Pacient by měl vědět, že první den po zákroku má jen minimálně vyplachovat ústa, následně dodržovat zvýšenou hygienu ústní dutiny. Velmi vhodné je instruovat pacienta nejen verbálně, ale také formou psané informace, kterou si může následně v klidu domova pročíst.
Ve svém příspěvku NEMOCNÉ DÁSNĚ U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin hysky.
dobrý den mužete poradit fenka po zákroku zanětu dásní byly vytrženy zuby ponechány jen čtyři.je to už 14dní nasazeny anibiotika ale fenka odmítá stravu jen opravdu málo co sní alespon pije docela dobře.trápí mě že nejí děkuji Hyský Martin
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bolest po extrakci je většinou zvládnutelná běžnými analgetiky, o konkrétním léku je vždy dobré domluvit se s ošetřujícím lékařem. Bolesti mohou trvat několik dnů, zhruba od třetího dne by však měly začít ustupovat. Pokud se naopak zvyšují, objeví-li se otok, nebo dokonce teplota, bude nutné další odborné ošetření.
Ve svém příspěvku SUCHÉ LŮŽKO PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita.
Dobrý den, mám dotaz.Pred měsícem mi byl vytrženýzub 6v pravo dole.Skoro dva roky mě ten zub bolel i přes umrtvovaci pastu.Zub jsem si nechala vytrhnout.A docházela jsem k zubaři na čištění suchého lůžka.a před týdnem mi zubařka vyndala drén ať se rána zatáhne, jenže to stále bolí.Myslite že by nebylo špatné udělat rentgen?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bolest okolních zubů po extrakci může být důsledkem podráždění nervu zánětlivým procesem či otokem dásně a pohmožděním, po zaléčení zánětu odezní, pokud ne, vyhledejte lékaře.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT ZÁNĚT ÚSTNÍ SLIZNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Filippová.
Dobrý den, mám prosbu o radu. 4 měsíce vyplivuji hleny, obv. lékař poslal na gastroskopii,
nález žádný, nyní paradentolog poslal na vyšetření ústní sliznice, v březnu jsem měla paradentozu, byly mě vytrženy všechny stoličky. Na vyšetření jdu až za měsíc, jsem hodně
unavená, poradí mě někdo co dělat do té doby pro zklidnění zánětu v ústech, děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Po vytažení zubu je nutno věnovat zvýšenou péči ústní hygieně. Doporučuje se čistit zuby častěji, než je obvyklé, nejlépe po každém jídle, zvláště pečlivě pak na noc. Povlak se zpravidla objevuje po úraze jako následek zhmoždění tkání, rovněž tak i po jakémkoliv chirurgickém výkonu. Pokud se navíc dostaví otok, bolest a teplota, je nutné navštívit lékaře.
Ve svém příspěvku EXTRAKCE JEDNICKY,-ZLOMENY KOREN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobry den,ve středu mi trhali koren u jednicky v pravo nahoře,dvojku mi zbrousil a prichystal na cep s korunkou,ve ctvrtek jsem prijela l zubaři s tim,ze jsme byli domluveni,na nahradu jednicky a korunky na dvojku,ale pres noc me to šíleně chytlo a bolelo a prijde mi ze me boli ta dvojka,s kterou nebyl žádný problem.Lekar mi tedy predepsal ant.Augmentin 625mg s tim ze se mi to zanitilo a nic na bolest,sehnala jsem si aulin na bolest, ale nezabira mi,uz 3 dny jsem se nevyspala v pondeli mam prijit,dnes je sobota a ja si nejsem jistá,zdali to do pondeli vydrzim,ta bolest mi vystreluje az do spodnich zubů. Prosim o radu,zdali si s tim zajet na pohotovost nebo pockat na meho lekare stomatochirurga do pondeli? Dekuji a preji hezky den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana pscolkova.
Dnes jsem navštívila zubaře s bolesti v korunce, která trvala 4 dny. Lékař mi celou korunku vytrhl se slovy, ze to jinak nejde, protože korunka praskla. Zub mi trhal hodinu po pichnuti injekc a bolest byla strašná. Domnívám se, že postup nebyl spravnykorunky se přece běžné opravují a měla jsem ji 5 let. Prosím o radu, protoze mě čekají další opravy a nechtěla bych zažít podobný problém.
Po zákroku přetrvává působení lokální anestezie po několik hodin. Po jejím odeznění může nastoupit citlivost až bolestivost rány přetrvávající po další 2 až 3 dny. Tato bolest je zvládnutelná běžně dostupnými léky proti bolesti. Aby se snížilo riziko komplikací při hojení (například zánětu), poskytne lékař po ošetření dostatečné informace o tom, jak o ránu pečovat. Při nekomplikovaném průběhu hojení je pacient bez obtíží zpravidla během jednoho týdne.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ NÁHRADY CENÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Chrpa.
Mám snímatelnou zubní náhradu na horní čelisti - nahraženy byly původně 3 zuby s přilepením pastou na patro v roce 2016 - zaplatil jsem 1500 Kč. Následně byla letos vytržena stolička se zadrženým kořenem, který musel být odstraněn chirurgickým zákrokem na zubní klinice FN v Praze - otvor do dutin. Do stávající náhrady přidána stolička za úhradu. Po rozpadu korunky na 4 vytrženy další 2 zuby a nyní mám za úpravu stávající náhrady podle zubní lékařky zaplatit 450 Kč. Jsem pojištěnec VZP. Mám nějaký nárok na úhradu pojišťovnou? Jsem důchodce a je mi 83 let.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanilav Chrpa.
V žádné diskusi jsem se nedověděl co uhradí VZP z účtované ceny. Kolik co stojí úkon zubaře je v diskusi, ale kolik zaplatím já z celkové sumy po ´hradě pojišťovny jsem se nedověděl. To, že kalkulaci za výkon má každý zubař jinou je zvláštní. Tak podle čeho pak pojišťovna vlastně vypočítává kolik za výkon zubař dostane?
Celý dosavadní život jsem platil zdravotní pojištění, zubaře jsem až na výjimky nepotřeboval a ke stáru mám platit za každý výkon. To, že ztráta zubů je jen vina pojištěnce a že ztráta zubů neohrožuje na životě je falešný argument nejen VZP, ale stomatologů. Cožpak stáří, životní styl včetně pracovního a životního prostředí nemá vliv na celý organismus a jeho opotřebení? To je jeden z mnoha příkladů jak se chová společnost k seniorům.
Po chirurgických zákrocích v dutině ústní je nutná důsledná hygiena dutiny ústní, vhodné jsou výplachy heřmánkem, šalvějí či jinými dezinfekčními roztoky, doporučuje se přijímat měkkou, kašovitou stravu, pooperační otoky ošetřovat studenými obklady. Bolest může být tlumena léky tišícími bolest ve formě tablet, často jsou ordinována antibiotika. Doba léčení je asi 7–10 dnů při nekomplikovaném průběhu, během nichž bývá podle pooperačního stavu několik kontrol.
Ve svém příspěvku ZUBAŘI - KATEGORIE ŠMEJDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Další kategorie šmejdů !
Pět minut práce, ale odborné, 1 gram bílé plomby, celková doba max. 15 minut, cena 800 Kč. Za co ? Kdo stanovil takovou zlodějnu?
Honza M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Chrpa.
Nepřiměřeně drahé jsou nejen bílé plomby, ale i u starších lidí částečné náhrady, které VZP nehradí /nebo jen částečně/. Je skutečností, že se seniorům i při nejlepší péči zuby kazí, vypadávají, nebo musí být vytrženy. Bez zubů, nebo bez jejich náhrady je zdraví těchto seniorů ohroženo - nedokonalé přijímání potravy a s tím související zažívací a další zdravotní potíže. Jejich léčení pak stojí stojí daleko více. Většina seniorů s současné ekonomické situaci na drahé implantáty a další novodobé materiály finančně nedosáhne. A levnější materiály zubaři nejsou ochotni nabízet. O to by se měla zajímat stomatologická komora a pojišťovny. Nebo jim jde jen výši zisku bez ohledu na kom to získají?
Zánět po extrakci zubu bývá závažnou, ale poměrně častou komplikací a jeho řešení je většinou dlouhodobé a vyžaduje velice dobrou spolupráci pacienta. Projevuje se bolestí, otokem, hnisem a teplotou. ATB terapie a výplachy jsou v rukou stomatologa, co vy můžete udělat, je pečlivá ústní hygiena, výplach Corsodylem, ledovat postižené místo, užívat léky na snížení otoku dásně (například Aescin 2-2-2), NSA na bolest a snížení zánětu (například Ibalgin 400 mg, dle potřeby), někteří stomatologové doporučují Wobenzym.
Rána po extrakci se nesmí takzvaně vybublávat!!!
Po extrakci zubu hrozí rovněž alveolitida (zánět, suché lůžko). A kuřák by měl raději počkat s cigaretami cca 4 hodiny, aby nedošlo k rozpadu přirozeného obvazu, což je krevní sraženina (totéž způsobuje vybublávání).
Ve svém příspěvku ÚSTNÍ DUTINA PO VYTRŽENÍ STOLIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti /asi šestka/.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi z ranky po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /asi 3-4 mm x 0,8-1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/.
Místo po vytržení mi nebolí, je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji za odpověď.
Hedvika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti vlevo/asi šestka/. Před 2 dny mi napřed vypadla z této stoličky plomba, včera při kousnutí do papriky se mi ona stolička bez plomby začala hýbat /ve zprávě od mudr.zubaře je uvedeno "....vertikální fraktura zubu, nepatrná perkuse-bolestivá....".
Např. při skousnutí a někdy následně i dotyku horní čelisti se spodní čelistí mi ona pohyblivá stolička velmi zabolela . Z toho důvodu jsem šla na zubní pohotovost, tam my stoličku mudr. zubař vytrhl.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi v rance - přímo dole v dírce na dásni po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /délka asi 3-4 mm x šířka 0,8 -1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/. I dnes je dírka po vytržené stoličce v tomto stavu.
Místo po vytržené stoličce mi nebolí, nekrvácí.
Je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Hedvika
Trhání zubů je poměrně obávaný zákrok, proto existují různé možnosti tišení bolesti a uvolnění stresu. Kromě klasické anestetické injekce můžete zkusit také anestetický plyn, který vás příjemně uvolní a zbaví strachu, nebo analgosedaci, která vás utlumí tak, že zákrok téměř nebudete vnímat.
Častou komplikací je otok po vytržení zubu. Otok vymizí i bez antibiotik, pokud byla správně diagnostikována příčina. Ale může trvat i 5–7 dnů. Otok lze zmírnit chladnými obklady.
Pokud se objeví hnis a silný zápach z úst, je to špatně a je potřeba ránu odborně vyčistit.
Další komplikací po extrakci osmičky může být obnažená kost, jestliže je kost hladká, přeroste a zahojí se.
Při nekomplikované extrakci osmičky je možné najíst se zhruba za 3–4 hodiny. Konzumace alkoholu se doporučuje nejdříve po 48 hodinách. Fyzická zátěž se doporučuje nejdříve za 7–10 dní.
Příslušná oblast se nejprve znecitliví místním anestetikem, podaným nejčastěji ke konkrétnímu zubu. V případě jednoduché extrakce lékař zub uvolní od dásně a šetrně vyjme. Pokud se jedná o složitější extrakci například nepříznivě uloženého zubu moudrosti, musí se zub chirurgicky vybavit přímo z kosti, kde je zadržen. Rána se následně zašije. Od toho se odvíjí i délka bolesti. Vytažení zubu (extrakce) je drobný chirurgický výkon, který nevyžaduje speciální léčebný režim ani pracovní neschopnost. Rána po extrakci zubu začne přirozeně bolet po odeznění znecitlivění, tedy za 2–3 hodiny po výkonu. Pokud proběhla extrakce hladce, postačí bolest ztišit 1–2 tabletami analgetika (prášek proti bolesti), před užitím je třeba prášek rozpustit ve vodě anebo rozdrtit na menší kousky. Bolest definitivně ustává během několika hodin a rány v ústní dutině se hojí poměrně rychle.
Alveolitis neboli suché lůžko patří k nejčastějším komplikacím po extrakci dolních zubů moudrosti. Klinicky je tato komplikace charakterizována zejména bolestí obtížně tlumitelnou analgetiky, a to nejen v místě extrakční rány, ale i v oblasti celé dolní čelisti, ucha, bývá přítomen foetor ex ore – zápach z úst. S výraznou bolestí je pochopitelně spojena omezená aktivita pacienta a tím i ekonomické hledisko – pacient je nucen opakovaně vyhledávat lékaře, mnohdy vyžaduje pracovní neschopnost. Začátek potíží je obvykle udáván 1. až 3. den po extrakci.
Zvýšené riziko vzniku alveolární ostitidy nastává, pokud je přítomna perikoronitida, periapikální infekce, periodontitida, gingivitida, malhygiena (špatné čištění zubů). Dalšími etiologickými faktory vzniku jsou zejména: kouření, užívání orální antikoncepce, menses, anestetika (pro účinek vasokonstrikční složky), traumatická protrahovaná extrakce, nepřiměřená pooperační irigace extrakční rány.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
Po extrakci zubu se jedná o ránu defektní a otevřenou, rána se hojí granulační tkání a v případě nerušeného hojení je mikroskopický obraz shodný s akutním aseptickým reparačním zánětem. Bezprostředně po extrakci se zaplní zubní lůžko krví, která koaguluje, gingiva při okrajích lůžka kolabuje přes kostěný okraj alveolu a vytváří ochranný kryt okrajů krevního koagula. Koagulum se skládá z fibrinové sítě a uvnitř této sítě jsou umístěné červené a bílé krvinky. Na povrchu je koagulum kryté tenkou vrstvičkou fibrinu a spolu s přítomnými leukocyty dodává tento val koagulu bělavě žlutou barvu. V prvním týdnu po extrakci dochází k organizaci krevní sraženiny. V okolní vazivové tkáni se aktivují fibroblasty, které se množí a vytvářejí kolagenní fibrily, za nimi následují novotvořené kapiláry a vzniká granulační tkáň. Ta se postupně mění ve fibrilární vazivo, současně z okrajů gingivy začíná vyrůstat epitel, který překryje granulace.
V dalších týdnech se novotvořené vazivo začíná metaplasticky měnit v kost (na rozdíl od kožní rány, kdy se novotvořené vazivo organizuje v jizvu). Novotvořená kost má zpočátku charakter kosti pletivové, postupně se do ní ukládají minerály a vzniká provizorní kostěný svalek. Při nekomplikovaném hojení se svalek vytvoří v průběhu 2–3 měsíců. Další průběh hojení spočívá v přestavbě provizorního svalku, vazivová kost se postupně odbourává a nahrazuje se definitivním kostěným svalkem. Tento proces trvá několik dalších měsíců. V této době se spolu s vytvářením definitivní kosti dají pozorovat i určité resorptivní změny (postihují alveolární přepážky i samotný alveol), protože extrakcí zubu ztratila alveolární kost svůj funkční význam.
Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).
Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.
Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:
Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.
Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po výplachu zůstává vázáno asi 30 %. Toto množství se postupně uvolňuje do slin a prodlužuje se tak jeho působení. Nejčastěji doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje efekt prováděných výplachů, kdy dochází ke snížení incidence alveolitidy téměř o 50 %.
Intraalveolární profylaxe: Ta spočívá v aplikaci léčebného antiseptického a antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány.
Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je takzvaná otevřená metoda, kdy se využívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné – otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3–5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje.
Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na jod.
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se zvýší účinek samotné anestezující látky. Po jejich odbourání dochází naopak k vasodilataci, tedy roztažení cév, což může vyvolat i poměrně významné krvácení. To nejlépe zastavíte tak, že použijete čistý přežehlený plátěný kapesník, který stisknete v místě extrakční rány asi na 20–30 minut. Pokud ani pak nedojde k zástavě krvácení, bude nutno kontaktovat zubního lékaře.
Hojení rány probíhá tak, že se nejprve po vytržení zubu vytvoří krevní sraženina, která je následně z okolní kosti nahrazena „hojivou tkání“ (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, kdy dojde k rozpadu krevní sraženiny, lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Lékaři tento problém nazývají „suché lůžko“. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.
dobrý den mužete poradit fenka po zákroku zanětu dásní byly vytrženy zuby ponechány jen čtyři.je to už 14dní nasazeny anibiotika ale fenka odmítá stravu jen opravdu málo co sní alespon pije docela dobře.trápí mě že nejí děkuji Hyský Martin
Dobrý den, mám dotaz.Pred měsícem mi byl vytrženýzub 6v pravo dole.Skoro dva roky mě ten zub bolel i přes umrtvovaci pastu.Zub jsem si nechala vytrhnout.A docházela jsem k zubaři na čištění suchého lůžka.a před týdnem mi zubařka vyndala drén ať se rána zatáhne, jenže to stále bolí.Myslite že by nebylo špatné udělat rentgen?
Dobrý den, mám prosbu o radu. 4 měsíce vyplivuji hleny, obv. lékař poslal na gastroskopii,
nález žádný, nyní paradentolog poslal na vyšetření ústní sliznice, v březnu jsem měla paradentozu, byly mě vytrženy všechny stoličky. Na vyšetření jdu až za měsíc, jsem hodně
unavená, poradí mě někdo co dělat do té doby pro zklidnění zánětu v ústech, děkuji
Dnes jsem navštívila zubaře s bolesti v korunce, která trvala 4 dny. Lékař mi celou korunku vytrhl se slovy, ze to jinak nejde, protože korunka praskla. Zub mi trhal hodinu po pichnuti injekc a bolest byla strašná. Domnívám se, že postup nebyl spravnykorunky se přece běžné opravují a měla jsem ji 5 let. Prosím o radu, protoze mě čekají další opravy a nechtěla bych zažít podobný problém.
Mám snímatelnou zubní náhradu na horní čelisti - nahraženy byly původně 3 zuby s přilepením pastou na patro v roce 2016 - zaplatil jsem 1500 Kč. Následně byla letos vytržena stolička se zadrženým kořenem, který musel být odstraněn chirurgickým zákrokem na zubní klinice FN v Praze - otvor do dutin. Do stávající náhrady přidána stolička za úhradu. Po rozpadu korunky na 4 vytrženy další 2 zuby a nyní mám za úpravu stávající náhrady podle zubní lékařky zaplatit 450 Kč. Jsem pojištěnec VZP. Mám nějaký nárok na úhradu pojišťovnou? Jsem důchodce a je mi 83 let.
Děkuji za odpověď.
Nepřiměřeně drahé jsou nejen bílé plomby, ale i u starších lidí částečné náhrady, které VZP nehradí /nebo jen částečně/. Je skutečností, že se seniorům i při nejlepší péči zuby kazí, vypadávají, nebo musí být vytrženy. Bez zubů, nebo bez jejich náhrady je zdraví těchto seniorů ohroženo - nedokonalé přijímání potravy a s tím související zažívací a další zdravotní potíže. Jejich léčení pak stojí stojí daleko více. Většina seniorů s současné ekonomické situaci na drahé implantáty a další novodobé materiály finančně nedosáhne. A levnější materiály zubaři nejsou ochotni nabízet. O to by se měla zajímat stomatologická komora a pojišťovny. Nebo jim jde jen výši zisku bez ohledu na kom to získají?
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti vlevo/asi šestka/. Před 2 dny mi napřed vypadla z této stoličky plomba, včera při kousnutí do papriky se mi ona stolička bez plomby začala hýbat /ve zprávě od mudr.zubaře je uvedeno "....vertikální fraktura zubu, nepatrná perkuse-bolestivá....".
Např. při skousnutí a někdy následně i dotyku horní čelisti se spodní čelistí mi ona pohyblivá stolička velmi zabolela . Z toho důvodu jsem šla na zubní pohotovost, tam my stoličku mudr. zubař vytrhl.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi v rance - přímo dole v dírce na dásni po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /délka asi 3-4 mm x šířka 0,8 -1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/. I dnes je dírka po vytržené stoličce v tomto stavu.
Místo po vytržené stoličce mi nebolí, nekrvácí.
Je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Hedvika