Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

DÁSNĚ

  

SEBOREA

  

WARFARIN

  

ANTIBIOTIKA

  
Téma

TABULKA KYSELOTVORNÉ A ZÁSADOTVORNÉ POTRAVINY

Potraviny na odkyselení

Je potřeba si uvědomit, že lidské tělo potřebuje jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny. Je třeba ale určit ideální množství obou typů potravin. Obvykle se doporučuje strava v poměru zhruba 4 : 1 samozřejmě ve prospěch těch zásadotvorných potravin.

K odkyselení organismu pomáhají potraviny, které jsou zásadotvorné, základem tedy je si uvědomit, která potravina patří do skupiny kyselinotvorných a která do zásadotvorných. U některých zdrojů se potraviny překrývají. Problém také může být při nesprávném stravování, kdy se ze zásadotvorné potraviny stává kyselinotvorná. To se může stát například při rychlém stravování, kdy člověk nemá čas potravu rozkousat, protože pospíchá a je ve stresu z toho, že nestíhá. Pak je jedno, že si k jídlu dá zásadotvorné ovoce, protože organismus takovou potravinu přemění na kyselinotvornou. A proto je jasné, že není jen důležité, co člověk jí, ale i jak to jí.

Mezi kyselinotvorné potraviny se řadí maso (divočina, hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, mleté maso, karbanátky), ale i vnitřnosti a  potraviny z nich vyrobené (játra, jelita, jitrnice, ledvinky atd.). Kyselinotvorné jsou také různé uzeniny (šunka, salám, klobása, párky) a ryby. Patří sem také mléko a mléčné výrobky (slazený jogurt, tavený sýr, různé druhy tvrdých sýrů nad 30 % atd.). Velmi kyselinotvorné je také bílé pečivo (chleba, housky, rohlíky) a sladké pečivo (koláče, koblihy atd.). Mezi kyselinotvorné potraviny patří také veškeré sladkosti (sušenky, čokolády, piškoty, atd.) a konzervované ovoce (obsahuje vysokou dávku cukru). Do této skupiny spadá stejně tak pivo, víno a veškerý tvrdý alkohol. Nevhodná jsou i různá dochucovadla (masox, kari, majonéza, tatarská omáčka, kečup, ad.)

Mezi zásadotvorné potraviny, tedy ty, které by měly tvořit většinu naší stravy, patří samozřejmě čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, brambory, celozrnné těstoviny. Patří sem také celozrnné pečivo, různé druhy sýrů do 30 % (například cottage a camembert), tvaroh. Řadí se sem také některé druhy masa jako husí (jen prsa), krůtí, ale i hovězí (to se kryje s kyselinotvornými, do zásadotvorných patří jen libové hovězí), slepičí, srnčí, telecí. Z ryb se sem řadí treska. Zásady v těle také vytváří kuskus, jáhly kroupy, různé druhy luštěnin (ale ne čočka), sója, slunečnicový a olivový olej.

Důležité je, aby jídelníček obsahoval látky, které s odkyselením pomáhají. Pokud se tyto prvky nedostávají do těla v potravě, je možné dodávat je tělu i jako doplňky stravy.

Ve stravě podporující odkyselení organismu by se určitě měl objevit prvek chrom, který pomáhá při látkové výměně cukru, umožňuje usazování glukózy v buňkách a zároveň vytváří zásadité látky. Chrom se v potravinách objevuje ale jen ve velmi malém množství, obvykle je přítomen v celozrnném pečivu a třeba i v houbách.

Dalším důležitým prvkem je jód, který je nutný ke správné funkci štítné žlázy. Pokud tělo nemá dostatek jódu, hned se to na něm projeví zvýšenou únavou, ale třeba zvyšováním váhy. Velká dávka jódu je obsažena v rybách, pokud ale někdo ryby nejí, může jód doplňovat různými doplňky stravy, kterých je na trhu velké množství. Rozhodně není dobré tento prvek vynechat.

Nepostradatelným prvkem je také mangan, který se v těle podílí na bílkovinné syntéze a látkové výměně tuků a uhlovodanů, má také vliv na svalstvo. Množství manganu, které by měl člověk za den zkonzumovat, se navíc podílí na tom, kolik masa a uzenin člověk za den sní. Platí jednoduché pravidlo, čím více masa, tím více manganu. Mangan se objevuje v celozrnném pečivu, listové zelenině, luštěninách i v ořechách.

Další pro tělo nezbytný prvek je molybden, který pomáhá proti onemocnění dnou a proti kloubním problémům. Molybden člověk do těla přijímá z celozrnného pečiva, z listové zeleniny a luštěnin.

Dále se sem řadí také prvek selen, který je nezbytný pro většinu tělesných funkcí (například kardiovaskulární systém, snižuje riziko infarktu a cévních onemocnění). Selen je v potravě obsažený hlavně v ořechách, v mořských rybách a ve vnitřnostech. Samozřejmě i selen je možné dodávat tělu v potravinových doplňcích.

Prvek síra je obvykle známý jako jedovatý a člověku škodlivý, ale jisté množství je i pro fungování lidského těla nezbytné. Síra se nachází ve všech buňkách organismu, více se jí nachází v kůži, nehtech a ve vlasech. Do těla ji dodávají potraviny bohaté na bílkoviny (sýry a vejce), ale i pažitka, cibule a pórek obsahuje stopové množství tohoto prvku.

V neposlední řadě je také důležitý prvek zinek, který pomáhá proti různým onemocněním kůže, poruchám funkce ledvin a jater a také při oslabeném imunitním systému. Zinek je obsažený v rybách, masu i ve vejcích.

Velmi důležitým prvkem je také železo, které pomáhá při tvorbě červených krvinek a při transportu kyselin v organismu. Železo obsahuje řada potravin, vysoké množství železa se nachází například v mase, ve vnitřnostech, luštěninách, houbách, ale i v jahodách a ve špenátu a petrželi.

Zdroj: Babské rady na odkyselení organismu

Diskuze: Warfarin a zasadotvorné potraviny

Patřím k těm, kdo užívá warfarin. Chtěl bych poprosit o zkušenosti s jeho užíváním a s možnou konzumací zásadotvorných potravin a pochutin. Jde mi např. také o kávovinovou směs Melta, arašídové křupky, různé masové paštiky a pomazánky. Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Warfarin a zasadotvorné potraviny
Počet odpovědí: 1

Puriny – tabulka

V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.

Zdroj: Puriny tabulka

Diskuze: Re: Warfarin a zasadotvorné potraviny

Při léčbě Warfarinem zásaditost potravin nehraje vůbec žádnou roli. Při léčbě Warfarinem je důležité udržet stále stejné množství přijatého vitamínu K. Potraviny, které jste vyjmenoval, neobsahují žádný vitamín K. Takže je můžete použít v libovolném množství, i když užíváte Warfarin. Zpravidla je třeba hlídat denní příjem potravin, které vyrostly (plody a rostliny).

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Warfarin a zasadotvorné potraviny
Počet odpovědí: 1

Hladina cukru v krvi – tabulka

Tabulka rozsahů hodnot krevního cukru při odběru na lačno (krev odebraná ze žíly) pro muže

Rozsah [mmol/litr] Stav
< 3,3  hypoglykemie – nebezpečné!
3,9–5,5  normální hladina cukru
> 5,5  glykemie – zvýšená hladina cukru

Hodnoty nad 7 mmol/litr signalizují cukrovku – hyperglykemie!

Zdroj: Příznaky cukrovky u mužů

Diskuze: stupnice měření cukru v krvi tabulka

Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek

Zdroj: diskuze Stupnice měření cukru v krvi tabulka
Počet odpovědí: 2

Dělení

Celkový obsah purinů (mg na 100 gramů krmiva) Kategorie

  • > 300  Velmi vysoký
  • 200–300  Vysoký
  • 100 až 200  Mírný
  • 50–100  Nízký
  • < 50  Velmi nízký

Zdroj: Puriny tabulka

Diskuze: tabulka správného tlaku krve

Je mi 68 let, tak podle tabulky tady už asi nemam co dělat. ?

Zdroj: diskuze Tabulka správného tlaku krve
Počet odpovědí: 0

Tabulka gravidity podle hCG

3 týdny 5–50 mlU/ml

4 týdny 5–456 mlU/ml

5 týdnů 18–7 340 mlU/ml

6 týdnů 1080–56 500 mlU/ml

7–8 týdnů 7650–229 000 mlU/ml

9–12 týdnů 25 700–288 000 mlU/ml

13–16 týdnů 13 300–254 000 mlU/ml

17–24 týdnů 4 060–165 400 mlU/ml

25–40 týdnů 3 640–117 000 mlU/ml

žena po menopauze méně než 9,5 mlU/ml

Zdroj: Hladina hCG a těhotenství

Diskuze: Re: caltrate vedlejší účinky

Caltrate pálení žáhy nezpůsobuje, protože obsahuje jen zásadotvorné látky. Příčinou pálení žáhy bude nejspíše strava, jako například moukou zahuštěné omáčky a polévky, kečup, fast food, knedlíky, atd. Na pálení žáhy je dobrý Anacid a nebo Gaviscon, oboje volně prodejné v lékárně.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Caltrate vedlejší účinky
Počet odpovědí: 2

Hladina cukru v krvi po jídle

Obvyklé hodnoty:

  • před snídaní: 3,9–5,9 mmol/l
  • před obědem: 3,9–6,1 mmol/l
  • hodinu po jídle: méně než 8,9 mmol/l
  • dvě hodiny po jídle: méně než 6,7 mmol/l
  • mezi 2. a 4. hodinou ranní: více než 3,9 mmol/l

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Diskuze: pes čívává popis a potraviny

Mám stěně čívavu 7měsícu nevim jaké potraviny jsou pro něj nejlepší již jsem vyskoušel nekolik chřupek i kapsiček ale vetšínou mu nic nechutna

Zdroj: diskuze Pes čívává popis a potraviny
Počet odpovědí: 2

Jaké příznaky má zvýšený cukr v krvi

Typické projevy:

  • častý pocit žízně
  • zranění a rány se hojí mnohem déle
  • problémy se soustředěním
  • může se objevit rozostřené vidění
  • objevují se infekce, které mají tendence se vracet
  • bolestivý žaludek
  • častý pocit hladu
  • trvalý pocit sucha v ústech
  • rychlý nárůst na váze
  • pocit nadměrné únavy

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Diskuze: Re: stupnice měření cukru v krvi tabulka

Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Stupnice měření cukru v krvi tabulka
Počet odpovědí: 2

Tabulka

Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.

U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.

Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.

Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Diskuze: potraviny pro zdravé ledviny

Přátelé potřebuji radu co dělat pro ledviny v zimě,je prý dobré teplo a zahřivaci potraviny , a to jaké děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Potraviny pro zdravé ledviny
Počet odpovědí: 0

Puriny v potravinách

Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.

Zdroj: Tabulka potravin s puriny

Diskuze: Re: Re: zakázané potraviny při užívání warfarinu

Děkuji

Zdroj: diskuze Zakázané potraviny při užívání warfarinu
Počet odpovědí: 1

Co je to purin

Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader.

Zdroj: Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Diskuze: potraviny s obsahem železa

Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.

Zdroj: diskuze Potraviny s obsahem železa
Počet odpovědí: 0

Ideální hladina

Ideální hladina je jen orientační hodnota, a proto i uvedené hodnoty jsou pouze informační.

U dětí:

  • glykovaný hemoglobin pod 59 mmol/mol
  • glykemie nalačno 5–8 mmol/l
  • glykemie 2 hodiny po jídle 4–10 mmol/
  • glykemie před spaním 6,7–10 mmol/l
  • glykemie v noci 4,5–9 mmol/l
U dospělých:
  • glykovaný hemoglobin pod 45 mmol/mol
  • glykemie nalačno 4–6 mmol/l
  • glykemie 2 hodiny po jídle 5–7,5 mmol/l

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Dieta a výše purinů za den

Purinový metabolismus, což je rozpad purinových molekul, produkuje v játrech kyselinu močovou. Kyselina močová je antioxidant a má příznivé účinky při zachytávání volných radikálů, když se hromadí v krvi, ale může způsobit dnu, hyperurikémii a další zdravotní problémy. Dna je forma artritidy způsobená nahromaděním krystalů kyseliny močové v kloubech.

Puriny v potravinách, jako je maso a mořské plody, jsou spojeny s vysokým rizikem dny. Zatímco vyšší míra spotřeby mléčných výrobků, zejména sušených druhů, je spojena se sníženým rizikem dny. Mírný příjem zeleniny a bílkovin bohatých na puriny není spojován se zvýšeným rizikem dny. Udává se i pozitivní vztah mezi dnou a fruktózou, typ cukru nalezeným v ovoci.

Podle mezinárodní společnosti se doporučuje udržovat spotřebu purinů pod 400 mg za den. Ale například v Americe nemají doporučený denní příjem purinů nebo kyseliny močové.

Dle zahraničí lze potraviny rozdělit do pěti skupin na základě celkového purinového obsahu a úrovně rizika hyperurikémie a dny.

Zdroj: Puriny tabulka

Co jsou puriny?

Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.

Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.

Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.

Zdroj: Tabulka potravin s puriny

Aminokyseliny tabulka

Požadavky (mg/kg tělesné hmotnosti/den)

  • histidin – kojenci: 28, děti: ?, dospělí: 10
  • isoleucin – kojenci: 70, děti: 28, dospělí: 10
  • leucin – kojenci: 161, děti: 42, dospělí: 14
  • lysin – kojenci: 103, děti: 44, dospělí: 12
  • methionin – kojenci: 58, děti: 22, dospělí: 13
  • fenylalanin a tyrosin – kojenci: 125, děti: 22, dospělí: 14
  • threonin – kojenci: 87, děti: 28, dospělí: 7
  • tryptofan – kojenci: 17, děti: 3, dospělí: 5
  • valin – kojenci: 93, děti: 25, dospělí: 10

Rozeznává se 20 aminokyselin a 3 vzácné aminokyseliny.

Zdroj: Esenciální aminokyseliny

Glykemický index

Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.

Zdroj: Sacharidy

Jak zvýšit hladinu cukru v krvi

Hladinu cukru lze zvýšit potravinami, které mají vysoký GI, tedy glykemický index. Ovšem pokud tyto potraviny konzumujete pravidelně, mohou být příčinou zvýšeného množství cukrů v krvi:

  • bílá mouka
  • bílý cukr
  • sladkosti
  • banány
  • hroznové víno

Výše uvedené potraviny rychle zaberou na zvýšení cukru v krvi, ale vhodnější je sníst rychlé druhy cukrů, které se nacházejí v sušeném ovoci, například datle, fíky, rozinky. Jedná se o vynikající zdroj glukózy, která se vstřebává nejsnáze, a to již v ústech. Z čerstvého ovoce je vhodný banán a hroznové víno, podat lze také hrušku, první dvě zmíněné jsou však účinnější. Výborným zdrojem rychlých cukrů bývá také džus, dále také med. Rafinovaný cukr a cukr hroznový se příliš nedoporučují, neboť tyto poživatiny jsou kyselinotvorné a zbytečně obírají tělo o důležitý vápník a hořčík. V případě nouze je však samozřejmě jedno, který druh cukru zvolíme. Čím dříve jej podáme, tím rychleji nám mozek a následně i každá z buněk poděkují. U dětí pozor, dospělý člověk odhadne správné množství, které hypoglykemii zaručeně zažene, nicméně dětem je třeba sacharidy rozumně rozdělit a zbytek uschovat. Opačným případem je například plná miska cukrovinek na stole, které si mohou děti brát a brát, dokud se jim neudělá lépe. K tomuto jevu může klidně dojít až v průběhu několika minut po požití prvního cukrátka. Mozek je v tomto opravdu důsledný, žádá si cukr ještě po nějakou dobu, i když je v krvi již dostatečné množství glukózy, která se vstřebala ústy. A může se pak stát, že z 2,2 mmol/l vyroste glykemie třeba na hodnotu 15 mmol/l.

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Tabulka s krevním tlakem podle věku pro ženy


Věk


Systolický (mm Hg)


Diastolický (mm Hg)


Krevní tlak pro ženy do 20 let


15 - 19 let


117


77


Krevní tlak žen starších 20


20 - 24 let


120


79


25 - 29 let


121


80


Krevní tlak pro ženy nad 30 let


30 - 34 let


122


81


35 - 39 let


123


82


Krevní tlak pro ženy nad 40 let


40 - 44 let


125


83


45 - 49 let


127


84


Krevní tlak pro ženy nad 50 let


50 - 54 let


129


85


55 - 59 let


131


86


Krevní tlak pro ženy starší 60 let


60 - 64 let


134


87

Zdroj: Krevní tlak a hodnoty podle věku

Tabulka

Míra interakce vysoká

  • Antibiotika: Ciprofloxacin, Kotrimoxazol, Erytromycin, Flukonazol, Isoniazid, Metronidazol, Mikonazol
  • Kardiovaskulární léky: Amiodaron, Klofibrát, Fenofibrát, Propafenon
  • Analgetika: Phenylbutazone, Piroxikam
  • CNS léky: Alkohol, Citalopram, Sertralin
  • GIT léky: Cimetidine, Omeprazol
  • Jiné: Anabolické steroidy

Míra interakce pravděpodobná

  • Antibiotika: Amoxicillin/klavulanát, Azithromycin, Klarithromycin, Levofloxacin, Ritonavir, Tetracyklin
  • Kardiovaskulární léky: Acetylsalicylová kyselina, Fluvastatin, Simvastatin
  • Analgetika: Acetaminophen, Tramadol, Celecoxib
  • CNS léky: Disulfiram, Phenytoin, Fluvoxamine
  • Jiné: Fluorouracil, Tamoxifen, Levamisole, Paclitaxel

Míra inhibice vysoká

  • Antibiotika: Griseofulvin, Nafcillin, Ribavirin, Rifampin
  • Kardiovaskulární léky: Cholestyramin
  • CNS léky: Barbituráty, Karbamazepin
  • Jiné: Merkaptopurin
  • Míra inhibice pravděpodobná
  • Antibiotika: Ritonavir
  • Kardiovaskulární léky: Bosentan
  • Analgetika: Azathioprin
  • Jiné: Vakcína chřipky

Zdroj: Warfarin s jinými léky

Glykemický index potravin – tabulka

  • Pivo - 110
  • Hranolky, bramborová kaše - 95
  • Čistý cukr, med - 90–100
  • Předvařená rýže v sáčku - 90
  • Corn flakes, popcorn - 85
  • Rohlík, bageta - 85
  • Mrkev vařená - 85
  • Chipsy - 80
  • Coca Cola - 70
  • Meloun, banán, hrozinky - 70
  • Kukuřice - 70
  • Kobliha, vafle, croissant - 65–75
  • Brambory ve slupce - 65
  • Celozrnný chléb - 65
  • Bebe dobré ráno - 55
  • Rýže neloupaná - 50
  • Jogurt - 35
  • Mrkev syrová - 35
  • Fazole, cizrna - 30–40
  • Čočka, hrách - 25
  • Jablko, meruňky, broskev - 25
  • Švestky, grapefruit, třešně - 22
  • Hořká čokoláda 70% - 22
  • Vlašské ořechy - 15
  • Kořenová zelenina, brokolice, saláty, zelí, houby, cibule, česnek, paprika, rajčata, cukety - 10
  • Voda - 0

Zdroj: Glykemický index

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Marie Svobodová


To mě zajímá cz

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU