INKUBAČNÍ DOBA VEŠ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Napadení vší se nejvíce objevuje u dětí školou povinných, přičemž více jsou k němu náchylná děvčata. Onemocnění je při dodržení všeobecně platných zásad odvšivování obvykle nekomplikované a jeho zvládnutí je otázkou 14 dnů.
Jak vznikají vši
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se do prádla vrací. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis) žijící ve vlasaté části hlavy a o veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla. Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě (vlasech, či naopak v ohanbí a spodním prádle), která je pro něj typická a nepřelézá do lokality druhé. Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané. Oproti tomu veš dětská přežívá spolehlivě veškeré úkony hygieny, tedy mytí hlavy a česání běžným hřebenem. Mimo vlasy (například na tkaninách) nepřežívá obvykle déle než jeden den. Z toho je skutečně patrné, že s úrovní hygieny výskyt vší nesouvisí. S tímto faktem je zapotřebí nemocného a jeho okolí seznámit.
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrábány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra
Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.
Procentní výměra
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:
0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.
Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.
Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:
je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění;
vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.
Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše. V tomto případě se krát
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubačnídoba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiři.
Dobry den,
mam takovy dotaz. Mel jsem pred 6 tydny chraneny sex s zenou . . .
Je mozne ze bych se nakazil chlamydiemi?
Zadne z popsanych přiznaku nemam . . .
Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše ne. Ovšem, kdybyste zjistil že Vaše sexuální partnerka má chlamydie, tak si rozhodně nechte provést kontrolní stěr z močové trubice. Pokud došlo i k orálnímu sexu z Vaší strany, tak i z krku.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA CHLAMYDIE TRACHOMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ante.
Takže se jedná spíšte o týdny a ne dny? Jde mi o to, že partner měl nechránený styk s nakaženou osobou a mě chlamydie našli cca 3 týdny po jeho úletu. Je to možné za tak krátkou dobu? Nebo se spíše nakazil již dříve?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Není důležité kdy a jak se kdo nakazil. Důležité je, že vám vyšly pozitivně chlamydie a je třeba se léčit. Je-li nakažen i partner, tak léčbu absolvujte oba. Pro další období oba docházejte pravidelně každé 3 měsíce na testy chlamydií z krku, z vagíny a z análu, pokud tento druh sexu provozujete.
Symptomy jsou nepříjemné: noční svědění a změny na pokožce připomínající ekzém. Často postiženými místy jsou prsty, prsní bradavky, oblast genitálií a podpaží. Diagnóza se stanovuje po zjištění přítomnosti roztoče na těle mikroskopickým důkazem, který je však často obtížné získat. Na ošetření a léčbu se používají různé emulze (například Lindan 1%), které se nanášejí podle předepsaného vzoru. Vedle toho je nutná péče i o další členy rodiny, důkladné vyčištění postele a prádla. Při poctivě provedené terapii je prognóza na uzdravení velmi dobrá.
První příznaky svrabu se objevují zhruba po týdnu v meziprstních záhybech, na horních končetinách se objevuje drobná vyrážka, která se podobá bublinám. Příznivý čas pro rozvoj svrabu je podzim a zima. Chlad je dobrou příležitostí pro přežití parazita.
Inkubačnídoba se nedá přesně určit. Je to údobí, které uplyne od pronikání roztočů do kůže po následné projevy prvních příznaků. Inkubačnídoba svrabu může také trvat několik hodin, jelikož samičky roztoče se okamžitě pohybují a kladou vajíčka. V tomto případě se příznaky svrabu objevují velmi rychle. V průměru inkubačnídoba svrabu trvá osm až dvanáct dnů.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Porazilová.
Jsem dva měsíce po operaci rakoviny prsu a nyní podstupuji hormonální léčbu. Je mi 74 let. U mojí kamarádky byl již opakovaně zjištěn Pásový opar. Jen se chci zeptat, zda je u mne nějaké větší riziko vzhledem k mé diagnose C 50. Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.
Druhá doba porodní: vypuzovací
Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.
Třetí doba porodní: porod placenty
Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubačnídoba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm. Ve vlasech žije veš dětská (Pediculus capitis). Platí tedy pravidlo, že když se objeví veš od obočí dolů, je to filcka. Abychom mohli potvrdit, že svědění či skvrny způsobily filcky, je nutné některou z nich najít. Filcky se většinou drží na chlupech v genitáliích. Na chlupu je vidět drobné ztluštění a není potřeba velké síly muňku z chlupu odstranit. Při podrobném zkoumání jsou zřetelné jednotlivé části těla a nožičky. Dobrým důkazem, že se jedná doopravdy o veš a ne o něco jiného, je položit si ji na nehet a druhým nehtem ji rozdrtit. Je slyšet drobné lupnutí. Pokud byla veš napitá, tak se objeví i krvavá skvrnka.
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý večer,mam otázku a moc vás prosím o odpověď.
Spala jsem u kamarádky 3 dny,která má doma kočku a psa když jsem se vrátila domů tak jsem se začala hrozně škrábat,po 5 dnech jsem navštívila kožní doktorku a ta mi oznámila,že mam začínající svrab.
Chtěla bych vědět jestli je možné se nakazit během pár dní.
Mockrát děkuji s pozdravem Stránská.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrabem je možné se nakazit během pár sekund. Například na polstrované sedačce v autobusu nebo u kamarádky v křesle. K nákaze stačí, aby si zákožka svrabová přelezla na vaše oblečení, nebo rovnou na pokožku a už máte začínající svrab. Určitě o tom uvědomte svoji kamarádku, aby mohla učinit opatření k vymýcení svrabu.
Samička dospělé vši pohybující se ve vlasech začne několik hodin po kopulaci klást vajíčka (hnidy). Tyto hnidy lepí na vlasy těsně u pokožky speciálním, velmi účinným lepidlem, které je bílkovinné povahy. Odolává působení vody, šamponů a česání vlasů běžným hřebenem. Tvrzení, že hnidy se nelepí na barvené vlasy, je mylné, lépe řečeno ne vždy pravdivé. Proto se likvidace vší obarvením vlasů nepokládá za dostatečné opatření.
Hnidy lze nalézt obvykle v krajinách za ušními boltci a na týle. Z hnid se za 8–10 dní líhnou larvy (nymfy), které jsou již podobné dospělým vším. Jsou ihned schopné bodat a sát krev. Po trojím svlékání se nymfa opět cca za 8 dní promění v dospělou veš. Ta se dožívá maximálně dalších 30 dní, za které ovšem dokáže naklást několik desítek hnid. Zde můžete vidět na fotkách graficky znázorněný životní cyklus vši.
Hnidy se jeví jako miniaturní váčky připojené k vlasům, většinou jsou bělavě lesklé. Jejich velikost se pohybuje okolo 1 mm. Na rozdíl od lupů je nelze smýt či odfouknout. Odstranitelné jsou pouze mechanicky. Hnidy nacházející se na vlasu dál než 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé, neboť vlas roste cca o 1 cm za měsíc a tato doba přesahuje dobu trvání životního cyklu vší. Naopak nález hnid blíže k pokožce znamená, že ve vlasech jsou pravděpodobně i pohybující se dospělé vši.
Dospělá veš má hnědé, kapkovitě protáhlé tělo o délce pouze 2–4 mm s třemi páry končetin, kterými se přichycuje k vlasu. V časném stadiu rozvoje nemoci bude možno nalézt ve vlasech maximálně dvě desítky lezoucích vší, v případě pokračování bez léčby pak až několik stovek jedinců.
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den,moc děkuji za vaši odpověď.
Ještě bych chtěla vědět za jak dlouho se objeví na kůži viditelné pupínky po první kontaktu se svrabem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění a pupínky vznikají jako reakce pokožky na zbytky, které zůstanou po zákožce v jejích chodbičkách. Jde zejména o její trus. Tyto projevy se mohou vyskytnout v různém časovém intervalu, ale obvykle je to do několika dní od nákazy.
Inkubačnídoba tohoto onemocnění je asi 4 – 6 týdnů. Celková léčba trvá přibližně půl roku, z toho musí být nemocný člověk minimálně jeden měsíc doma, zhruba čtyři měsíce držet přísnou dietu a pak se ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Krevní a jaterní testy se většinou dostanou do normálu do tří měsíců. Vždy záleží na vážnosti onemocnění, na dodržování klidu a diety, takže pokud není onemocnění příliš vážné a pacient přesně dodržuje klidový režim a diety, tak se může tato doba i výrazně zkrátit (třeba na polovinu). Také si je třeba uvědomit, že v době nemoci není pacientův organismus odolný vůči infekcím, takže klidně onemocní i jinou chorobou.
Veš dětská vleze do vlasů a pak naklade vajíčka (hnidy), ze kterých se vylíhnou za týden až deset dní larvy, které už nepřehlédnete. Za další týden z nich jsou opět dospělé vši, které žijí asi měsíc.
Jak poznáte, že váš potomek má skutečně vši? Podívejte se do vlasů a možná na nepříjemného parazita rovnou narazíte. Děti také bývají neklidné, ospalé, nepozorné a často se drbou na hlavě. Na pokožce hlavy se mohou objevit boláky a rozedřená místa. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání. Způsobuje ho prolézání vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Pouhým pohledem, případně pomocí lupy můžete veš ve vlasech najít ve třech stadiích – dospělá veš, její vajíčka (hnidy) a larvy (nymfy). Veš je zhruba 2 až 4 milimetry dlouhý parazit, hnidy jsou hnědá vajíčka těsně přiléhající k vlasům. Vši je kladou blízko k pokožce hlavy. Pokud už máte diagnózu pedikulóza, jak zavšivení lékaři říkají, stanovenu, nezbývá než začít s odstraňováním hmyzu. Zavšivená hlava totiž není v žádném případě jen otázkou krásy. Jestliže si budete hlavu, která svědí, drbat, hrozí, že si ji rozškrábete a do ranek zanesete další infekci. Člověk, který má ve vlasech vši, může mít dokonce zvětšené mízní uzliny na krku a v týlu.
