je amalgámová výplň, která je v kapslích a je pevnější, ale také dražší, proto si ji pacient musí zaplatit sám. Výhodou ale je, že každá tato plomba má stejnou garantovanou kvalitu. Zároveň když se plomba nemíchá přímo v ordinaci, neuvolní se tolik rtuti, která může být nebezpečná. Cena této plomby se pohybuje kolem 500 Kč.
U bílé varianty jsou tři druhy výplní: skloionomerní, kompozitní pryskyřice a keramické inlaye či onlaye. Z bílých plomb je nejlevnější skloionomerní výplň, která slouží spíše jako dlouhodobé provizorium, protože není příliš mechanicky odolná. Obvykle ji zubaři používají u dětských dočasných zubů.
Nejužívanější je fotokompozitní výplň, která se také nazývá kompozitní pryskyřice. Tato výplň je trvanlivá a její barva se dá doladit podle barvy zubu.
Posledním typem jsou keramické onlaye či inlaye. Ty se používají, když je potřeba dodělat větší část zubu. Inalye se vyrábí podl
Ve svém příspěvku CENA BÍLÁ PLOMBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ach ach.
Ach, ach tvrzení cituji: "O amalgámové výplni se říkalo, že je toxická a nebezpečná i pro dítě a kojící matky. Hypotéza se vědecky nepotvrdila"
Je velmi problematické, doporučuji lépe zkoumat zahraniční literaturu.
V 70 letech 20stol byly v Německu pitvány mrtvé plody tyto obsahovaly rtuť.
Ani placenta nestaví dostatečnou bariéru !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Ať je to rtuť v amalgámu, nebo bisfenol-a v bílé plombě. Vždy záleží na tom, kdo tu hmotu vytváří a kolik má rozumu. Pokud nějaký lempl v ordinací míchá amalgám ručně, tak by měl vždy přesně odvažovat poměry látek které spolu míchá, protože jde právě o to jak kvalitní směs vytváří, a jak pevná bude, čím horší poměr mezi rtutí a dalšími látkami, tím nekvalitnější plomba a zde bych opravdu měl obavy, neboť je vysoká pravděpodobnost že se z plomby bude rtuť či bisfenol u pryskyřice, uvolňovat.. Ale kvalitně připravená plomba, je naprosto mizivým rizikem pro zdraví. Protože taková kvalitní volba, ano je vyrobena a obsahuje rtuť, ale v tak silné vazbě s další látkou, že se uvolňuje v naprosto bezpečném téměř nulovém množství. Více bych se zaměřil, na vše mrtvé v ústech, tedy umrtvené. To je větší hrozba pro zdraví.
Novější fotokompozitní výplně na bázi pryskyřice bez rtuti, tak zvané bílé plomby, jsou velmi oblíbené u lidí, kterým není lhostejná barva a vzhled jejich zubů. Kompozitní pryskyřičné výplně, aby byly dostatečně pevné, tak jsou vyrobeny z plastu smíchaného s práškovým sklem. Bílá fotokompozitní výplň na bázi pryskyřice nabízí pacientům několik výhod.
Výhody:
Výplně je v barvě zubů, takže není vůbec vidět;
Možnost jíst ihned po dokončení bílé výplně;
Při vrtání se může odstranit méně původního zubu, než je tomu třeba u amalgámových výplní;
Možnost vystavět / obnovit / rekonstruovat odlomené části zubu do původního stavu.
Bílé fotokompozitní výplně na bázi pryskyřice mají také některé nevýhody.
Nevýhody:
Vyšší cena než amalgámové výplně, řádově tisíce Kč a pojišťovna nic nepřispívá;
Omezená schopnost bojovat proti patogenům;
Omezená schopnost odolávat sekundárnímu kazu (kaz pod plombou);
Vrstvené rozsáhlé plomby mohou trvat více než jednu návštěvu;
Bílá plomba vyžaduje více času na vytvoření než amalgámové výplně, protože se musí určitou dobu osvětlovat UV paprskem, který spouští vytvrzení;
Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho. Jediná kapka sliny vadí.
Jak dlouho vydrží bílá plomba?
Bílé výplně nevydrží tak dlouho jako ty tmavé amalgámové výplně. V průměru bílá plomba vydrží asi 7 až 10 let. Pokud je ale bílá plomba umístěna do oblasti mimo skus, například plomba na předním zubu, tak může vydržet i celý život. Bílé výplně jsou neuvěřitelně silnou a úspěšnou léčbou většiny dutin.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ PLOMBA TRVANLIVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keatsnok.
Zajímá mne trvanlivost zubní plomby. Preferuji, aby byla co nejdelší a jsem ochoten si za to připlatit. Dříve amalgamové plomby vydržely i několik desetiletí. Loni se mi stalo, že UV tvzená plomba mi vypadla po OSMI dnech. Ke cti dentistky uvádím, že v rámci reklamace jsem neplatil nic a nová plomba (tentokrát s použitím Kofferdamu) zatím odolává zubu času již 3 měsíce.
Jednoduchá otázka zní: v případě, že zubní plomba vypadne,do kdy od jejího zhotovení mohu nárokovat její bezplatnou obnovu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zubní výplň, neboli plomba (blomba) nemá žádnou záruční dobu. To, jestli vám ji zubní lékař opraví zdarma, záleží výlučně na jeho ochotě a tu může ovlivnit mnoho faktorů, jako vzájemná sympatie, serióznost stomatologa, atd. Obvykle bývá dobrým, leč nepsaným zvykem, že zubní výplň je zhotovena zdarma, pokud se poškodí nebo zcela vypadne do tří měsíců ode dne zhotovení. Případné konflikty z toho plynoucí posuzuje Česká stomatologická komora, její odborná komise, v rámci a reklamačního řízení. K tomu je třeba napsat písemnou stížnost, která musí obsahovat alespoň jméno, příjmení a adresu stěžovatele. Potřebné doklady pro rozhodnutí, například záruční list – pokud byl vystaven – nebo doklad o úhradě si pak vyžádá příslušná revizní komise, která se bude případem zabývat.
Boom bílých pryskyřičných výplní k nám dorazil přibližně před dvaceti lety. Na tradiční, praxí ověřený amalgám se vzápětí snesla vlna kritiky: Je neestetický a ještě i škodí organismu! Kamenem úrazu byla jedna ze složek amalgámů: rtuť. Přidávala se ke směsi stříbra, zinku a mědi a spolu vytvořily hmotu, kterou se vyplnila kazem způsobená dutina v zubu. O amalgámové výplni se říkalo, že je toxická a nebezpečná i pro dítě a kojící matky. Hypotéza se vědecky nepotvrdila, přesto se vyvinul nový druh: non gama 2 amalgám. Má vyšší tlakovou odolnost, je odolnější proti korozi a neuvolňuje rtuť. Výplně jsou pevnější a při jejich použití vzniká mnohem méně sekundárních kazů. Dříve používaný „konvenční“ amalgám se z praxe úplně vyloučil a už se nepoužívá. V období boje proti amalgámu byl citelný i tlak komerce. Firmy vyrábějící bílé plomby je chtěly dostat na trh a rozpoutala se profesionální válka. O problematice rtuti v amalgámu se však vedou diskuse i nadále. Zjistilo se, že rtuť, která se dostane do vody a do ovzduší, působí na rostlinné a živočišné produkty, které konzumujeme, a lidskému organismu škodí. V současnosti používaný amalgám, obsahující rtuť, neškodí.
Zub je úplně vyvinutý přibližně dva roky po prořezání do ústní dutiny. Do té doby je velmi citlivý na chemické dráždění, což způsobují právě bílé výplně. Jelikož kazivost chrupu, hlavně zadních zubů, třenových a stoliček, je u nás velmi vysoká, pro mladé lidi je amalgám ideální výplňová hmota. Pokud do blízkosti zánětu dá lékař bílou fotokompozitovou plombu, nebude držet i proto, že z dásně uniká tekutina, která nemusí být pouhým okem viditelná, ale může narušit kvalitu spojení mezi zubní tkání a výplní. Pryskyřičné výplně nebo bílé plomby jsou velký pokrok, ale amalgám ještě dlouho nebude vytlačen ze stomatologické praxe. Dosud se za něj nenašla plnohodnotná náhradní výplň pro zadní zuby a vyměňování funkčních amalgámových plomb za bílé není ze zdravotního hlediska opodstatněné.
Amalgámové výplně působí na bakterie v ústní dutině destruktivně, bílá plomba je naopak přímo přitahuje a zvýšené bakteriální osídlení zejména při slabé hygieně může způsobovat mnoho komplikací. Bílé plomby mají nezastupitelné místo v přední části chrupu, jsou vhodné zejména z estetického hlediska. V zadním úseku chrupu, kde je zvýšený žvýkací tlak, je jejich životnost asi tři roky, kdežto životnost amalgámu může být deset i více let. Srovnáme-li finanční náročnost amalgámu a bílých výplní, které jsou složeny z pryskyřice a granulek skla, amalgám je podstatně levnější. Žádný stomatolog nevytvoří dokonalé výplně z bílých plomb, pokud má člověk příliš velké kazy, zuby si nemyje, trpí záněty dásní a parodontitidou.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ PLOMBA TRVANLIVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keatsnok.
Zajímá mne trvanlivost zubní plomby. Preferuji, aby byla co nejdelší a jsem ochoten si za to připlatit. Dříve amalgamové plomby vydržely i několik desetiletí. Loni se mi stalo, že UV tvzená plomba mi vypadla po OSMI dnech. Ke cti dentistky uvádím, že v rámci reklamace jsem neplatil nic a nová plomba (tentokrát s použitím Kofferdamu) zatím odolává zubu času již 3 měsíce.
Jednoduchá otázka zní: v případě, že zubní plomba vypadne,do kdy od jejího zhotovení mohu nárokovat její bezplatnou obnovu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Kőnig.
mám v procesu umrtvení pětku vpravo dole. výkon má stát 1600 Kč Zatím jsme nemluvili o tom, zda plomba má být bílá nebo amalgamová Já osobně jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k umístění zubu by plomba měla být amalgamová. Dík za odpověď Kőnig
Bílé plomby mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. U chemicky tuhnoucích se smíchá tekutina s práškem nebo se smíchají 2 pasty. Tyto hmoty jsou méně kvalitní. Je nutné je přesně odměřit, nedají se barevně vrstvit. Ale jsou levnější. Světlem tuhnoucí jsou už připraveny, a proto se nemusí složitě míchat.
Vytvoření kvalitní výplně může trvat i dvě hodiny.
Nejprve se musí kvalitně izolovat ošetřovaný zub od zbytku dutiny ústní, aby nedošlo ke kontaminaci slinami a bakteriemi. Zub je nutné zbavit kazu a všech nečistot. Poté se zub naleptá kyselinou ortofosforečnou, díky ní bude výplň držet. Po opláchnutí se v zubu nechá působit chlorhexidin, který vyhubí všechny mikroby. Pak se nanese mezivrstva, která spojí zub s výplní, a kompozitní hmota. Ta se nanáší v několika vrstvách a vytvrzuje se osvícením polymerační lampou. Na závěr se výplň upraví, zbaví hrbolků, vyleští se a zahladí se mezizubní prostor.
Bílá plomba je tedy takový materiál, který se dostane i do mikroprostorů. Fotokompozitiní pryskyřice je tvořená z anorganického plniva, které představují skelné částice, a organickou částí je monomer. K tuhnutí pryskyřice jsou potřeba fotoiniciátory tuhnutí. Po osvícení dojde k tomu, že se monomery promění v polymery a materiál se vytvrzuje.
V naší poradně s názvem KOLIK CO DNES STOJÍ U ZUBAŘE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kőnig.
Pětka vlevo dole. Co je vhodnější : Bílá plomba nebo amalgam. Ten jsem tam měl dobrých třicet let bez problémů technických i estetických. Jaký je rozdíl v ceně těchto dvou zákroků. Děkuji za informaci, Karel Kőnig
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoznačně bílá plomba. Dnešní bílé plomby jsou opravdu velmi tvrdé a vydrží dlouho. Jejich estetická hodnota je taky skvělá, protože nejsou na první pohled vidět. Na zubech s číslem 5 a nižším je bílá plomba hrazena ze zdravotního pojištění.
Otázka, kdy můžu jíst po plombě, je opravdu důležitá, protože nedodržení stanovené doby může vést k nevratnému poškození výplně a nutnosti jejího předělání. To se týká především tmavých výplní z amalgámu.
Tmavá plomba
U amalgámové výplně se nesmí nic kousat po dobu minimálně 2 hodin od jejího dokončení.
Bílá plomba
U fotokompozitní bílé plomby se může kousat ihned po jejím dokončení.
Ve svém příspěvku JAK NA UDRŽENÍ SVĚŽÍ POKOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel R. Slávek.
Není to žádný zázrak ale pomáhá stoprocentně.Stačí natřít ráno a večer anodovou vodou, nechat zaschnout a po té vodou katodovou. Ta první vyčistí pokožku a učiní ji prakticky 100% sterilní . Po natření katodovou vodou se pokožka uklidní a chrání póry před vniknutím nečistot, Póry jakoby nabobtnaly.Je-li po ruce krém s obsahem ALOE VERA ,potřete pokožku a jemně namasírujte. Tak zv. si jemně nafackovat. Po několika měsíčním užívání se budete divit sami sobě a taktéž vaši známí.
Co je to anod. a katod voda ? Lidově známá živá a mrtvá voda
Proč ALOE VERA. Je to pouští rostlina , která vydrží v poušti i 25 roků bez vody. Umí stejně posloužit pokožce.Pro vodu je potřeba DIAFRAGMALYZÉR.Není to složité a zručný elektrikář ho hravě zhotoví. Jen je potřeba keramická nádoba /jako květináč/ rozdělená na dvě části, Každý keramik nebo dílna bez problémů zhotoví. Může být i ze šamotu.Ale to by se muselo objednat v Morav. keram závodech v Rájci na Moravě.Kdo to někdy zkusil, nelitoval. Omlazení je nepřehlédnutelné a pokožka si udržuje svěží vzhled i ve stáří.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejstarším dnes ještě používaným typem plomby je zubní amalgám (směs stříbra a rtuti), který je některými zdroji označován jako určité zdravotní riziko. Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let. Moderní plomby jsou po fyzikálních a chemických vlastnostech velice podobné, někdy i do značné míry shodné se zubními tkáněmi. Reakce na podněty (například teplo, chlad) je daleko lepší, protože je podobná nebo totožná jako u přirozené zubní tkáně. Ideální plomba se roztahuje nebo zmenšuje stejně jako přirozený zub.
V naší poradně s názvem POŘEZANÝ JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš Gerla.
Dobrý den, stala se mi taková věc.Vypadla mi plomba a ostré hrany zubu mi pořezaly jazyk, mám tam otlačeniny ve tvaru zubu i je trochu vidět plíseň. Zub již mám spravený. Chtěl bych se zeptat jak nebo čím to mám léčit?
Díky.
S pozdravem Leoš Gerla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy stačí jen trochu obrousit hrany zubu, proto nejlepší bude, když navštívíte ještě jednou svého zubního lékaře a ukážete mu svůj problém s otlačeným jazykem. Lékař vám zároveň sdělí a ukáže postup domácí léčby otlačených míst.
Cena plomby záleží na velikosti defektu a začíná u 600 Kč. Poté záleží na tom, jestli bude potřeba anestezie nebo rentgen, to může cenu navýšit ještě o 150 Kč.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,přítel už od června 2017 má problém s jedním zubem.Zubař mu vyčistil kanálky,nějakou dobu měl vždy hojivou provizorní výplň ale stejně vždy se dostavila bolest,otok a vše se opakovalo.V prosinci už pan doktor zub zaplnil bílou plombou a v lednu zase problém.Plomba se odvrtala,dostal antibiotika.Ted v únoru má zase další antibiotika,otok tváře i oka.Poradi někdo co dělat?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Něco podobného mám. Zánět dutiny čelistní dutiny. Jít na ORL, udělat ČT dutiny a antibiotika. RTG nemusí zánět ukázat. To se stalo mě.
Ve svém příspěvku ÚSTNÍ DUTINA PO VYTRŽENÍ STOLIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti /asi šestka/.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi z ranky po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /asi 3-4 mm x 0,8-1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/.
Místo po vytržení mi nebolí, je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji za odpověď.
Hedvika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti vlevo/asi šestka/. Před 2 dny mi napřed vypadla z této stoličky plomba, včera při kousnutí do papriky se mi ona stolička bez plomby začala hýbat /ve zprávě od mudr.zubaře je uvedeno "....vertikální fraktura zubu, nepatrná perkuse-bolestivá....".
Např. při skousnutí a někdy následně i dotyku horní čelisti se spodní čelistí mi ona pohyblivá stolička velmi zabolela . Z toho důvodu jsem šla na zubní pohotovost, tam my stoličku mudr. zubař vytrhl.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi v rance - přímo dole v dírce na dásni po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /délka asi 3-4 mm x šířka 0,8 -1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/. I dnes je dírka po vytržené stoličce v tomto stavu.
Místo po vytržené stoličce mi nebolí, nekrvácí.
Je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Hedvika
Po nové plombě se doporučuje alespoň dvě hodiny nekousat, to znamená nejíst. Je normální, že po plombování bude zub citlivý (i několik týdnů) na teplé, studené i skus. Také dásně mohou pobolívat několik dní. Nežvýkejte tvrdé jídlo na své nové plombě 24 hodin. Jestli je to možné, zkuste žvýkat na opačné straně. Pokud máte bílou výplň, můžete kousat ihned po ukončení návštěvy.
Amalgámové výplně, vyrobené ze směsi stříbra, cínu, zinku, mědi a rtuti, se používají k vyplnění dutin již více než 100 let.
Výhody:
Vysoká odolnost pro velké dutiny nebo dutiny na stoličkách;
Rychlá doba vytvrzení pro oblasti, které se obtížně udržují suché během pokládání výplně;
Schopnost potlačovat množení různých patogenů;
Schopnost výrazně omezit vznik sekundárních zubních kazů (kaz pod plombou);
Nízká cena, řádově stokoruny, pojišťovna přispívá z části nebo zcela;
Kratší doba vytvoření plomby, což může být důležité pro neklidné děti a pacienty se speciálními potřebami, pro které může být obtížné zůstat během ošetření v klidu.
Nevýhody:
Viditelná tmavá barva amalgámu vytváří na bílých zubech nepěkný efekt;
Možnost prvního jídla až dvě hodiny po vytvoření výplně.
Přestože je zubní amalgám bezpečným a běžně používaným zubním materiálem, možná vás zajímá jeho obsah rtuti. Měli byste vědět, že když je rtuť smíchána s těmi ostatními čtyřmi kovy, tvoří dohromady bezpečný a stabilní materiál.
Světová zdravotnická organizace a mnoho předních stomatologických institucí se shodují na tom, že na základě rozsáhlých vědeckých důkazů je zubní amalgám bezpečným a účinným materiálem pro vyplňování dutin.
Chlorella pyrenoidosa se nejčastěji pěstuje na Tchaj-wanu. Právě tam jsou pro její růst ideální klimatické podmínky, protože chlorela potřebuje pro získání své síly (kterou z ní posléze čerpáme my, lidé) teplo a sluníčko. Chlorela se následně velmi citlivě zpracovává, aby v ní zůstalo zachováno maximální množství účinných látek a zároveň aby tyto látky byly v co největší možné míře organismem vstřebatelné a organismu přístupné. Řasy chlorely se suší metodou STEAM, což je nová metoda sprejového sušení. Největší předností tohoto způsobu sušení je nejen vysoká vstřebatelnost výsledné potraviny, ale i šetrnost k látkám obsaženým v řase. Při zpracovávání chlorely se nepoužívá žádný způsob konzervace, k výrobě tablet se používá pouze 100% chlorelový prášek bez jakýchkoli přídavných látek. Tablety se lisují opět velmi šetrným způsobem bez přidávání plniv, pojiv a barviv. Chlorelu (stejně jako všechny zelené potraviny) je potřeba uchovávat na tmavém místě a nádobu, v níž ji skladujeme, velmi pečlivě uzavírat. Jedině tak se totiž zabrání oxidaci chlorofylu, který chlorela ve velkém množství obsahuje. Co se týče skladování, nejvhodnější je keramická dóza se šroubovacím nebo kónusovým (kuželovitým) uzávěrem.
Výrobce uvádí, že zeštíhlující prádlo Slencera vám pomůže vytvarovat postavu dvěma způsoby:
jakmile si prádlo Slencera obléknete, budete okamžitě vypadat až o 2 velikosti štíhlejší;
nošení prádla Slencera po dobu několika týdnů má skutečně zeštíhlující účinek.
Prádlu Slencera se žádné jiné tvarující prádlo nevyrovná. Slencera totiž na rozdíl od běžného tvarujícího prádla opravdu působí na hubnutí. Prádlo sahá od linie prsou dolů přes zadeček až na stehna. Vypadáte díky němu štíhlejší a cítíte se více sexy, takže si můžete obléci cokoliv. Navíc nošením tohoto prádla opravdu zhubnete a budete se cítit skvěle v jakémkoliv oblečení. Když jej budete nosit po dobu několika týdnů, budete v něm skutečně spalovat tuk.
Revoluční a inovativní jednodílné prádlo Slencera je navrženo tak, aby mělo skutečně zeštíhlující účinek. Při jeho výrobě byl použit nejnovější vědecký objev, a to unikátní bio-keramická tkanina. Bio-keramická tkanina pomáhá spalovat přebytečný tuk, takže díky ní skutečně hubnete. Při kontaktu s vaší pokožkou začne 4 000 bio-keramických částic v tkanině Slencera pohlcovat teplo vašeho těla prostřednictvím infračervené tepelné energie. Tělo na to reaguje tak, že zvýší krevní cirkulaci a produkuje více tepla, aby kompenzovalo původní tepelné ztráty, a vy přitom spalujete tuk.
Složení materiálu zeštíhlujícího prádla Slencera: 20 % elastanu s turmalínovými částicemi, 45 % polyamidu a 35 % polyesteru.
Zeštíhlující prádlo Slencera je navrženo tak, aby jej mohly nosit ženy s jakoukoliv konfekční velikostí.
Korunka je umělá náhrada korunkové části zubu, která je nasazena na obroušený pahýl zubu nebo na čepovou nástavbu kořene. Zhotovuje se při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání, kde nelze již zhotovit klasickou výplň (úraz, kaz, endodonticky ošetřené zuby). Dále jako pilířová konstrukce fixních můstků.
Určitě si pamatujete na zlaté korunky. Zlato je sice ušlechtilý kov, ale na přední zuby je naprosto nevyhovující. Metalokeramika už je lepší možnost, ale k dokonalosti má stále ještě daleko. Oproti tomu zirkonium v ústech vypadá naprosto přesvědčivě. Jde o umělý diamant, z něhož se zhotovují celokeramické korunky, které naprosto dokonale nahradí vlastní pravý zub. Dále jsou tu i další materiály, které mají podobné vlastnosti jako skutečný zub, například živcová keramika a podobně. Nejnovějším způsobem lze zhotovit i celokeramický můstek pomocí zirkoniové keramiky, která je pro svou nezničitelnost označována jako keramická ocel.
Celokeramická korunka je považována za královnu mezi korunkami. Celokeramická korunka představuje estetický vrchol současné stomatologické protetiky. Navíc je zcela bezkovovou prací a na keramické hmoty dosud nebyla popsána alergie na rozdíl od nejrůznějších pryskyřic a kovových slitin, přestože jsou schváleny pro užívání v ústní dutině. Jako základní a jediný materiál jsou použity keramické hmoty, které se v náročném procesu výroby individuálně přizpůsobují odstínu vlastních zubů. K definitivnímu cementování na preparovaný zub se používají rovněž barevně upravené speciální cementy.
Celokeramické korunky jsou nejen vysoce estetické, ale při vhodné indikaci, dodržení pracovního postupu při preparaci a výrobě dostatečně mechanicky i odolné pro přední zuby a pro stoličky.
Celokeramických systémů je v současné době více a je možno je rozdělit dle technik, kterými jsou celokeramické korunky zhotoveny. V zubní laboratoři spočívá technika výroby ve vrstvení živičné keramiky na základní masu, dnes zřejmě nejčastěji na tvrdé zirkonoxidové jádro, případně se celokeramická korunka vyrábí lisováním. Nově je možné celokeramickou korunku vyrobit i přímo v ordinaci bez nutnosti zasílat otisk do zubní laboratoře, a to během jediné návštěvy technikou frézování z keramického bloku. Ordinace však musí být vybavena drahou CAD/CAM technologií Cerec. Při tomto způsobu výroby celokeramické korunky odpadá nepříjemné otiskování, zhotovování provizorní korunky a 1–2týdenní čekání, než zubní technik korunku vyrobí. Korunku vyfrézuje robot na základě předchozího oskenování preparovaného zubu speciální kamerou.
Využití: prakticky u jakéhokoliv zubu, kdy je zapotřebí nahradit ztracené zubní tkáně korunkou; k estetické korektuře předních zubů.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
Sundání korunky je možné pomocí ATD odstraňovače můstků a korunek.
Výhody:
neláme keramiku
nedeformuje kov
chrání krčkový uzávěr korunek
nepoškozuje parodont
lze jej nasadit na jakýkoliv mikromotor (standardní spojení)
Jak to probíhá
Odstraňovač vytváří sérii opakovaných impulzů, což je daleko účinnější pro rozrušení homogenity cementu. Je možno jej ovládat jednou rukou, takže druhou rukou lze kontrolovat nasazení háku na korunkový okraj a při práci přidržovat hák.
Tento odstraňovač korunek je daleko přesnější než tradiční odstraňovač korunek, a to kvůli různým možnostem nastavení intenzity a frekvence úderů. Při zacházení s ním je méně traumatizujících škod a je možno očekávat větší rychlost práce. Navíc nemusí být znovu nabíjen. Impulzy následují automaticky po sobě bez toho, aniž by se musela měnit pozice přístroje. Tak je možno pracovat stále v jedné ose.
Montáž háku
Hák se našroubuje na tělo nástroje a vyzkouší se správná pevnost spojení. Nastaví se rychlost mikromotoru na 20 000–30 000 ot/min.
Pokud je hák dobře nasazen na svém místě, může se spustit mikromotor a začít působit údery na korunku.
Důležité: Nikdy nepoužívejte vyšší rychlost!
Jaká je cena a kdo to platí
Korunka funguje jako ochranný plášť. Podle materiálu můžeme rozdělit korunky na:
Celokovové: Tyto korunky mají ze všech korunek největší životnost, avšak nejhorší estetiku. Jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Pacient doplácí pouze použitý kov a částka málokdy přesáhne 50 Kč.
Pryskyřicové: Odolnost pryskyřičné korunky při běžném užívání je poměrně malá, proto i její životnost nebývá příliš uspokojivá. Jedná se ale o levnou variantu protetického ošetření, které pacienta rehabilituje po stránce funkční, estetické i psychické. Pryskyřičná korunka je vhodná k provizornímu ošetření. Cena této korunky se pohybuje okolo 900 Kč.
Keramické: Mají nejlepší estetický výsledek. Tyto korunky mohou být vyrobeny tak dokonale, že jsou k nerozeznání od opravdového zubu. Keramická korunka je velice tvrdá, ale zároveň křehká. Může se proto stát, že při nešetřeném zacházení tato korunka praskne. Ošetření touto korunkou bývá zpravidla nejdražší. Jedna korunka přijde přibližně na 6 000 Kč.
Metalokeramické: Jsou tvořeny ze dvou materiálů – z kovu, který pokrývá celý povrch zubu, a z keramiky, která nasedá na kov a plní tak estetickou funkci. Cena metalokeramické korunky se pohybuje okolo 3 900 Kč.
Fazetovaná korunka s fazetou z kompozitního plastu: Jedná se o modifikovanou celokovovou korunku. Tato korunka je pokrytá estetickým materiálem pouze z viditelné strany. Žvýkací ploška a&n
