Téma: 

třes


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CO ZPŮSOBUJE TŘES HLAVY

Třes hlavy v klidu

Třes hlavy v klidu může způsobit přílišná únava, jindy stres nebo přemíra alkoholu, případně zdravotní komplikace. V závislosti na celkovém stavu se třes hlavy dělí na benigní a patologický. V případě benigního třesu hlavy dochází k potížím během klidu, nebo naopak tehdy, kdy je jedinec vystaven stresu nebo při aktivitě. Patologický třes se projevuje během „normálního“ života člověka a vyžaduje zvláštní pozornost a léčbu.

Příčiny

Nejčastěji se benigní třes projevuje jako symptom některých nemocí a patologických stavů, jako je roztroušená skleróza, sekundární poranění mozku, onemocnění dýchacích cest, ledvin a jater, otravy tělo těžkých kovů, Wilsonova choroba, hypertyreóza, alkoholismus nebo zneužívání návykových látek.

Co s tím dělat

Cílem je stanovení správné diagnózy. Pokud není zjevná příčina, přistupuje se k alternativní léčbě. Využívají se uvolňovací techniky jógy. Návštěva psychologa může být také doplňkem léčby. Tento typ třesu je často důsledkem komplexu méněcennosti a nejistoty člověka.

Detail odstavce: Třes hlavy v klidu
Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno: 8.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak se pozná parkinsonova nemoc

Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jak se pozná parkinsonova nemoc
Odesláno: 17.6.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CO ZPŮSOBUJE TŘES HLAVY

Třes hlavy a nervozita

Třes hlavy se může objevit i při stresu. Stres je reakce organismu na mimořádně zátěžové situace. Takováto reakce tělo ale značně vysiluje. Proto jakmile stresový faktor pomine, musí člověk odpočívat, aby nabral zpět své síly. Situace, se kterými dnešní člověk přichází do styku (například v zaměstnání, ve škole a podobně), jsou dlouhodobějšího charakteru. Pokud tělo setrvává delší dobu ve vybuzeném stavu, může to mít značný negativní efekt na zdraví. Ke stresu se také často přidružují další negativní faktory jako kouření, alkohol a nezdravá strava. Prvotní problémy, jako je například třes hlavy při stresu, mohou přerůst až v srdeční ischémii, která v nejhorším případě končí infarktem myokardu.

Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů a další.

Detail odstavce: Třes hlavy a nervozita
Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno: 8.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: třes obou ruk- léčba

Mám třes obou rukou.Při volně položených rukou není žádný třes.Při kontrole bylo zjištěno, že mám méně dopaminu.Jasnou odpovědˇ jsem nikde nedostal 1.Otázka je to Parkinson nebo vlivem stáří(je mně 79 let).2. Léčit pomocí léků, které mně nedělají dobře nebo použít marihuanu.
Snažím se hodně pohybovat-hraji table tenis, na normální tenis nemám kvalitní pohyb-pouze trenuji mládež.
Co mám dělat?Doktor mně dá léky, kterých mám určítě dost(na krevní nedostatečnost,
na srdce,na tlak)
P.S. Zdá se mně, že díky pohybu se moje fyzička zlepšila, ale třes je stálý.
Zdravím všechny Honza Fischer,tel .606588693

Zdroj: diskuze Třes obou ruk- léčba
Odesláno: 29.8.2016 uživatelem Ing.Jan Fischer
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CO ZPŮSOBUJE TŘES HLAVY

Co je to třes

Definice třesu (nebo latinsky tremoru) říká, že třes je rytmická (pravidelná) oscilace (pravidelný, stejný, opakující se pohyb) části těla kolem fixního bodu. Třesem bývají nejčastěji postiženy prsty, ruce, hlava nebo nohy. Dále lze třes hodnotit podle toho, zdali je třes klidový, nebo polohový – to znamená, že je třes přítomen pouze v klidu, nebo je závislý na poloze končetiny. Často se takový polohový třes vyskytuje, pokud sedíte na židli, vaše stehna slouží jako opěrná plocha pro cokoliv (knihu a podobně) a postavíte chodidlo téže nohy na špičku. Naopak klidový třes se nejčastěji vyskytuje (společně s dalšími příznaky, jako je například hypomimie – snížená mimika obličejového svalstva) u Parkinsonovy choroby. Takový třes bývá pomalý, uvádí se frekvence 4–5 kmitů za sekundu, a začíná velmi pomalu, tudíž ho lidé velmi často zprvu přehlížejí, později mu nepřikládají význam, a když už ho začnou považovat za problém, bývá choroba v pokročilém stadiu.

Samostatnou jednotku třesu tvoří takzvaný idiopatický tremor (idiopatický = není známa příčina), který je často vázán geneticky a postihuje celé generace rodin, proto se lze někdy setkat s pojmenováním idiopatický familiární tremor.

Pokud narazíte na pojem intenční tremor (třes), jedná se o takový třes, který v klidu není přítomen vůbec, ale začíná se projevovat, pokud se nemocná osoba snaží provést nějakou cílenou činnost, například dát si lžíci polévky do úst. Tento druh třesu je cílenými pohyby zesilován a sílí zároveň s přibližováním k cíli.

Takové osoby mají problém se najíst samostatně, protože velikost kmitů u úst je značná a je pro ně prakticky nemožné se strefit. Tento druh třesu je podmíněn onemocněním mozečku a může se projevit společně třes hlavy a rukou.

Dlouhodobě se může třes též vyskytovat u odvykacích stavů – u alkoholiků, toxikomanů a podobně.

Fyziologicky se třes vyskytuje jako reakce na chladné prostředí. Za jeho vznik mohou krátké rychlé stahy kosterního svalstva, které tímto způsobem vytvářejí teplo. Další možností, kdy se člověk může začít třást, je při psychickém napětí nebo velkém množství stresu, mechanismus jeho vzniku je podobný – je to rovněž obranná reakce organismu na nepříznivé podmínky. Tyto uvedené druhy třesů jsou však na rozdíl od výše uvedených třesů krátkodobé.

Detail odstavce: Co je to třes
Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno: 8.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: třes obou ruk- léčba

Vaše příznaky vypadají jako projevy parkinsonovy nemoci. Blíže by to určil lékař - neurolog. V dnešní době existuje několik způsobů, jak projevy parkinsonovy nemoci potlačit.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Třes obou ruk- léčba
Odesláno: 29.8.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SVALOVÝ TŘES U PSA

Třes nohou u psa

Pes se třese z důvodu stresu, hyperaktivity, otravy, nemoci nebo radosti. Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.

Detail odstavce: Třes nohou u psa
Zdroj: Svalový třes u psa
Zveřejněno: 15.6.2017

SVALOVÝ TŘES U PSA

Pes se třese ve spánku

Pes se může třást i ve spánku, což nemusí nutně znamenat, že se jedná o zdravotní problém, ale psovi se může něco pouze zdát nebo má určitý prožitek.

Pokud třes ve spánku déle přetrvává, bude lepší vyhledat veterinárního lékaře, aby psa vyšetřil.

Detail odstavce: Pes se třese ve spánku
Zdroj: Svalový třes u psa
Zveřejněno: 15.6.2017

PARKINSONOVA CHOROBA

Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?

Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.

Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.

Příznaky základního třesu:

  • mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
  • roztřesený hlas;
  • kývání hlavou;
  • záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
  • záškuby zhoršující pohyb;
  • třes;
  • problémy s rovnováhou.

Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.

Příznaky Parkinsonovy choroby:

  • svalová ztuhlost;
  • záškuby (samovolné pohyby);
  • zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
  • změny v držení těla;
  • změny v řeči (artikulaci) a rukopisu;
  • ztráta rovnováhy a častější pády.

Detail odstavce: Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Zdroj: Parkinsonova choroba
Zveřejněno: 28.12.2012

PARKINSONOVA NEMOC

Jaké jsou příznaky?

Existují čtyři hlavní příznaky Parkinsonovy choroby a těmi jsou:

  • třes ovlivňující ruce, paže a nohy;
  • ztuhlé svalstvo;
  • pomalá pohyblivost;
  • problém s koordinací (rovnováhou), zejména při chůzi.

Třes bývá tím prvním příznakem Parkinsonovy choroby, kterého si povšimnete. Patří sice mezi nejběžnější příznak tohoto onemocnění, ale ne u každého se musí projevit. Třes se objevuje na jedné ruce, noze nebo jen na jedné straně těla. Nejvíce se projevuje pravděpodobně po ránu, kdy je končetina zatuhlá. Zlepšení lze dosáhnout pohybem končetin.

Parkinsonova choroba však postihuje všechny svaly těla, což vede i k takovým problémům, jako jsou obtíže s polykáním nebo zácpa. V pozdějším stadiu onemocnění mají pacienti ztuhlý nebo prázdný výraz v obličeji, potíže s mluvením a další komplikace. Může dojít ke sníženým duševním schopnostem (demence). Příznaky se často objevují mezi 50 a 60 lety, ale mohou se objevit i dříve.

Detail odstavce: Jaké jsou příznaky?
Zdroj: Parkinsonova nemoc
Zveřejněno: 4.1.2013

SVALOVÝ TŘES U PSA

Třes hlavy

Posunčina, vědecky chorea čili tik, lidově Vítův tanec, nebo tanec sv. Víta, je vleklá nervová choroba, která se objevuje u psů mladých, chudokrevných nebo nedostatečně živených, obyčejně jako následek psinky. Projevuje se trvalým, zdánlivě bezděčným poškubáváním jednotlivých svalů, kýváním hlavou, potrhováním nohou, stálým otvíráním a zavíráním huby. Je-li pes sám, objevuje se posunkování méně, než když ho pozorujeme. Zdá se, že tato choroba nemá vliv na celkový stav psa.

Léčení mívá malý výsledek nebo žádný. Doporučuje se použití galvanického proudu, bromové soli, potravinové doplňky arzenové, železité a vápenné. Nejdůležitější je, aby měl pes klid a výživnou potravu.

Detail odstavce: Třes hlavy
Zdroj: Svalový třes u psa
Zveřejněno: 15.6.2017

CITALEC

Předávkování

Je nutno přesně dodržovat dávkovací schéma určené předepisujícím lékařem, tím je obvykle psychiatr. Dávkování u dospělého se většinou začíná jednou tabletou denně o síle 10–20 miligramů a může se časem zvýšit až na 40 miligramů denně.

Při předávkování nebo náhodném požití léku dítětem se poraďte s lékařem. Symptomy předávkování mohou zahrnovat nevolnost, závratě, rychlé bušení srdce, třes, únavu, ospalost.

Detail odstavce: Předávkování
Zdroj: Citalec
Zveřejněno: 22.3.2018

CO ZPŮSOBUJE TŘES HLAVY

Esenciální třes

Benigní familiární tremor, Minorova nemoc či esenciální tremor je poměrně časté onemocnění (výskyt asi 1%). Podle některých prací až 20 % ve věkové skupině nad 65 let. Může se vyskytnout i sporadicky, ale ve většině případů jde o geneticky vázané onemocnění s rodinným výskytem. Často se objevuje v mladších věkových skupinách, někdy i v dětském věku.

Vedle pomalu se zhoršujícího třesu rukou, který se objevuje ve statické poloze a při pohybu, bývá častý i třes hlavy nebo hlasu. Velmi zajímavé je, že onemocnění esenciálním tremorem se obvykle spojuje s dlouhověkostí a se zachovanou tělesnou i duševní svěžestí. Touto chorobou trpěl pravděpodobně i Max Švabinský, francouzský malíř Nicolas Poussin (1594–1665) a norský sochař Magnus Berg (1666–1739). Podstata choroby není objasněna, předpokládá se špatná funkce mozkových bazálních ganglií a mozečku. Esenciální třes neboli esenciální tremor je nepříjemné, i když naštěstí nikoliv nebezpečné neurologické onemocnění. Svým nositelům způsobuje řadu obtíží a jeho léčba není vždy snadná. Choroba se vyléčit nedá, dají se léčit jen příznaky.

Příčiny

Při vzniku onemocnění není přítomno jiné způsobující onemocnění a jiné příčiny vzniku obtíží nejsou moc známy. Zcela jistě existují určité genetické předpoklady a esenciální třes mívá častěji rodinný výskyt.

Projevy

Esenciální tremor je jednou z nejčastějších příčin třesu. Typicky jde o kinetický třes horních končetin, ale třást se může v podstatě celé tělo. Třes se objeví při pokusu o pohyb, v klidu má tendenci vymizet. To je důležitý rozdíl oproti klasickému parkinsonskému třesu, který je nejvýraznější v klidu a mizí při pohybech, například při uchopení předmětu. Další dosti typickou charakteristikou esenciálního třesu je jeho zhoršení při stresu a naopak vymizení po napití se alkoholu. To ovšem není až tak dobrá věc, protože si toho většina postižených všimne a je mezi nimi vyšší riziko alkoholismu. Tíže obtíží je individuální a zvláště těžké formy mohou těžce narušit pacientovo zaměstnání i běžné denní činnosti.

Typické znaky:

  • nepřítomnost jakýchkoliv dalších neurologických příznaků
  • zmírnění potíží po požití alkoholu – pomocná diagnóza
  • zvýrazňuje se při emocích a léky na Parkinsonovu chorobu neúčinkují

Diagnostika

Diagnózu určuje většinou neurolog na základě znalostí pacientových obtíží, fyzikálního vyšetření a vyloučení jiných příčin třesu. Neexistuje nicméně žádné vyšetření, které by esenciální třes objektivně potvrdilo.

Léčba

Léčba je problematická a efekt je individuální. Řadě pacientů pomáhají některé léky ze skupiny beta-blokátorů, i když je mechanismus účinku v tomto případě nejasný. Kromě beta-blokátorů mohou mít efekt benzodiazepiny nebo některá antiepileptika. Terapie je pouze symptomatická, léky se nasazují teprve ve chvíli, kdy příznaky obtěžují – léky první volby jsou: primidon a betablokátory (metipranol), menší efekt lze očekávat od benzodiazepinů (clonazepam, alprazolam) či gabapentinu. V případě výrazného třesu a nedostatečné účinnosti léků je namístě zvážit neurochirurgický výkon.

Detail odstavce: Esenciální třes
Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno: 8.4.2017

MINERÁL HOŘČÍK

Charakteristika hořčíku

Hořčík je důležitý pro přenos nervových vzruchů, pro správnou svalovou funkci, funkci buněk, aktivaci enzymů, kostí a zubů. Optimální denní příjem hořčíku u žen činí 300 mg, u mužů 350 mg. Průměrná denní dávka hořčíku je obsažena v:

  • 90 g sezamových semínek
  • 200 g čokolády
  • 200 g ovesných vloček
  • 3 kg salátu

Nedostatek hořčíku způsobuje napětí, svalový třes, svalové křeče, poruchy metabolismu, poškození kostí a zubů. Důležitými zdroji hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže, sója, slunečnicová semínka, sezamová semínka, čokoláda.

Detail odstavce: Charakteristika hořčíku
Zdroj: Minerál hořčík
Zveřejněno: 3.4.2013

MINERÁL VÁPNÍK

Charakteristika vápníku

Vápník je důležitý pro kosti, zuby, svalovou funkci, krevní srážlivost a metabolismus. Optimální denní příjem vápníku činí 1 g. Průměrná denní dávka vápníku je obsažena v:

  • 750 ml mléka
  • 1 kg tvarohu
  • 120 g tvrdého sýra
  • 120 g sezamových semínek
  • 400 g mandlí
  • 400 g mrkve
  • 500 g kedluben

Vápník je absorbován pouze v kombinaci s vitamínem D. Nedostatek vápníku způsobuje svalový třes, svalové křeče, kosterní deformace, zlomeniny. Zdrojem vápníku jsou všechny mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry a máslo či mléko, dále kapusta, mrkev, sezamová semínka, kokosové ořechy.

Detail odstavce: Charakteristika vápníku
Zdroj: Minerál vápník
Zveřejněno: 3.4.2013

CO ZPŮSOBUJE NOČNÍ POCENÍ BEZ HOREČEK

Drogová závislost nebo stažení

Užívání drog člověka mění, přetváří zcela jeho svět a to, jak vnímá své okolí a naopak. Porucha užívání látek vede k abstinenčním příznakům. Abstinenční příznak je charakteristický pro cigarety, alkohol, opiáty, kokain, konopí, benzodiazepiny a další omamné látky. Při nedostatku uživatel začíná být nervózní. Touha po droze postupně vzrůstá. Nemá-li přístup k další dávce drogy, mění se i jeho chování. Může se objevit popudlivost, nervozita, stres, neschopnost soustředění, případně i fyzická slabost, třes rukou a bezdůvodné pocení. Drogově závislý je v tomto případě zachycen v bludném kruhu, kdy je stále více a více času (a nakonec prakticky všechen) nucen věnovat zisku drogy, potažmo tedy finančních prostředků sloužících k jejímu nákupu či surovin k její výrobě. Po vyprchání účinku drogy již nedochází k návratu do relativně „normálního“ stavu, závislý se cítí „pod normálem“, objevují se abstinenční příznaky, například bolesti hlavy, třes, křeče, silné pocení, k nimž se řadí často opomíjené působky závislosti psychické, tedy především extrémní neodolatelná touha po další dávce drogy. Blouznivé stavy a halucinace nejsou výjimkou. Logické uvažování jde stranou, veškeré úsilí se soustředí na zisk další dávky – nelze-li dostatek peněz získat legálně, překračuje řada závislých hranici zákona a finanční prostředky získává kriminální činností. Mnoho závislých jakoukoliv léčbu odmítá, nemají zájem svou situaci jakkoliv měnit.

Detail odstavce: Drogová závislost nebo stažení
Zdroj: Co způsobuje noční pocení bez horeček
Zveřejněno: 13.9.2018

SVALOVÝ TŘES U PSA

Proč se pes třese

Pro chovatele může být v praxi velmi těžké poznat rozdíl mezi tím, zda se pes klepe, či u něj nastal svalový třes či svalové chvění. Pokud se pes třese, nemusí být na vině pouze svalová tkáň.

Kromě vrozených onemocnění a jiných příčin svalového třesu může být důvodem i okamžitý pocit psa, například vzrušení, napětí, strach a podobně. Na druhou stranu to může být dlouhodobý svalový třes u starých psů, který bývá neléčitelný. Teoreticky může existovat léčba, obvykle se k ní však nepřistupuje, neboť záleží na individuálním případu a na míře postižení psa. V případě malých a krátkosrstých psů, kteří nejsou fyziologicky přizpůsobeni k nízkým teplotám, může za svalový třes logicky pocit zimy.

Náhlý a stupňující, vytrvalý a na první pohled bezpříčinný svalový třes může být způsoben otravou psa. Ačkoliv si je v dnešní době každý člověk vědom, popřípadě alespoň tuší, že psi nemohou lidskou kořeněnou stravu, někomu nedomluvíte. Je zde i několik potravin, u kterých byste nečekali, že v konečném důsledku mohou psa zabít, přičemž pro člověka mohou být i prospěšná. Pes sice například s potěšením pozře čokoládu, ale ve větším množství pro něj může být fatální.

Otřesy jsou nedobrovolné, rytmické a opakující se pohyby svalů, které se střídají mezi kontrakcí a relaxací, obvykle zahrnují pohyby tam a zpět (záškuby) jedné nebo více částí těla. Otřesy mohou být rychlé, nebo to naopak mohou být pomalé vibrace, a mohou objevit v kterékoli části těla. Syndrom třesu postihuje většinou mladé psy, případně psy ve středním věku.

Záchvat nebo křeč je náhlá nadměrná činnost nervů v mozku, která vede k nekontrolovatelným stahům svalů a k abnormálnímu chování. Může trvat několik minut i několik vteřin. Takovéto záchvaty jsou příznakem nervové poruchy, nejsou samy o sobě nemocí. Původ záchvatů bývá často velmi obtížné diagnostikovat, to ale neznamená, že se pro vašeho pejska nedá nic dělat. Během záchvatu se soustřeďte na pozorování veškerých průvodních příznaků a zároveň zabraňte poranění psa. Nikdy se nesnažte otevřít mu tlamu a manipulovat s jeho jazykem – můžete být pokousáni! Snažte se navodit ticho, náhlé hlasité ostré zvuky mohou záchvat prodlužovat nebo zhoršovat. Po záchvatu poskytněte psovi dostatek času na vzpamatování se. Mluvte na něj, uklidněte ho. Co nejdříve po záchvatu dohodněte návštěvu veterináře. Pokud záchvat trvá déle než 10 minut, měl by ho veterinář vidět okamžitě.

V některých případech je třes projevem hyperaktivity, je dlouhotrvající a častý. V těchto případech je vhodné zamyslet se nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho.

Dalším důvodem třesu psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté důvody patří návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu u psa patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně.

Třes u psa může být i projevem onemocnění ledvin, které zpočátku nemusejí doprovázet žádné vizuálně pozorovatelné příznaky. Samotný třes může být jen mírný a den ode dne se stupňovat. Poruchu ledvin doprovází dále časté močení a pocity žízně, což se u psa projeví častějším pitím. Přestože jsou počáteční příznaky mírné, konečný proces selhání ledvin je velmi rychlý, proto je nutné toto onemocnění nepodcenit.

Detail odstavce: Proč se pes třese
Zdroj: Svalový třes u psa
Zveřejněno: 15.6.2017

SVALOVÝ TŘES U PSA

Pes se třese a rychle dýchá

Pes se třese z důvodu stresu, hyperaktivity, otravy, nemoci nebo radosti. Rychlé dýchání pomáhá psům, aby se ochladili, když je vedro nebo když mají za sebou intenzivní fyzickou aktivitu.

Může však být způsobeno i jinými důvody, jako jsou vážné zdravotní potíže (chronické onemocnění, nemoci srdce, otravy). V závislosti na konkrétní situaci může být zrychlené dýchaní u psů spojeno i se stresem.

Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.

Detail odstavce: Pes se třese a rychle dýchá
Zdroj: Svalový třes u psa
Zveřejněno: 15.6.2017

CO ZPŮSOBUJE NOČNÍ POCENÍ BEZ HOREČEK

Úzkostné poruchy

V obraze generalizované úzkostné poruchy dominuje nervozita, úzkost, napětí a tělesné příznaky, jako je třes, svalové napětí, závratě, nevolnost od žaludku, bolesti hlavy, bušení srdce a také pocení. Většinou je zhoršen spánek, zejména večer se v hlavě honí řada starostí. Stav je velmi proměnlivý a většinou trvá léta. Paradoxně se u řady lidí potíže zhoršují, když nemají co dělat, například o dovolené nebo o víkendu. Léčbou volby je psychoterapie, ať už individuální nebo skupinová. Důležitý je také nácvik relaxace. Vysoce účinná je kognitivně behaviorální terapie, která pacienta učí postupně kontrolovat obavy, zvládat úzkost a tělesné příznaky a systematicky řešit životní problémy.

Detail odstavce: Úzkostné poruchy
Zdroj: Co způsobuje noční pocení bez horeček
Zveřejněno: 13.9.2018

FEBRILNÍ KŘEČE

Příznaky febrilní křeče

Typickým projevem febrilních křečí jsou generalizované tonicko-klonické křeče, v některých případech k typickým křečovým projevům nedochází a klinické projevy mají charakter febrilních synkop s poruchou vegetativních funkcí. Febrilní křeče přicházejí nejčastěji při úvodním vzestupu teploty. Často jsou prvním projevem nemoci vůbec, kdy právě tyto křeče upozorní na to, že má dítě nějaké infekční onemocnění. Teplotní hranice, na které křeče začínají, není známa. Na základě zkušeností víme, že pokud má dítě < 38,0 °C per rectum, je pravděpodobnost jednoduchých febrilních křečí nízká.

Obvyklými příznaky febrilních křečí jsou: ztuhnutí, prohnutí do oblouku a nekontrolovatelný třes, bezvědomí, oči obrácené v sloup. Většinou trvají do minuty (ale někdy i 15 minut).

Detail odstavce: Příznaky febrilní křeče
Zdroj: Febrilní křeče
Zveřejněno: 14.3.2015

PARKINSONOVA NEMOC

Jaký má Parkinsonova choroba vliv na život?

Zjištění dlouhodobého, progresivního onemocnění vám změní život. Určitě se u vás dostaví takové pocity jako vztek, strach, smutek nebo obavy.

  • Nikdy se přesně neví, jak konkrétní onemocnění bude pokračovat, ale obvykle nemoc postupuje pomalu. Lidé často žijí s minimálními příznaky (třes) několik let.
  • Pacienti s Parkinsonovou chorobou mohou pokračovat v práci. Zhoršení nemoci pak vede ke změně způsobu práce.
  • Je důležitá aktivní role zdravotní péče, zjištění informací o nemoci a nalezení přínosné léčby, která je vhodná pro konkrétního jedince.
  • Pacienti s Parkinsonovou chorobou mívají deprese. Pokud cítíte smutek nebo beznaděj, poraďte se se svým lékařem nebo odborným poradcem. Často pomáhají i léky (antidepresiva).
  • Parkinsonova choroba nepostihuje jen samotné pacienty, ale ovlivňuje i jejich blízké okolí.

Detail odstavce: Jaký má Parkinsonova choroba vliv na život?
Zdroj: Parkinsonova nemoc
Zveřejněno: 4.1.2013

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA

Jaké jsou typy příznaků?

Roztroušená skleróza má příznaky, které se dělí do tří kategorií: primární, sekundární a terciární.

Primární příznaky

Primární příznaky jsou přímým důsledkem demyelinizace, která narušuje přenos nervových signálů do svalů vykonávajících daný pohyb nebo do tělních orgánů, aby správně fungovaly. Mezi tyto příznaky patří slabost, třes, brnění, necitlivost, ztráta rovnováhy, zhoršení zraku, ochrnutí, problémy s močovým měchýřem nebo střevy. Aby se příznaky dále neprohlubovaly, užívají se léky, rehabilitace.

Sekundární příznaky

Sekundární příznaky vyplývají z prvotních příznaků – následný vznik proleženin neboli dekubitů nebo opakující se infekce močových cest či inkontinence, vzešlé z problémů s močovým měchýřem, Tyto příznaky mohou být léčeny, ale hlavním cílem je zabránit již primárním příznakům.

Terciární příznaky

Terciární příznaky jsou sociální, psychologické a kognitivní komplikace spojené s primárními a sekundárními příznaky. Častým problémem u lidí s roztroušenou sklerózou je deprese.

Detail odstavce: Jaké jsou typy příznaků?
Zdroj: Roztroušená skleróza
Zveřejněno: 10.12.2012

SVALOVÝ TŘES U PSA

Pes leží a třese se

Psi se mohou radostí pomočit anebo se třást. Tento jev ale do pár minut vymizí. Dalším důvodem třesu u psů může být reflex oklepání se, kdy se pes jednoduše snaží rychleji uschnout. Tento reflex de facto neprobíhá vědomě, pes nechce uschnout, ale tekoucí voda (nebo jiné předměty) ho na těle svědí/dráždí, následuje tedy oklepání psa. Tyto projevy psů jsou zcela běžné a neznamenají nutnost léčby.

Důvodem třesu ležícího psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté patří: návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu další příznaky, viz výše.

Jestliže máte podezření, že příčinou třesu u vašeho psa může být pozření toxické látky, ihned konzultujte situaci se svým veterinářem. Otrava u psů bývá způsobena pozřením většího množství listů jedovatých rostlin, čokolády (kakaa), hroznového vína, rozinek a podobně.

Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.

Detail odstavce: Pes leží a třese se
Zdroj: Svalový třes u psa
Zveřejněno: 15.6.2017

CO ZPŮSOBUJE TŘES HLAVY

Dystonie

Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.

U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.

V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.

Etiologie dystonických syndromů

Primární sporadické dystonie:

  • cervikální dystonie (torticollis)
  • blefarospasmus
  • grafospasmus
  • oromandibulární dystonie
  • laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
  • progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
  • doparesponzivní dystonie (Segawa)
  • myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
  • Wilsonova nemoc
  • Parkinsonova nemoc
  • Huntingtonova nemoc
  • progresivní supranukleární obrna
  • mnohotná systémová atrofie
  • kortikobazilární ganglionická degenerace
  • deficit pantoteinát kinázy
  • spinocerebelární ataxie
  • juvenilní parkinsonismus
  • mitochondriální poruchy
Sekundární dystonie:
  • perinatální trauma
  • poléková (dopaminergní medikace, antipsychotika, antikonvulziva)
  • encefalitida
  • kranicerebrální trauma
  • hypoxie
  • fokální léze míchy a mozku
  • periferní léze
  • úraz elektrickým proudem
  • intoxikace (methanolem, oxidem uhelnatým, manganem)
  • hypoparatyreóza
  • psychogenní

Léčba

V léčbě fokálních dystonií je lékem první volby botulotoxin. U generalizovaných a torpidních dystonických syndromů lze perorálně podle snášenlivosti vyzkoušet benzodiazepiny (klonazepam, diazepam, tetrazepam), anticholinergika (procyklidin od 3x 2,5 mg až do 60 mg denně, biperiden od 2x 1 mg až do 16 mg denně ve třech dávkách), karbamazepin a tetrabenazin (od 2x 12,5 mg až do 200 mg denně ve 3 dávkách), který není toho času v ČR registrován. Baklofen lze podávat perorálně (40–180 mg denně) i kontinálně intrathekálně. Efektní může být hluboká mozková stimulace nebo selektivní léze (rizotomie, pallidotomie, thalamotomie). U dystonií s počátkem v dětském věku, adolescenci, ale i před 45. rokem je nutno vyzkoušet odpovídavost na L-DOPA (150–500 mg alespoň měsíc) a vyloučit Wilsonovu nemoc.

Detail odstavce: Dystonie
Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno: 8.4.2017