Začátek potíží je obvykle udáván mezi prvním až třetím dnem po extrakci. Hojení po extrakci zubu je individuální. Zvýšené riziko vzniku alveolární ostitidy nastává, pokud je přítomna perikoronitis, periapikální infekce, periodontitis, gingivitis či malhygiena. Dalšími faktory vzniku jsou zejména kouření, užití orální antikoncepce, menses, anestetika (pro účinek vasokonstrikční složky), traumatická protrahovaná extrakce a nepřiměřená pooperační irigace extrakční rány. Při správné péči a klidovém režimu by se mělo suchélůžko zahojit během 7 až 10 dnů.
V naší poradně s názvem KRVÁCENÍ PO EXTRAKTU STOLIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Korčáková.
Manžel užívá prostředek pro ředění krve, lékaři to opomnel sdělit. Dnes je druhý den po extrakci, manžel přidržuje u rány tvrdý smotek gázy, ale krvácení nepřestává. Léky na ředění krve vysadil, dnes je třetí den po extrakci.
Předem děkuji za radu. DK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba se neprodleně spojit s lékařem, který předepisuje Warfarin a sdělit mu tuto situaci. Z vašeho dotazu není jasné, proč Warfarin užívá a jaká tedy hrozí rizika při jeho vysazení. Ihned lékaři zavolejte a zeptejte se, jak máte dále postupovat. Tato zkušenost je pro vašeho manžela ponaučení pro příště, aby věděl, že musí informovat jiné lékaře o tom, že užívá Warfarin. Je to nebezpečné a při ztrátě velkého množství krve může být ohrožen na životě. Nepodceňujte to a hned volejte lékaře!
Někdy se stane, že rána po extrakci sice bolet přestane, ale s novou, daleko větší intenzitou se objeví znovu, zpravidla se tak stane až třetí den po provedené extrakci. Je to způsobeno tím, že krevní koláč v ráně se působením mikrobů přítomných v ústní dutině rozpustil a obnažila se kost zubního lůžka. Tento stav, který je spojen s šedým a páchnoucím povlakem zubního lůžka (někdy je lůžko prázdné a vidíme jenom obnaženou kost), se označuje jako suchélůžko. V případě této komplikace je třeba, aby pacient co nejdříve vyhledal lékařskou péči. Ostatně bolest provázející tuto komplikaci je tak intenzivní, že k tomu pacienta donutí.
V diskuzi SUCHÉ LŮŽKO PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita.
Dobrý den, mám dotaz.Pred měsícem mi byl vytržený zub 6v pravo dole.Skoro dva roky mě ten zub bolel i přes umrtvovaci pastu.Zub jsem si nechala vytrhnout.A docházela jsem k zubaři na čištění suchého lůžka.a před týdnem mi zubařka vyndala drén ať se rána zatáhne, jenže to stále bolí.Myslite že by nebylo špatné udělat rentgen?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubů před radiační terapií se doporučuje pro snížení rizika osteonekrózy čelistí po ozáření hlavy a krku. Riziko osteonekrózy v ozařovaných oblastech je přítomno po celou dobu života pacienta. Neexistuje žádný „bezpečný“ časový limit pro čekání na extrakci nebo operaci v těchto oblastech. Proto musí být pacient před zahájením radiační terapie informován o potenciálním celoživotním riziku, i když jsou zuby velmi zdravé.
Extrakcí zubů před ozařováním se riziko osteonekrózy eliminuje. Pokud extrakci zubů odmítnete, což je jedna z možností, riskujete významné budoucí komplikace ve formě odumření čelistní kosti a její následné vyoperování, což není vůbec nic hezkého.
Je-li diagnostikováno suchélůžko, vždy se vyskytuje bolest. Suchélůžko se začíná projevovat bolestí obvykle až třetí nebo čtvrtý den po vytržení zubu. Na ráně se rovněž může objevit šedý povlak a zápach. Zubař defekt vyčistí a podpoří vznik nové krevní sraženiny. Nikdy neodstraňujte vzniklou krevní sraženinu – může se to stát i žvýkáním žvýkačky!
V naší poradně s názvem BOLESTIVÉ BOLÁKY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera.
Dobry den, jsem 7.den po operaci - odstraneni obou krcnich mandli. Od druheho dne od operace jazyk zacal natekat a zacly se objevovat afty. Dostavala jsem pravidelne v nemocnoci kapacky od bolesti,ted jiz jen talvosilen.
Jazyk urputne boli, je bily a afty jsou hlavne vepredu. Uzivam bekomplex,tantum verde, borax, i homeopatika,piju salvejovy a hermankovy caj. Mista po mandlich uz ani neboli, zato ten jazyk velmi. Bolest vystreluje do usi. Jist se temer neda. Uz zacinam byt zoufala.
Existuje neco co by mi ucinne pomohlo nebo musim jen vytrvat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kontaktujte svého ošetřujícího lékaře, který dozoroval extrakci mandlí. Může jít o pouhou avitaminózu, ale i o nastupující infekci. Správné určení vyžaduje vyšetření.
Bolest dásně na dotek po extrakci zubu může být alveolitida (suchélůžko), ta se objevuje u každého pátého, který si nechal trhat dolní osmičky. Je to místo, které se hůře hojí a drží se zde zbytky jídla a podobně. Nahoře je riziko mnohem menší. To však neznamená, že byste neměli vytržení těchto osmiček řešit. Pokud se objeví výše uvedené komplikace, tak se jednoduše zaléčí. Nemějte z toho strach. Rozhodně to samo nepřestane bolet – lékař lůžko ošetří a do několika hodin to přestane bolet.
V naší poradně s názvem ELIQUIS X NIMESIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, jsem rok po plicní embolii a užívám lék eliquis. Mám plánováno chirurgické vytržení zubu moudrosti. Můžu si na tento lék vzít Nimesil popřípadě Aulin? Nebo popřípadě co jiného na bolest, až to začne přicházet k sobě, jelikož paralen opravdu už teď na bolest nezabírá. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlépe uděláte, když si necháte předepsat lék na bolet od stomatologa, který bude dělat extrakci zubu. Léky proti bolesti na předpis jsou účinnější a bezpečnější co se interakce týče.
Alveolitis neboli suchélůžko patří k nejčastějším komplikacím po extrakci dolních zubů moudrosti. Klinicky je tato komplikace charakterizována zejména bolestí obtížně tlumitelnou analgetiky, a to nejen v místě extrakční rány, ale i v oblasti celé dolní čelisti, ucha, bývá přítomen foetor ex ore – zápach z úst. S výraznou bolestí je pochopitelně spojena omezená aktivita pacienta a tím i ekonomické hledisko – pacient je nucen opakovaně vyhledávat lékaře, mnohdy vyžaduje pracovní neschopnost. Začátek potíží je obvykle udáván 1. až 3. den po extrakci.
Zvýšené riziko vzniku alveolární ostitidy nastává, pokud je přítomna perikoronitida, periapikální infekce, periodontitida, gingivitida, malhygiena (špatné čištění zubů). Dalšími etiologickými faktory vzniku jsou zejména: kouření, užívání orální antikoncepce, menses, anestetika (pro účinek vasokonstrikční složky), traumatická protrahovaná extrakce, nepřiměřená pooperační irigace extrakční rány.
V diskuzi SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.
Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji
Zánět po extrakci zubu bývá závažnou, ale poměrně častou komplikací a jeho řešení je většinou dlouhodobé a vyžaduje velice dobrou spolupráci pacienta. Projevuje se bolestí, otokem, hnisem a teplotou. ATB terapie a výplachy jsou v rukou stomatologa, co vy můžete udělat, je pečlivá ústní hygiena, výplach Corsodylem, ledovat postižené místo, užívat léky na snížení otoku dásně (například Aescin 2-2-2), NSA na bolest a snížení zánětu (například Ibalgin 400 mg, dle potřeby), někteří stomatologové doporučují Wobenzym.
Rána po extrakci se nesmí takzvaně vybublávat!!!
Po extrakci zubu hrozí rovněž alveolitida (zánět, suchélůžko). A kuřák by měl raději počkat s cigaretami cca 4 hodiny, aby nedošlo k rozpadu přirozeného obvazu, což je krevní sraženina (totéž způsobuje vybublávání).
V naší poradně s názvem SUCHÉ KOLEM NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na suché kolem nosu je dobré použít mast Borosan. Mast Borosan je volně prodejná v lékárně. Mast Borosan je také vhodná na odřený nos od smrkání. Spotřebovává se velmi pomalu, takže na dlouho vydrží.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bolest okolních zubů po extrakci může být důsledkem podráždění nervu zánětlivým procesem či otokem dásně a pohmožděním, po zaléčení zánětu odezní, pokud ne, vyhledejte lékaře.
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angel.
Dobrý den jsem už 10 dní po extrakci zubu měla jsem velký zánět,beru už druhé antibiotika a pořád mně ta dásen na dotek bolí je to normalní,jsem diabetik díky za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U diabetiků je vždycky problém s hojením - trvá déle než u ostatních lidí. Zůstaňte v kontaktu se svým stomatologem a každý týden choďte na kontrolu, aby se předešlo vzniku dalších zánětů v ráně po vytrženém zubu. Rovněž dodržujte přesně dávkování antibiotik, jak určil lékař.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suchélůžkopo extrakci
Alveolitida (suchélůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suchélůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suchélůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Alveolitida, laicky zánět zubního lůžka, je jednou z nejčastějších postextrakčních komplikací. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, hovoří se tedy o takzvaném suchém lůžku (alveolitis sicca). Nebo jde o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci, a vzniká zánět po extrakci zubu. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Následně dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytnou vysoké teploty nebo schvácenost.
Při diagnostice alveolitidy lékař nachází prázdnou extrakční ránu, případně se zbytky potravy nebo rozpadlého koagula (alveolitis sicca) v místě, kde se nacházel zub. Pokud jsou v ráně páchnoucí zbytky koagula a zanícené okraje, jedná se o alveolitis purulenta (viz výše). Vhodný je v tomto případě drén (dren).
U alveolitis sicca přesná patogeneze není dosud známá, převládají dvě teorie vzniku: bakteriální a fibrinolytická.
Trhání zubů je poměrně obávaný zákrok, proto existují různé možnosti tišení bolesti a uvolnění stresu. Kromě klasické anestetické injekce můžete zkusit také anestetický plyn, který vás příjemně uvolní a zbaví strachu, nebo analgosedaci, která vás utlumí tak, že zákrok téměř nebudete vnímat.
Častou komplikací je otok po vytržení zubu. Otok vymizí i bez antibiotik, pokud byla správně diagnostikována příčina. Ale může trvat i 5–7 dnů. Otok lze zmírnit chladnými obklady.
Pokud se objeví hnis a silný zápach z úst, je to špatně a je potřeba ránu odborně vyčistit.
Další komplikací po extrakci osmičky může být obnažená kost, jestliže je kost hladká, přeroste a zahojí se.
Při nekomplikované extrakci osmičky je možné najíst se zhruba za 3–4 hodiny. Konzumace alkoholu se doporučuje nejdříve po 48 hodinách. Fyzická zátěž se doporučuje nejdříve za 7–10 dní.
Hojení extrakční rány probíhá tak, že se rána nejprve vyplnění krevní sraženinou – koagulem, které je následně z okolní kosti nahrazeno „hojivou tkání“ (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, že dojde k rozpadu krevní sraženiny. Lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Jedná se o takzvané suchélůžko. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.
Po extrakci zubu se jedná o ránu defektní a otevřenou, rána se hojí granulační tkání a v případě nerušeného hojení je mikroskopický obraz shodný s akutním aseptickým reparačním zánětem. Bezprostředně po extrakci se zaplní zubní lůžko krví, která koaguluje, gingiva při okrajích lůžka kolabuje přes kostěný okraj alveolu a vytváří ochranný kryt okrajů krevního koagula. Koagulum se skládá z fibrinové sítě a uvnitř této sítě jsou umístěné červené a bílé krvinky. Na povrchu je koagulum kryté tenkou vrstvičkou fibrinu a spolu s přítomnými leukocyty dodává tento val koagulu bělavě žlutou barvu. V prvním týdnu po extrakci dochází k organizaci krevní sraženiny. V okolní vazivové tkáni se aktivují fibroblasty, které se množí a vytvářejí kolagenní fibrily, za nimi následují novotvořené kapiláry a vzniká granulační tkáň. Ta se postupně mění ve fibrilární vazivo, současně z okrajů gingivy začíná vyrůstat epitel, který překryje granulace.
V dalších týdnech se novotvořené vazivo začíná metaplasticky měnit v kost (na rozdíl od kožní rány, kdy se novotvořené vazivo organizuje v jizvu). Novotvořená kost má zpočátku charakter kosti pletivové, postupně se do ní ukládají minerály a vzniká provizorní kostěný svalek. Při nekomplikovaném hojení se svalek vytvoří v průběhu 2–3 měsíců. Další průběh hojení spočívá v přestavbě provizorního svalku, vazivová kost se postupně odbourává a nahrazuje se definitivním kostěným svalkem. Tento proces trvá několik dalších měsíců. V této době se spolu s vytvářením definitivní kosti dají pozorovat i určité resorptivní změny (postihují alveolární přepážky i samotný alveol), protože extrakcí zubu ztratila alveolární kost svůj funkční význam.
