Téma: 

vlásenky


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VLÁSENKY

Vlásenka s kamínkem

Štrasové vlásenky bývají pevné a dostatečně dlouhé, aby pomohly zpevnit a vytvarovat slavnostní účes. Kamínky jsou vybroušené a krásně se třpytí. Vlásenka může být ozdobena i čirým diamantem.

Zde můžete vidět, jak vypadá vlásenka s kamínkem.

Vlásenky můžete koupit přes internet a cena vlásenek je.

Zdroj: Vlásenky
Zveřejněno: 15.11.2016

VLÁSENKY

Vlásenka s perličkou

Chcete dodat šmrnc společenskému, nebo dokonce svatebnímu účesu? Pokud ano, můžete kromě jiného využít právě vlásenky s ozdobnými perličkami. Tyto vlásenky vlasy ozdobí a ještě je pomohou upevnit. Lze koupit balení obsahující i 40 kusů.

Zde můžete vidět, jak vypadá vlásenka s perličkou.

Zdroj: Vlásenky
Zveřejněno: 15.11.2016

VLÁSENKY

Vlásenka ve tvaru DNA

Vlásenka ve tvaru DNA (spirálová vlásenka) se velmi snadno upevňuje do vlasů: pouze se zatočí do účesu. Pružinka s případnou ozdůbkou má základnu dlouhou cca 15 mm a kónicky se zužuje na 10 mm. Hodí se nejen na svatby, ale i na různé plesy a slavnostní události.

Zde můžete vidět, jak vypadá vlásenka ve tvaru DNA.

Zdroj: Vlásenky
Zveřejněno: 15.11.2016

VLÁSENKY

Vlásenky do vlasů

Vlásenky se řadí mezi kadeřnické potřeby. Vlásenky dokážou zachytit a pevně držet i malé množství vlasů. Bývají pevné a dostatečně dlouhé, aby se ve vašem účesu dokonale uvelebily a nepustily ani pramen. Na trhu najdete nepřeberné množství tvarů, druhů, barev i velikostí vlásenek. Můžete použít buď takové, které s vaší hřívou splynou, nebo zdobené, jež ve vašem účesu dokonale vyniknou a jejichž kamínky budou účes zkrášlovat. Vybrat si můžete též klasické černé vlásenky bez jakéhokoliv zdobení. Jestli vás čeká společenská událost (svatba, ples, narozeniny...), můžete zvolit například štrasové vlásenky nebo vlásenky s látkovými květy. Různé typy vlásenek se hodí i do pracovního účesu ve všední den. Vlásenky jsou pomocnice, jež zkrotí neposedné prameny vlasů či ofinu, uhladí drdol a podobně. Někdy však mohou nositelku i pozlobit. Naučte se s pinetkami zacházet, abyste je nemusela v průběhu dne několikrát přendávat a znovu upevňovat. Není to tak složité.

K nejčastějším chybám při používání pinetek patří záměna stran: nositelky upevní pinetku do vlasů zvlněnou stranou nahoru, což je zásadní chyba. Vlnitá část sponky má být upevněna mezi vlasy. Díky tomu pak drží neposedné prameny na správném místě, a to často i bez použití laku na vlasy. Smutné je, že to neví ani spousta výrobců vlásenek. Ti dávají ozdobné kamínky na zvlněnou stranu, čímž vlastně poskytují špatný návod i zákazníkovi.

Pinetky se nejlépe skladují na plochém magnetu, který přilepíte, kam budete potřebovat, například vedle zrcadla v koupelně. Díky tomu nebudete vlásenky zběsile hledat po celém bytě. Z magnetu je jednoduše vezmete a pak zase vrátíte.

Jak již bylo řečeno, vyrábí se vlásenky různých tvarů: do U, jež drží vlasy pevně na svém místě, nebo spirálové vlásenky, které se do vlasů „šroubují“. Na internetu najdete celou řadu návodů k použití vlásenek i velké množství účesů, jež s jejich pomocí vytvoříte.

Klasické vlásenky jsou nenápadné. Využívají se ke zpevnění jak slavnostních účesů, tak i účesů k běžnému nošení do práce. Klasická vlásenka měří cca 6 cm a je vyrobena z bižuterního kovu s galvanizací.

Zdroj: Vlásenky
Zveřejněno: 15.11.2016

VLÁSENKY

Vlásenka do křížovky

Synonymem slova vlásenka (potřebujete-li ho uvést například do křížovky) je slovo sponka, spona, vlásnička, kolík, špendlík, roubík, pól, jehlice, pinetka, betka, spirála.

Synonyma jsou slova nebo slovní spojení se vzájemně stejným nebo podobným významem, která lze za určitých okolností zaměňovat. Dodávají jazyku bohatství, umožňují jemné odstínění významů v závislosti na kontextovém a stylistickém zabarvení.

Zdroj: Vlásenky
Zveřejněno: 15.11.2016

NÁVOD, JAK UDĚLAT DRDOL

Jak udělat drdol s drátěnkou

Na drdol s drátěnkou vám postačí obyčejná drátěnka na nádobí, jedna silná a jedna tenká gumička, pérka a sponky (vlásenky), lak na vlasy a kartáč na vlasy. Vyčešte si vysoký culík a zagumičkujte silnější gumičkou. Nasaďte na culík drátěnku a rozprostřete vlasy po drátěnce, ty upevněte slabou gumičkou. Přebývající vlasy otočte okolo drdolu, připněte sponkou a upevněte k hlavě vlásenkami. Celý účes zafixujte. Vlasy na kovové drátěnce velmi dobře drží.

Zdroj: Návod, jak udělat drdol
Zveřejněno: 24.3.2015

NÁVOD, JAK UDĚLAT DRDOL

Návod na drdol s podložkou

Na drdol s podložkou budete potřebovat podložku do drdolu, která stojí cca 50 Kč, dále minimálně 2 vlásenky, 2 průhledné silikonové gumičky, 2 klasické gumičky. Nejprve vlasy stáhneme do pevného culíku. Poté podložku provlečeme ohonem, který nám vznikl. Vlasy rozprostřeme po obvodu podložky a pevně držíme do dalšího kroku. Navlečeme gumičku. Z drdolu zbyl pramen vlasů, který je nutno zamaskovat. Rozdělíme ho napůl a dva nově vzniklé prameny zkřížíme, pokud bude potřeba, zkřížíme znovu. Pokud máte dlouhé vlasy a prameny zkrátka nejdou skrýt jako u krátkých, můžete z těchto pramenů vytvořit copánky, které udělají aspoň ozdobu. Nakonec copánky či obyčejné prameny sepneme vlásenkami k podložce.

Zdroj: Návod, jak udělat drdol
Zveřejněno: 24.3.2015

ÚČESY

Nástroje na vlasy

Žehlička na vlasy

Žehlička na vlasy je pomůcka využívaná hlavně ženami na zkrášlení jejich vlasů. Jak již název napovídá, slouží k žehlení nebo jinak řečeno k narovnání vlasů. Ale je tu také možnost dalších úprav, které umožňují vytvořit lepší modely, zvláště za předpokladu, že ji ovládá zručný kadeřník či kadeřnice.

Žehlička na vlasy se skládá ze dvou keramických nebo teflonových ploch, které jsou rozžhavovány jako u klasické žehličky na prádlo a oblečení. Teplotu je možno u lepších modelů regulovat, a to přibližně v rozmezí od 80 °C až do 200 °C. Také existují exempláře s vodní lázní, která má zabránit spálení vlasů. Cena tohoto přístroje se pohybuje asi od 500 Kč výše. Některé žehličky mají i více funkcí, existují i druhy kombinované s jinými zařízeními (fén). Některé mají i nástavce, například s hřebenem a jiné.

Existují i cestovní žehličky, které jsou velice skladné na rozdíl od větších domácích žehliček a některé mohou fungovat i na napájení z automobilu na 12V autozapalovač.

Paruky

Paruka (z italského parrucca) je druh kosmetického doplňku nebo zdravotnické pomůcky, který se využívá pro zlepšení estetiky a dekorace hlavy. Je tvořena vlasy, či jejich náhražkami, které vlasy připomínají. Její nošení umožňuje člověku rychle změnit svůj vzhled nebo zakrýt nedostatek vlastních vlasů v podobě pleše. Déle se mohou nosit z náboženských či kulturních důvodů. Paruky se vyrábějí v celé škále vlasových účesů a barev v závislosti na přání zákazníka.

Paruky z pravých vlasů mají svá pro a proti, mezi největší kladné stránky takových paruk patří možnost stylování účesů (vlasy se chovají jako normální vlasy), dále si taková paruka zachová svou barvu déle než paruky z umělých vláken a především tyto produkty vypadají přirozeněji. Nevýhodou takových paruk je však jejich cena a čas potřebný na údržbu.

Ozdoby do vlasů

Ozdoby do vlasů jsou nedílnou součástí různých účesů, pomáhají je vytvořit a zdobit. V dobách dávno minulých si dámy zdobily vlasy kostěnými či bronzovými ozdobami, závoji, květinami i vlásenkami, perlovými šňůrami, dnes jsou velmi oblíbené sponky, vlásenky, hřebeny i čelenky.

Zdroj: Účesy
Zveřejněno: 27.3.2014

HÁČKOVÁNÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY

Vzory pro háčkování

Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.

Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.

Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.

Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.

Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.

Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými oky.

Násadové háčkování: K této technice potřebujete kromě háčku ještě kolík nebo zvlášť dlouhou pletací jehlici o průměru asi 2,5 cm. Doplňkový nástroj se používá k navinování smyček příze a k vytváření velmi otevřených krajkových ok.

Postup: Začněte uháčkováním základního řetízku háčkem střední velikosti. Vpíchněte háček do prvního oka a vytáhněte dlouhou smyčku. Kolík (či jehlici) držte v levé ruce a vytvořenou smyčku na něj navlečte. Vytáhněte smyčku z dalšího oka základního řetízku a umístěte na kolík. Smyčky na kolíku se následně různými způsoby zpracovávají podle toho, jaký vzor chcete vytvořit. Nejjednodušší vzor vznikne, když do každé smyčky na kolíku uháčkujete krátký sloupek. Další řadu vypracujete stejně jako v předchozím postupu a znovu uháčkujete řadu krátkých sloupků. Před zhotovením další řady smyček můžete také uháčkovat několik řad zvoleným vzorem. Dekorativního efektu známého jako paví oko dosáhnete tím, že háček vpíchnete do několika smyček najednou. Stáhněte z kolíku čtyři smyčky a jednou je zakruťte. Udělejte jedno řetízkové oko, aby smyčky držely pohromadě. Pak uháčkujte čtyři krátké sloupky do středu neboli do „oka“ této skupiny čtyř smyček. Stáhněte z kolíku další čtyři smyčky a postupujte stejně. Takto pokračujte do konce řady, kdy budete mít několik spojených kroužků. Pro druhou řadu práci neobracejte. Zleva doprava vytahujte smyčky ze zadních smyček jednotlivých krátkých sloupků a navlékejte je na kolík. Uháčkujte další řadu k otočení série „ok“ jako v první řadě. Opakujte a po ukončení druhé řady uzavřete. Křížením rozdílných skupin smyček a háčkováním řad různých ok mezi smyčkovými řadami lze vytvořit množství vzorů. Z těchto ok lze rychle zhotovit přehozy, které vypadají zvlášť efektně ve více barvách.

Povrchové háčkování: Povrchové háčkování, jak již sám název napovídá, je háčkování na podkladě, kterým může být látka nebo hladký háčkovaný díl (například z krátkých sloupků). Všechna oka se vytvářejí s přízí vedenou na přední straně práce. Chcete-li si povrchové háčkování vyzkoušet, nakreslete si schéma založené na počtu ok podkladu. Tímto schématem se pak řiďte při rozmísťování povrchových ok. Udělejte si na háčku základní oko. Vpíchněte ho seshora do látky a nahoru okem nad ně nebo vedle něj. Udělejte jeden krátký sloupek. Vložte háček do dalšího oka a postupujte stejně. Můžete háčkovat krátké sloupky vedle sebe nebo trsy či jiná složená oka v různých seskupeních. Můžete také použít různé barvy a tvořit lístečky či kvítky. Až budete zkušenější, můžete háčkovat povrchová oka i na vzorovější podklad.

Amigurumi: Amigurumi je nově vzniklá japonská technika výroby malých panenek, zvířátek a dalších tvarů. Jakmile se naučíte háčkovat do kruhu, je zhotovení těchto panenek velmi jednoduché. Vzory najdete na internetu. Bez ohledu na to, co představují, mají všechny figurky jeden společný rys. Hlava je proporcionálně mnohem větší než zbytek těla a končetiny. Panenky se háčkují ve spirálách do kruhu, obvykle se začíná hlavou, která se pak ujímá ke zhotovení válcovitého tělíčka. Tato část se vycpe a zašije. Někdy se do základny těla přidává závaží, aby panenka nepřepadávala. Ruce a nohy se háčkují zvlášť, také do kruhu, pak se přišijí. Další prvky lze doplnit pomocí výšivky nebo kousků plsti. Při zhotovování této panenky výborně využijete různé zbytky.

Plastické háčkování: Plastické háčkování přebírá techniky z mnoha ostatních způsobů háčkování k vytváření plastických vzorů. Plasticity se docílí prací pouze do jedné smyčky nebo háčkováním okolo sloupku zepředu či zezadu. Pravděpodobně nejznámější formou plastického háčkování je irské háčkování.

Aranské háčkování: Při aranském háčkování se používají základní oka, ale dělají se v podobě připomínající aranské pletení. Mnoho ok je vystouplých, protože se háčkují zepředu nebo zezadu kolem sloupku či do podkladové síťky.

Postup k vytvoření copánku ze 4 ok: Háčkujte do bodu, kde má být copánek. Vynechejte 2 oka a uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem dalších 2 ok. Veďte háček zpět před přední část těchto 2 ok a ve správném pořadí uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem 2 ok, která jste vynechali. Ve zpáteční řadě háčkujte oka normálním způsobem. Pokud chcete vytvořit širší copánky, můžete použít oka delší než dvakrát nahazované sloupky tak, aby se přes copánky dostatečně roztáhla. Copánky prostřídejte skupinami nopek nebo zrnek, abyste docílili plastičtějšího aranského vzoru. Háčkujte oka připomínající perličkový vzor střídáním polosloupků a krátkých sloupků přes určitý počet ok a řad. Můžete také háčkovat řady ok na povrchu a vzájemně je křížit, aby vzor připomínal copánky.

Goblénové háčkování: Goblénová technika je forma pestrobarevného háčkování, kdy se v jedné řadě užívají pouze dvě barvy. Nepoužívaná příze se vede po zadní straně práce a zakrývá se pracovní přízí. Vzory se háčkují téměř výhradně krátkým sloupkem. Proto to bývají geometrické nebo stylizované obrázkové vzory založené na čtvercích jako ve výšivce počítané na nitě. Křížkový steh lze snadno převést do goblénového háčkování, protože je možné pracovat v řadách nebo do kruhu.

Tkané háčkování: Tkané háčkování je nejjednodušší formou háčkování. Jedinou obtížnou částí je navrhnout si vzor. Nejprve si zhotovíte podkladovou síťku, která může být jednobarevná nebo proužkovaná. Síťka se většinou háčkuje filetovou technikou krátkými nebo dlouhými sloupky prokládanými jedním či dvěma řetízkovými oky. Čím více řetízkových ok odděluje oka, tím více vláken je třeba k protkání sloupečků okének. Když máte síťku hotovou, nastříhejte přízi na příslušnou délku a protkejte ji jednotlivými okénky. Střídáním barev ve sloupečcích můžete získat pokrývku s tartanovým dojmem.

Bubínkové háčkování: Bubínkové háčkování je příbuzné krajce. Pracuje se na kusu tkaniny napnuté ve vyšívacím rámu nebo bubínku. Výsledek vypadá jako křížková výšivka, ale práce s háčkem je rychlejší, zejména pokud zvolíte samostatně stojící rám, který vám umožní používat obě ruce. Chcete-li si to vyzkoušet, držte háček nad prací a přízi pod ní. Protlačte háček tkaninou a naberte přízi. Protáhněte přízi tkaninou nahoru. Se smyčkou stále na háčku ho znovu vpíchněte kousek vedle a vytáhněte další smyčku. Protáhněte tuto druhou smyčku první, jako kdybyste dělali pevné oko. Pokračujte ve vpichování háčku do tkaniny a v protahování každé nové smyčky smyčkou na háčku. Takto vytvořená oka by měla být všechna stejně velká.

Všechny hlavní druhy ok, pokud jsou použity samostatně řadu po řadě, vytvářejí jednoduchou textilii, která je z obou stran stejná. I když jsou součástí vzoru, je často obtížné určit rubovou a lícovou stranu práce (pak pamatujte, že pokud máte začáteční nitku práce vlevo, díváte se na líc). Tyto druhy ok se hodí k háčkování takových věcí, jako jsou šály a přehozy, kde bývá rubová strana někdy viditelná.

Krátký sloupek, polosloupek a dlouhý sloupek jsou poměrně pevná oka, vhodná například na kabátky. Lze je uplatnit samostatně nebo v kombinaci s jinými druhy ok. Nejjednodušší vzory se tvoří háčkováním některého ze základních ok a následně jednoho či dvou řetízkových ok místo řádného oka. Tím dodáte textilii otevřenější vzhled. Delší oka je nejlépe kombinovat s jinými, abyste získali nejrůznější vzory. Dlouhé sloupky mají tendenci klesat, zejména pokud háčkujete silný oděv. Než háčkovaný kus dokončíte, přes noc ho pověste, aby se oka usadila.

Pevné oko není skutečné oko k vytváření vzorů, ale je velice užitečné. Používá se k posouvání háčku podél řady k uháčkování dalšího oka nebo jako způsob uzavření při tvarování průramků nebo průkrčníků. Rovněž je vhodné k vytváření pikotek a při kruhovém háčkování k posunu na správné místo pro uháčkování další části vzoru. Pevné oko lze také použít ke zhotovení šňůrek.

Pevné oko, řetízkové oko a krátký sloupek lze rovněž použít ke spojení švů nebo dokončení práce jednoduchým obroubením, kterým se začistí výstřihy či okraje rukávů.

Zdroj: Háčkování pro začátečníky
Zveřejněno: 31.7.2016