Utopenec, utopenci, utopence – to je oblíbený český pokrm studené kuchyně, často podávaný v hostincích k pivu. Když se řekne utopenec, spouští se možná mnohým z vás sliny při pomyšlení na originální chuť tohoto pokrmu. Utopenci jsou v podstatě špekáčky s cibulí naložené ve sladkokyselém nálevu. Český národ, co se týká pokrmů, je velmi vynalézavý, a tak má snad každá rodina vlastní, originální a zaručeně ten nejlepší recept na utopence.
Obecné informace
Špekáčky jsou oloupané a po délce naříznuté nebo rozkrojené na menší části, cibule se krájí na plátky. Nálev se vaří z vody, octa, soli, cukru a koření (pepř, nové koření). Po vystydnutí se jím zalijí špekáčky s cibulí, napěchované nejčastěji do pětilitrové zavařovací láhve, a nechají stát minimálně týden, lépe dva, v chladu. Podává se s chlebem.
Základní recept má řadu variací. V některých verzích se dává i jiná zelenina (pálivá paprika, okurky, zelí), další dochucovadla do nálevu (hořčice, kečup, worcesterová či sójová omáčka), existují i rychlí utopenci se zkrácenou dobou naložení. Kvalitu výrobku ovlivňuje samozřejmě i kvalita použitého špekáčku, popřípadě jeho náhražek, jako je vuřt a jiné napodobeniny špekáčku.
Kuriozita:
Vynálezcem utopenců je zřejmě hospodský a mlynář Šamánek, původem snad z Berounska. Název „utopenec“ údajně vznikl kvůli Šamánkově utonutí při opravě mlýnského kola anebo kvůli „utopeným“ vuřtům. Kdoví. Ale název utopenci se uchytil.
Ingredience: cca 1,5 kilogramu špekáčků, 2–3 větší cibule, 2–3 nakládané okurky, papričky jalapeňos (příčné řezy), pálivá paprika, ¾ litru octa, 5 bobkových listů, 5 ks nového koření, 15 kuliček barevného pepře, cukr, pokud možno párátka
Postup: Špekáčky musíme nejdříve důkladně oloupat a udělat do nich hluboký podélný řez (zhruba do tří čtvrtin). Okurky podélně nakrájíme na tenké plátky tak, abychom měli tolik plátků, kolik budeme mít utopenců. Okurku vložíme do řezu, pak ještě přidáme po celé délce pikantní papričky jalapeňos (měly by stačit přibližně tři kolečka) a raději špekáčky zpevníme párátkem. Nakrájíme cibuli na půlkolečka, které rozdrobíme. Do sklenice na střídačku vložíme utopence a cibuli (stačí řada uzenin prokládaná kolečky, ne po kuse). Necháme přejít varem ocet smíchaný za studena s litrem vody, cukrem, bobkovými listy, novým kořením a během varu ještě přisypeme pálivou papriku. Nálev na utopence by nyní měl vychladnout, jinak by začal rozpouštět tuk v uzenině, který by přešel do láku. Úplně studený být nemusí, stačí, když klesne na teplotu lidského těla. Sklenici přikryjeme fólií a umístíme do chladu. Pikantní utopenci s cibulí se podle tohoto receptu dají jíst už druhý den, ale když jim necháte takové čtyři až sedm dní, budou mnohem lepší (a pikantnější).
Ingredience: 8 špekáčků nebo vuřtů, 8 kuliček pepře, 2 lžíce cukru, ½ lžičky soli, 4 snítky rozmarýnu, 1 lžička mleté papriky, 6 lžic ajvaru (čalamády z paprik), 2 cibule, 3 červené papriky, 4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, 250 ml octa, 250 ml vody
Postup: Nejdříve rozkrájejte špekáčky nebo vuřty na kolečka a nakrájejte cibuli. Kolečka špekáčků a cibule promíchejte s ajvarem a nechte chvíli odležet. Připravte si nálev. Povařte v hrnci ocet s vodou a s veškerým kořením. Nezapomeňte na rozmarýn. Nakrájejte papriku. Dejte směs vuřtů s cibulí a ajvarem do sklenice, přidejte papriku a vše zalijte nálevem. Neprodyšně uzavřete a vyčkejte pět dní.
Ingredience na nálev: 0,5 l octa, 0,25 l vody, 4 tabletky umělého sladidla, 6 kuliček nového koření, 6 kuliček pepře, 3 bobkové listy, 1 lžička soli
Postup: Nálev svaříme. Cibuli nakrájíme na slabé proužky. Špekáčky podélně nařízneme, potřeme mletou pálivou paprikou a dovnitř vložíme cibuli. Nyní budeme vrstvit do sklenice špekáčky, cibuli, 2 chilli papričky a zelí. Vrstvy takto opakujeme. Nakonec zalijeme horkým nálevem, uzavřeme celofánem a po vychladnutí dáme do lednice uležet na 7 dní.
Ingredience: 8 špekáčků, 4 velké cibule, 4 lžíce plnotučné hořčice, 8 lžic cukru, 1 lžíce soli, 80 ml octa, 240 ml piva, 4 ks bobkového listu, 8 kuliček nového koření, 16 kuliček celého pepře, 8 drobných chilli papriček, mletý pepř
Postup: Začneme přípravou nálevu na utopence, tudíž si přichystáme takzvaný rozvar. Do kastrůlku nalijeme pivo, přidáme divoké koření, a to bobkový list, nové koření a celý pepř. Můžeme použít pepř jak černý, tak bílý. Nesmí chybět sůl, cukr a ocet. Zahřejeme a nálev na utopence promícháme. Během přípravy nálevu si očistíme a oloupeme cibule. Nakrájíme je na plátky. S cibulí nešetříme. Špekáčky před nakládáním do sklenice musíme oloupat, protože když špekáčky neoloupeme, tak je musíme nechat uležet minimálně, aby vůbec dostaly nějakou chuť. Špekáčky nakrojíme. Hořčicí smíchanou s pepřem vymazáváme rozkrojená místa, do nich vkládáme kousky cibule a chilli papričky. Utopenci musí být lehce pikantní, takže chilli papričky nesmí chybět. Utopence nezapomene spíchnout párátky. Do velké zavařovací sklenice, minimálně vypláchnuté horkou vodou, nejprve na dno vhodíme cibuli. Přidáme utopence a prokládáme je cibulí. Každou vrstvu rukou umáčkneme. Zalijeme vlažným nálevem, udusáme a utopence necháme týden uležet v chladné místnosti. Můžeme vytvořit i z vuřtů.
Ingredience: 14 ks nejlepších vuřtů, 7 cibulí, 1 sklenice beraních rohů, 1 malá sklenice Moravanky nebo jiné pikantní zeleniny, 1 lžíce cukru krystal, 10 kuliček černého pepře, ½ lžičky mleté červené papriky, 1 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžíce kečupu, 300 ml octa, 8 kuliček nového koření, 3 bobkové listy, 1 lžička soli
Postup: Vuřty oloupeme ze střívek. Cibuli také oloupeme, nakrájíme ji na plátky a pokládáme do sklenice po vrstvách. Začneme vrstvou cibule, zaplníme jí dno, pak na ni položíme na půlku překrojené buřty, které jsme špičkou nože propíchali, aby se do nich dostal nálev rychleji. Na ně položíme beraní rohy a rozsypeme trochu Moravanky (nebo jiné sterilované pikantní zeleniny, kterou máte rádi). Poté vše opakujeme až do zaplnění sklenice. Až ji zaplníme, dáme nahoru špejle tak, aby zabraňovaly tomu, že by některé ingredience vyplavaly na hladinu. Poté nalijeme nálev z beraních rohů a Moravanky do hrnce, přilijeme 400 ml vody a 300 ml octa, přidáme všechno koření a vaříme na mírném ohni 5 minut. Pak odstavíme, necháme trošku vychladnout a přimícháme kečup a hořčici. Zamícháme a horkým nálevem zalijeme utopence. Pozor, aby sklenice nepraskla, nálev by měl mít tak 70 °C nebo méně. Necháme uležet a poté konzumujeme.
Ingredience: 1 kg špekáčků s vysokým obsahem masa, sůl, pepř, 5 cibulí nakrájených na tenká kolečka, 3 feferonky nakrájené na tenké proužky, 2 feferonky v celku
Ingredience na lák: 750 ml octa, 2 lžíce krupicového cukru, 4 bobkové listy, 10 kuliček celého černého pepře, 5 kuliček nového koření, 1 lžička hořčičných semínek
Postup: Nejdřív si připravíme lák. Do kastrolu nalijeme ocet, přidáme cukr a všechno koření a na mírném plameni zahříváme, až skoro k bodu varu, a mícháme, aby se cukr rozpustil. Sundáme z plotny a necháme vychladnout. Špekáčky oloupeme a každý podélně nakrojíme tak, aby na jedné straně držel při sobě. Na vnitřní, rozevřené straně je osolíme, opepříme, proložíme plátky cibule a několika proužky feferonek. Špekáčky sklapneme do původního tvaru, propícháme je vidličkou, aby dobře nasály lák, a případně spojíme párátkem, aby držely pohromadě. A teď je pěkně utopíme. Na dno sklenice rozložíme cibuli, pár proužků feferonek nebo jednu v celku a pak špekáčky. Další vrstva je stejná: cibule, feferonky a špekáčky. Poslední vrstva je cibulová. Pěkně je ve sklenici přimáčkneme a zalijeme, aby byly všechny utopené v nálevu. A teď už musíme jen 10 dní vydržet.
Mohu mít vedlejší účinky z Tezea, i když mám krevní tlak už v normě?
Ano, tato situace je v praxi poměrně častá a bývá zdrojem velké nejistoty. Krevní tlak na tlakoměru může být v pořádku, ale tělo si teprve zvyká na nové nastavení. Pacienti často popisují, že se cítí jinak než dřív, i když čísla vypadají dobře. Hodnoty a subjektivní prožívání se nemusí vyvíjet stejným tempem, což je důležité vědět, aby člověk neměl pocit, že „něco nefunguje“.
Z pohledu praxe platí, že samotná přítomnost nepříjemných pocitů při normálním tlaku ještě neznamená problém. Rozhodující je, zda se stav v čase zhoršuje, nebo naopak postupně stabilizuje. Pokud zvládáte běžné denní fungování a obtíže nejsou narůstající, obvykle jde o fázi adaptace, která si žádá spíš trpělivé sledování než okamžitý zásah.
Jak dlouho trvá, než si tělo na Tezeo zvykne?
Doba zvykání je vysoce individuální a nedá se stanovit jedním číslem. Někteří lidé se cítí stabilně už po několika dnech, jiní popisují období nejistoty trvající několik týdnů. V praxi se nejčastěji setkávám s tím, že první dva až čtyři týdny jsou obdobím, kdy si tělo hledá rovnováhu. To, že se v tomto období cítíte „jinak“, je velmi běžné.
Důležité je sledovat trend v čase, nikoli jednotlivé dny. Pokud se obtíže postupně zmírňují, nebo se alespoň nezhoršují, jde většinou o adaptaci. Pokud se ani po delší době nic nemění nebo se potíže stupňují, je na místě situaci probrat s lékařem a zhodnotit další postup.
Je normální, že se mi po Tezeu motá hlava při vstávání?
Ano, motání hlavy při vstávání patří mezi nejčastější zkušenosti pacientů, zejména na začátku léčby nebo po změně dávky. Nejčastěji souvisí s tím, že krevní tlak je nižší, než na jaký bylo tělo dlouhodobě zvyklé. Typické je, že se závratě objeví při rychlém pohybu a po chvíli odezní.
Z praxe vyplývá, že pokud se motání objevuje pouze při vstávání a nevede k pádům, obvykle nejde o nebezpečný stav. Varovným signálem je zhoršování nebo výskyt i v klidu. V takovém případě už nejde jen o běžnou adaptaci a je vhodné situaci řešit s lékařem.
Mám pocit nejistoty nebo vnitřního neklidu – může to souviset s Tezeem?
Ano, tento pocit je velmi častý a pacienti ho často neumějí přesně pojmenovat. Nejde vždy o klasický vedlejší účinek, ale o kombinaci tělesné změny a psychické reakce na ni. Člověk začne více vnímat své tělo, kontrolovat se a přemýšlet, zda je vše v pořádku. Tento stav bývá vyčerpávající.
Zkušenost ukazuje, že nejistota sama o sobě ještě neznamená, že lék nesedí. Důležité je zaměřit se na to, zda zvládáte běžný den, nebo vás obavy paralyzují.
Je točení hlavy ze stresu skutečně reálný tělesný problém?
Ano, točení hlavy ze stresu má reálný tělesný základ a není jen „v hlavě“.
Při dlouhodobém stresu dochází k přetížení nervového systému, změnám dýchání a svalového napětí, což může vyvolat točení hlavy ze stresu. I když jsou vyšetření v normě, tělo reaguje na zátěž skutečnými příznaky. Psychosomatické obtíže jsou běžné a lékařsky uznávané.
Jak poznám, že se mi točí hlava ze stresu a ne z nemoci?
Rozhodující je průběh obtíží, spouštěče a nepřítomnost varovných příznaků.
Točení hlavy ze stresu se často objevuje v klidu, kolísá během dne a zhoršuje se při soustředění na tělo. Chybí jasné neurologické výpadky. Pokud se ale objeví porucha řeči, slabost končetin nebo náhlý prudký stav, je nutné lékařské vyšetření. Kontext je klíčový.
Může stres způsobit pocit na omdlení?
Ano, stres a úzkost mohou vyvolat výrazný pocit na omdlení.
Při stresové reakci dochází ke změnám dýchání a krevního oběhu, což vede k pocitu slabosti a točení hlavy. Přestože je pocit velmi nepříjemný, skutečné omdlení je u stresu vzácné. Strach z omdlení však může obtíže dále zhoršovat.
Může se točení hlavy ze stresu zhoršovat večer?
Ano, večer je typickým obdobím zhoršení stresových obtíží.
Po náročném dni dochází k vyčerpání nervového systému a útlumu rozptýlení. Točení hlavy ze stresu se pak objevuje častěji v klidu nebo před spaním. U mnoha lidí se obtíže zlepší po odpočinku nebo změně režimu. Večerní zhoršení je častý znak.
Může mít stresové točení hlavy vliv krční páteře?
Ano, stres často vede k napětí svalů krku a šíje.
Dlouhodobé svalové napětí může ovlivnit vnímání rovnováhy a vyvolat motání hlavy. Kombinace stresu a přetížené krční oblasti je velmi častá. Uvolnění svalů a pravidelný pohyb mohou přinést úlevu.
Jak dlouho může točení hlavy ze stresu trvat?
Délka trvání je individuální a závisí na zvládání stresu.
Točení hlavy ze stresu může trvat dny, týdny i měsíce, pokud přetrvává zátěž a nedojde ke změně režimu. Po pochopení příčiny a úpravě životního stylu často dochází k postupnému zlepšení. Náhlé „zmizení“ obtíží není neobvyklé.
Pomáhají léky na točení hlavy ze stresu?
Léky nejsou vždy nutné a často nejsou hlavním řešením.
U stresového točení hlavy se zaměřuje spíše na režimová opatření, práci s dechem a psychickou zátěží. Léky mohou být zváženy při výrazné úzkosti nebo poruše spánku, vždy však individuálně. Samotný stres léky neodstraní.
Může stresové točení hlavy vzniknout náhle?
Ano, stresové točení hlavy může vzniknout i zdánlivě náhle.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vědci se domnívají, že quercetin působí jako antihistaminikum, a že může chránit před onemocněním srdce a rakoviny. Quercetin může také pomoci stabilizovat buňky, které uvolňují histamin v těle a tím vykazuje i protizánětlivý účinek. Antioxidant quercetin také účinně pomáhá udržet správné množství LDL cholesterolu, tak zvaného „zlého“ cholesterolu. LDL cholesterol podle mnohých vědců přispívá ke vzniku srdečních onemocnění. Při laboratorních testech má quercetin silné antioxidační vlastnosti, ale vědci si zatím nejsou jisti, zda užívání quercetinu (a také i mnoha dalších antioxidantů) má stejné účinky i v lidském těle.
Quercetin a alergie, astma, senná rýma a kopřivka
Laboratorní testy prokázaly, že quercetin brání imunitním buňkám v uvolnění histaminu, chemické látky, která způsobuje alergické reakce. Na tomto základě si vědci myslí, že quercetin může pomoci snížit příznaky alergií i u lidí, včetně senné rýmy, slzení očí, kopřivky nebo otoků obličeje a rtů. Quercetin také díky těmto vlastnostem sklidňuje dráždivé střevo nebo trakčník. Nicméně zatím neexistuje žádný důkaz, že je qurcetin v tomto ohledu pro člověka prospěšný.
Quercetin na srdeční choroby
Chování quercetinu ve zkumavce, pokusy na zvířatech a některé testy na lidské populaci naznačují, že flavonoidy quercetin, resveratrol a katechiny (všechny nalezené ve vysoké koncentraci v červeném víně), můžou pomoci snížit riziko vzniku aterosklerózy. Ateroskleróza je usazený plak v tepnách a může vést k infarktu nebo k mrtvici. Podle výsledků se dále tyto flavonoidy podílejí na ochraně před škodami způsobené LDL "zlým" cholesterolem. Výše uvedené flavonoidy, mezi kterými je i kvercetin, tedy prokazatelně můžou pomoci zabránit úmrtí na srdeční onemocnění. V této souvislosti je třeba poznamenat, že většina studií prováděných na lidech, se soustředila jen na účinky flavonoidů přijatých z potravy a ne ve formě doplňků stravy. Studie provedené na zvířatech zase vycházejí z použití velmi velkého množství flavonoidů, více, než by bylo možné přijmout přes potravní doplněk stravy. Teprve dalšími studiemi na lidech je zapotřebí zjistit, zda doplňky stravy s flavonoidy mohou být skutečně účinné.
Quercetin a vysoká hladina cholesterolu
Laboratorní testy ukazují, že kvercetin zabraňuje poškození organismu LDL cholesterolem a i z populačních studií vyplývá, že lidé, kteří jedí stravu s vysokým obsahem flavonoidů, mají nižší hladinu cholesterolu. Jedna studie dokonce prokázala, že lidé, kteří přijímali quercetin v červeném víně bez alkoholu, měli menší poškození od LDL cholesterolu.
„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla.
Hlavní složkou autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané molekuly emocí. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a mozku a jsou hlavním spouštěčem mnoha nemocí.
Je známo, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností se učit. Tudíž inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je tedy řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy.
Typ zahrnuje klasické neurotransmitery (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná). To jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
Kategorie je sestavená ze steroidů. Patří sem pohlavní hormony testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
Nejpočetnější skupina se skládá z peptidů. Patří sem 95 % ligandů a řídí prakticky všechny životní činnosti organismu. Bývají také nazývány jako „informační molekuly“.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že emoce se omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první bránou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří prožitá zkušenost v minulosti a během dětství nebo i ta každodenní.
Podle čínské medicíny čaj ze Smilaxu harmonizuje meridián ledvin a močového měchýře.
Odvar ze Smilaxu má tonizační, anabolické, antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, protizánětlivé, imunostimulační, antioxidační, a bolest tlumící účinky.
Odvar ze Smilaxu působí při zevním užití proti plísni jako přírodní antimykotika.
Vědeckým výzkumem byly u Smilaxu potvrzeny jeho účinky při snížení rizika vzniku revmatoidní artritidy a arterosklerózy.
Smilax omezuje vznik artróz, revmatizmu, revmatoidní artritidy a bolestí kloubů.
Pitím čaje ze Smilaxu se podporuje vylučování odpadních solí z těla.
Čajový odvar zlepšuje obranyschopnost těla, stimuluje tvorbu bílých krvinek, zejména T lymfocytů CD - 4, CD - 8 a makrofágů.
Pití čaje ze Smilaxu upravuje krevní tlak, velmi dobře čistí krev a tím působí proti akné.
Čaj ze Smilaxu snižuje vznik bolesti a teploty.
Odvar ze Smilaxu tlumí projevy psoriázy. Při pravidelném užívání čaje ze Smilaxu došlu při jdenom výzkumu za dobu 5 měsíců k ústupu psoriázy u 70% testovaných osob.
Čaj ze Smilaxu tlumí přílišný tlukot srdce a pozitivně působí na hladinu cholesterolu v krvi.
Čaj ze Smilaxu působí proti různým zánětům, zejména proti zánětům ledvin a močového měchýře.
Smilax tlumí astma a snižuje vznik alergií, ekzémů, močových a ledvinových kamenů, písku a snižuje zatížení těla těžkými kovy.
Pupečník asijský (Centella asiatica) je malá bylina, která roste jen asi na 3 nebo 4 místech na světě a má v medicíně desítky různých využití. Pupečník asijský je pro své úžasné terapeutické schopnosti běžně používaný v ájurvedické medicíně a v tradiční čínské medicíně. Rostlina má bohatý obsah vitamínů A, B a G, zároveň je skvělým zdrojem hořčíku a vitamínu K. Pokud bychom jí měli přidělit nějakou přezdívku, dalo by se jí říkat magická bylina. Pokud výtažek z pupečníku asijského nanesete do vlasů, dojde k opravdu výraznému prokrvení vlasových cibulek a kožních buněk, což vede k masivní stimulaci růstu vlasů. Díky svým téměř magickým schopnostem při urychlování syntézy kolagenu zabraňuje pupečník asijský vzniku zánětů v samotných kožních cibulkách – právě záněty totiž představují hlavní příčinu plešatění. V poslední době probíhají rozsáhlé výzkumy této magické byliny, aby vědci lépe porozuměli skutečnému potenciálu této úžasné složky.
Che Šou Wu
Jedná se o extrémně vzácnou čínskou bylinu známou také jako „lék na všechny neduhy“. Obsahuje množství antioxidantů a léčivých látek. Velké množství publikovaných klinických testů na lidech již podpořilo oprávněnost používání výtažku z rostliny Che Šou Wu v tradiční medicíně při léčbě plešatění a podpoře růstu vlasů. Podle výsledků klinických testů začaly více než 93 % lidí, kteří trpěli vypadáváním vlasů, do 2 měsíců od zahájení nanášení výtažku z rostliny Che Šou Wu na vlasovou pokožku vlasy opět růst.
Serenoa plazivá
Serenoa plazivá byla oblíbeným tradičním lékem používaným americkými Indiány při léčbě různých zdravotních potíží, které současná medicína považuje za neléčitelné. Plody rostliny byly prastarými kmeny již před několika stoletími používány k léčení plešatění a vypadávání vlasů. Když je výtažek ze serenoy plazivé nanesen na kořínky vlasů, zabraňuje hormonu testosteronu v přeměně na jiný hormon zvaný dihydrotestosteron (DHT) – ten je hlavním spouštěčem řídnutí vlasů a v konečném důsledku působí i plešatost. Existuje 11 klinických studií, které prokazují, že serenoa plazivá skutečně přispívá k růstu vlasů a zastavuje vypadávání vlasů a pokračující plešatění.
Hořčík
Laboratorní údaje prokazují, že hořčík omezuje zánětlivé procesy, které přispívají k vypadávání vlasů.
Hořčík je nesmírně důležitý minerál, bez něhož nemůže docházet k procesům růstu. Nejenže stimuluje rychlejší růst vlasů, ale zároveň pomáhá vytvářet silné a zdravé vlasy, které jsou řádně vyživovány dostatečným množstvím proteinů a vitamínů. Když jsou vlasové kořínky zásobovány hořčíkem, dochází ke stimulaci obnovy vlasových buněk a k lepší regeneraci poškozených vlasů.
Kašovitá strava je bezpečná pouze krátkodobě a vždy s jasným důvodem. Nejčastěji jde o období po zákroku nebo při přechodném zhoršení polykání.
Zkušenost z domácí péče ukazuje, že bezpečný rámec se pohybuje zhruba mezi 3 až 7 dny. Pokud kašovitá strava trvá déle než týden, zvyšuje se riziko nedostatečného příjmu energie a bílkovin. Po 7–10 dnech už nejde o dietu, ale o nutriční riziko, které je potřeba znovu zhodnotit s odborníkem.
Je kašovitá strava totéž co tekutá strava?
Ne, kašovitá a tekutá strava nejsou totéž, i když si je lidé často pletou. Kašovitá strava má konzistenci husté kaše, tekutá je výrazně řidší.
V domácí péči vidím, že zaměňování těchto pojmů vede k chybám. Tekutá strava má výrazně nižší výživovou hodnotu a není vhodná jako náhrada běžného jídla. Pokud lékař doporučí kašovitou stravu, tekuté polévky a nápoje ji nenahrazují.
Je kašovitá strava vhodná po operaci zubů?
Ano, kašovitá strava je po operaci zubů běžně doporučovaná. Jejím cílem je chránit ránu a umožnit hojení.
Z praxe ale vím, že lidé často zůstanou u kašovité stravy příliš dlouho. Po odeznění bolesti by měla následovat postupná změna konzistence. Pokud pacient zůstává na kaších déle než je nutné, riskuje oslabení a zbytečný úbytek hmotnosti.
Jak poznám, že kašovitá strava seniorovi nestačí?
Existuje několik signálů, které v domácí péči sleduji velmi pozorně. Samotný pocit, že senior jí, nestačí.
Varovnými příznaky jsou hubnutí, slabost, apatie a zhoršení soběstačnosti. Pokud senior po jídle působí unaveně nebo ztrácí sílu, kašovitá strava pravděpodobně nepokrývá jeho potřeby. V takové situaci je nutné řešit složení stravy nebo další odbornou pomoc.
Může kašovitá strava pomoci s hubnutím?
Kašovitá strava není vhodným nástrojem k hubnutí, pokud k tomu není zdravotní důvod. Úbytek hmotnosti při kašovité stravě neznamená zlepšení zdraví.
Zkušenosti z domácí péče ukazují, že váhový úbytek je často spojen se ztrátou svalové hmoty a energie. Po návratu k běžné stravě se váha obvykle vrací. Kašovitá strava by neměla být používána jako redukční dieta.
Je normální, že mám po kašovité stravě slabost?
Slabost po kašovité stravě není normální a je to signál, že něco nefunguje správně. Nejčastěji jde o nedostatek energie nebo bílkovin.
V praxi domácí péče vidím, že slabost se objevuje zejména tehdy, když je strava složená převážně ze sladkých kaší nebo polévek. Pokud se slabost objevuje opakovaně, je nutné složení stravy změnit nebo dietu ukončit.
Jak dlouho má trvat kašovitá strava po kolonoskopii?
