HŘEBÍČKOVÁ NÁPLAST DO RÁNY PO VYTRŽENÍ ZUBU je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Každý lékař se vždy maximálně snaží, aby ke komplikacím chirurgického výkonu, jakým je i vytržení zubu, vůbec nedošlo, přesto se mohou objevit. Riziko vzniku komplikací je vždy menší, provádí-li zákrok zkušenější lékař, ale ani ten nemůže zaručit, že se některé obtíže neobjeví.
Komplikace po extrakci zubu
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytrženízubu
Bílý povlak po vytrženízubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytrženízubu
Zánět po vytrženízubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kapsaicinová hřejivá náplast se užívá při bolesti svalů, ramen, zad, beder, dále jako podpora při bolestivých příznacích svalového a kloubového revmatismu, ischiasu, ústřelu, zánětu. Uvolní svaly a hřeje až 10 hodin, přičemž pomáhá zmírňovat bolest.
Složení
Capsicum extract 2,89 %, mentol 7,8 %, kafr 9,6 %
Použití
Kapsaicinová náplast se používá jako podpůrná léčba bolestivých příznaků svalového a kloubového revmatismu, ischiasu, ústřelu (lumbago), zánětů ramenního pletence (periarthritis humeroscapularis), bolestí v důsledku svalového přetížení a bolestí při poúrazových stavech.
Účinné látky
Capsicum extract 2,89 %, mentol 7,8 %, kafr 9,6 %
Dávkování
Použití pro dospělé a děti nad 12 let: Náplast se aplikuje na vodou a mýdlem omytou a dokonale vysušenou kůži. Po sejmutí ochranného krytu se přiloží na postižené místo a přitlačí, až dokonale přilne. Nejpozději po osmi hodinách se z kůže odstraní. Pokožka se omyje mýdlem. Aplikujte na postižené místo dle potřeby, ne však více než tři náplasti denně po dobu maximálně 7 dnů. Další aplikace náplasti na stejném místě se provádí zpravidla po týdenní až 14denní přestávce. Ošetřené místo se nepřekrývá dalším obvazem a nezahřívá se.
Capsicolle náplast je okamžitá a 100% přírodní pomoc při bolesti zad, svalů i kloubů. Jednoduše ji nalepíte na bolavé místo a do 20 minut cítíte úlevu a příjemné teplo, které trvá až 8 hodin. Kapsaicinová náplast účinně a dlouhodobě pomáhá při bolestech svalů a kloubů, revmatismu, ischiasu i svalové únavě.
Výhody použití:
skládá se z 8 čistě přírodních látek – od kapsaicinu a mentolu po kafr;
náplast je vhodná pro dospělé a děti od 12 let;
lehce ji nastříháte na požadovanou velikost i tvar;
měkce přilne k pokožce i na kloubech;
je tenká, diskrétní a bez zápachu.
Postup
Nejprve vodou a mýdlem omyjte místo, na které chcete nalepit hřejivou náplast, a pečlivě jej osušte. Poté sejměte ochranný kryt náplasti, náplast přiložte a mírně přitlačte. Nejpozději po 8 hodinách náplast sejměte. Nepoužívejte více než 3 náplasti denně po dobu maximálně 7 dnů. Na stejné místo náplast aplikujte po týdenní až čtrnáctidenní přestávce.
Kontraindikace
Hřejivou náplast nepoužívejte při alergii na kapsaicin nebo na jiné složky přípravku, bude pro vás vhodnější uhlíková náplast. Nepoužívejte při kožních onemocněních, poranění a poškození kůže.
Jen ojediněle dochází ke vzniku alergických reakcí. Při výskytu kopřivky kapsaicinovou náplast nepouží
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvající rány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.
Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
Zubní kaz v blízkosti dásně.
Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
Produkty na bělení zubů.
Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.
Ve svém příspěvku DETOX PHARMA RECENZE NÁPLASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.
Mám na jednom chodidle lupenku. Je možné použít jednu náplast,nebo nalepit druhou náplast jinde.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veronika.
Taky mám palmoplantární psoriázu a detoxikační náplasti jsem použila i na místech, kde se mi kůže olupuje. Normálně jsem je snesla. Zkuste to taky a podle pocitů to když tak sundejte a používejte jen na zdravé noze, kdyby vás to nějak dráždilo.
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Pokud se rozhodneme vydloubnout kuří oko sami, existuje mnoho účinných rad.
Máčíme nohu v teplé vodě nebo v kyselině salicylové do té doby, než kůže na kuřím oku zbělá. Poté odumřelou kůži lehce odstraníme nožíkem či žiletkou a nalepíme na léčené místo větší náplast. Po čtyřech dnech náplast odkryjeme a postup opakujeme do vyléčení. Výhodou této léčby je bezbolestná chůze.
Osvědčeným pomocníkem se vám může stát náplast napuštěná kyselinou salicylovou zakoupenou v lékárně. Výhodou je, že může být na noze nalepená celý den. Náplast kontrolujte, zdali se nepohnula. Účinná látka je totiž jen na určité části náplasti. Pokud se náplast posune, začne vysušovat nežádoucí místo, které pak zčerná. Nepůsobí však na každého stejně účinně.
Namočte plátek cibule na několik hodin do octa, večer ho přilepte na kuří oko a nechte do rána působit. Ráno nohu omyjte v horké koupeli. Tento postup opakujte tak dlouho, dokud se jádro kuřího oka neoddělí od ztvrdlé kůže.
Zastánci bezbolestných řešení mohou vyzkoušet masáž kuřího oka. Jemné hnětení může přispět k vyléčení útvaru.
Jasmínový květ rozemeleme na kaši, kterou poté natřeme na kuří oko a zalepíme leukoplastí. Leukoplast vyměníme po pěti dnech. Tento postup opakujeme do vyléčení (přibližně 3–5krát).
Často používanou metodou bývá potření kuřího oka kyselinou mravenčí, kterou běžně seženete v lékárně.
K potření postiženého místa lze použít citronovou šťávu a stroužek česneku.
V naší poradně s názvem CO DNES DOSTANEME U ZUBAŘE ZDARMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Dobrý večer.
Prosím,byly jsme s moji zubařkou domluveny,až začne dotyčný zub,na kterém mám korunku bolet,musí už jít ven,je tam dlouhodobý váček,který nedělal problémy,až nyní začal pobolívat.Najednou mně volala,že mně ho trhat nebude ona,ale pošle mě k chirurgovi,který si účtuje 2500kč.Jsem důchodkyně a nedávno jsem za zbytečný úkon zaplatila 7500kč.Mohu si částku za vytržení zubu nechat proplatit pojišťovnou?
Děkuji za info.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubu (vytržení) je úkon plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění včetně anestezie. To znamená, že pacient za to nic neplatí. Vytržení zubu na účet pojišťovny provádějí všechny zubní chirurgické ambulance ve všech státních nebo krajských nemocnicích. Zavolejte si do nejbližší nemocnice a objednejte se na tento úkon tam.
Máčíme nohu v teplé vodě nebo v kyselině salicylové do té doby, než kůže na kuřím oku zbělá. Poté odumřelou kůži lehce odstraníme nožíkem či žiletkou a nalepíme na léčené místo větší náplast. Po čtyřech dnech náplast odkryjeme a postup opakujeme do vyléčení. Výhodou této léčby je bezbolestná chůze.
Osvědčeným pomocníkem se vám může stát náplast napuštěná kyselinou salicylovou zakoupenou v lékárně. Výhodou je, že může být na noze nalepená celý den. Náplast kontrolujte, zdali se nepohnula. Účinná látka je totiž jen na určité části náplasti. Pokud se náplast posune, začne vysušovat nežádoucí místo, které pak zčerná. Nepůsobí to však na každého stejně účinně.
Namočte plátek cibule na několik hodin do octa, večer ho přilepte na kuří oko a nechte do rána působit. Ráno nohu omyjte v horké koupeli. Tento postup opakujte tak dlouho, než se jádro kuřího oka oddělí od ztvrdlé kůže.
Zastánci bezbolestných řešení mohou vyzkoušet masáž kuřího oka. Jemné hnětení může přispět k vyléčení útvaru.
Jasmínový květ rozemeleme na kaši, poté ho natřeme na kuří oka a zalepíme leukoplastí. Leukoplast vyměníme po pěti dnech. Tento postup opakujeme do vyléčení (přibližně 3–5krát).
Často používanou metodou bývá potření kyselinou mravenčí, kterou běžně seženete v lékárně.
K potření postiženého místa lze využít citronovou šťávu a stroužek česneku.
V naší poradně s názvem KOLIK ZAPLATÍM ZA VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Franz.
Jsem pojištěný u VZP . Musím zaplatit za vytržení zubu ? Děkuji Franz .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud je vytržení zubu nezbytné pro udržení nebo zlepšení vašeho zdravotního stavu, tak pak celý zákrok uhradí vaše zdravotní pojišťovna včetně anestezie (injekce proti bolesti).
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se
Hydrocoll je vysoce flexibilní samolepicí krytí. Má savé jádro, které rychle absorbuje exsudát a proměňuje jej v gel. Náplast udržuje ránu dostatečně vlhkou a vytváří ideální prostředí pro činnost fibroblastů a vznik granulační tkáně. Hydrokoloidní krytí může na ráně dle míry exsudace zůstat až 7 dnů – proces hojení je rychlejší. Povrch Hydrocollu je vysoce odolný proti vlhku – umožňuje tak například sprchování. Při absorpci exsudátu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně. Používá se na granulační a epitelizační fáze. Hydrocoll je vhodný na akutní i chronické neinfikované špatně se hojící rány s menší sekrecí a minimem povlaků.
Výhodou Hydrocollu je, že je díky polyuretanové vrstvě nepropustný pro choroboplodné zárodky směrem dovnitř, ale propustný pro páru směrem ven, dále podporuje granulaci a epitelizaci vytvářením vlhkého prostředí díky přeměně tekutiny v gel, pojímá zbytečný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Signalizací nutnosti výměny je tvorba puchýřků na krytí. Nespornou výhodou je možnost sprchování. Krytí lze na ráně ponechat až 7 dnů, indikací k výměně je kromě vytvoření puchýře i viditelné zbarvení obvazu. Je vhodný k použití i pod kompresivní terapii, která je nezbytnou součástí léčby bércových vředů.
Toto krytí je nevhodné na silně infikované rány, suché rány, k aplikaci se nehodí na slabou a křehkou pokožku v okolí rány.
Typy produktu:
Hydrocoll thin – tenčí verze vhodná na méně secernující rány, může se stříhat.
Hydrocoll sacral – má speciální tvar k ošetření v sakrální oblasti.
Hydrocoll concave – jde o speciální tvar k ošetření na patě a lokti.
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy, takzvané neoangiogeneze, a ránu postupně vyplní granulační tkáň. Vzniká síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Tvorbu těchto vláken zvyšuje růstový faktor TGF-β, který produkují v ráně přítomné makrofágy. Takto vzniklá síť je podkladem pro následující proces epitelizace.
Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Epitelizační fáze bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Linhard.
Dobry den.Nemam zdravotni pojisteni pouze zdravotni kartu Evropske Unie z Nemecka AOK:Chci se zeptat kolik stoji vytrzeniZubu.Jsem tady v Cechach na prechodne adrese.Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoduché vytržení zubu stojí 1000 Kč. Komplikované vytržení stojí 2 až 8 tisíc. Pokud očekáváte komplikace, tak doporučuji před zákrokem uzavřít krátkodobé zdravotní pojištění pro cizince. Podrobnosti jsou zde https://www.vzp.cz/pojisten…
Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, někdy i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, což znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem, tedy trhání kořene zubu. U extrakce zubu v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týdne zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány a následnému vytvoření krevní sraženiny po vytrženízubu. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se zvýší účinek samotné anestezující látky. Po jejich odbourání dochází naopak k vasodilataci, tedy roztažení cév, která může vyvolat i poměrně významné krvácení. To lze nejlépe zastavit tak, že použijete čistý přežehlený plátěný kapesník, který stisknete v místě extrakční rány asi na 20–30 minut. Pokud ani potom nedojde k zástavě krvácení, musíte kontaktovat zubního lékaře.
Komplikací, která se po trhání zubu moudrosti – a nejen toho – objevuje, je bolest po extrakci. Ta je většinou zvládnutelná běžnými analgetiky, o konkrétním léku je vždy dobré domluvit se s ošetřujícím lékařem. Bolesti mohou trvat několik dnů, a to zejména při trhání zubu se zánětem. Zhruba od třetího dne by však měly začít ustupovat. Pokud se naopak zvyšují, objeví-li se otok, nebo dokonce teplota, je nutné další odborné ošetření.
V naší poradně s názvem JAK TO VLASTNĚ JE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Akcina.
Jak tomu mám rozumět? V úvodu se píše, že:
Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě ran a snižuje záněty výronů a zlomenin.
A dále mj:
Nikdy nepoužívejte kostival na porušenou kůži.
Celé toto čtení je velmi nevěrohodné. Jinde se píše, že se kostivalem léčí i bércové vředy a jiné otevřené rány.
Tak, jak to vlastně je??!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kostival, respektive látky v něm obsažené, se nesmí dostat do krevního oběhu. Proto je v článku správně uveden zákaz jeho použití na otevřené rány a na popraskanou pokožku. Malá část těchto nebezpečných látek se dostane do krve i skrz neporušenou kůži. Velké množství těchto látek uvnitř těla pak může poškodit játra, bez kterých se nedá žít.
Kostival je prospěšný při procesu hojení pokožky, a používá se na zhojené rány. Nejlepším ukazatelem, kdy je možné bezpečně použít mast kostivalu, je okamžik přirozeného oddělení strupu od pokožky.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
GranuFlex vytváří optimální vlhké prostředí, které podporuje hojení mírně až středně secernujících ran. Unikátní složení hydrokoloidu GranuFlex pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány. GranuFlex uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. GranuFlex může zůstat na ráně až 7 dnů bez výměny v závislosti na množství produkovaného exsudátu.
Jde o směs natrium karboxymetylcelulózy, želatiny, pektinu a adhezivních polymerů. Při styku s exsudátem vytváří matrice gel. Gel s obsahem hydrokoloidů zabezpečí ideální vlhké prostředí se zachováním stále teploty, hypoxie a mírně kyselého pH, které podporuje autolytické čištění, povzbuzuje angiogenezi a granulaci.
GranuFlex je kontraindikován na silně infikované rány, suché rány, slabá křehká pokožka v okolí rány.
Typy produktu:
GranuFlex – uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. Pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány.
GranuFlex Extra Thin (extra tenký) – hojení mírně secernujících ran. Vnější vrstva tvořená fólií je voděodolná, chrání ránu před bakteriemi a znečištěním a před mechanickým poškozením. Dobře se tvaruje a lze jej přistřihovat do žádaného tvaru a tak snadno ošetřovat rány i v problematických partiích.
GranuFlex Signal – přináší zlepšení pro ještě snazší ošetřování ran: obsahuje indikátor výměny krytí, který zjednodušuje převazy rány samotným pacientům, má ztenčené okraje, které zabezpečují lepší adhezi ke zdravé tkáni, dále hladký vnější povrch s minimálním koeficientem tření, což zabraňuje předčasné výměně krytí, a v neposlední řadě lepší anatomický tvar, který umožňuje snadnou aplikaci i v méně dostupných místech.
Ve svém příspěvku BĚLENÍ ZUBŮ, ZOOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice .
Když si pročítám článek...zjišťuji, že jsem vyzkoušela na bělení zubů už snad vše. Někde jsem četla, že soda na bělení zubů nemá skoro žádný účinek, jen ničí sklovinu a dásně, ale to podle mě není pravda, protože po bělení sodou jsem viděla rozdíly už po první aplikaci. Dále jsem si nechávala bělit zuby i pomocí systému ZOOM a s tím mám taky dobré zkušenosti. Zařizovala jsem si to zde https://www.schwarzdent.cz/…. Vybělení zubů bylo intenzivní, nečekala jsem, že je budu mít až tak běloučké, byla jsem překvapená :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Antikoncepční náplasti se nosí na kůži a uvolňují estrogen a progestin do krevního oběhu. Nová náplast se nosí po dobu tří týdnů s následným sedmidenním vysazením. Antikoncepce pracuje dále i během sedmidenního vysazení.
Antikoncepční náplast je velmi lepkavá a měla by zůstat na kůži i v případě sprchování, plavání nebo cvičení. Pokud dojde k odlepení a nahrazení do 48 hodin jinou náplastí, budete před otěhotněním chráněna i nadále. Pokud dojde k odlepení a nenahrazení náplasti, budete muset po následujících sedm dní používat jinou metodu antikoncepce. Nedoporučuje se dávat náplast na porušenou kůži či prsa. Každá nová náplast by měla být umístěna na jiném místě, čímž se zabrání podráždění pokožky.
