Téma: 

krusty


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

POTNIČKY

Potničky nejsou problémem jen malých dětí, ale i dospělých. Potničky rodiče nejčastěji objeví u dětí na nevětraných kožních záhybech, v zátylku, tříslech, na zadečku a někdy i na obličeji a ve vlasaté části hlavy. Horké a vlhké počasí, zvýšené pocení a těsné oblečení jsou pro vznik potniček jako stvořené. Stejně snadno se potničky objevují, když dochází ke tření pokožky o pokožku, zejména u lidí s nadváhou.

Zdroj: Potničky
Zveřejněno dne: 13.5.2017

JAK ODSTRANIT STRUPY VE VLASECH

Stroupky ve vlasech u kojence

Žluté stroupky se objevují ve vlasech u miminek docela běžně, a to v novorozeneckém období. Stroupky vytvářejí někdy až souvislé krusty bez rozdílu, zda děťátko má vlasy, nebo je plešaté.

Zde můžete vidět, jak vypadají stroupky ve vlasech u miminek.

Stroupky ve vlasech miminek lze odstranit jedině častým mytím hlavy a masážemi vatou namočenou v dětském oleji. Silnější krusty je třeba důkladně promastit, proto olejíček necháme působit dvě až tři hodiny a pak strupy ve vlasech pouze sloupneme. Většinou to jde bez problémů. Pokud má ale dítě strupů hodně anebo jsou silnější, je vhodné promastit celou hlavu večer a umýt ji až ráno. Tento postup pak opakujeme dva až tři dny po sobě.

Zdroj: Jak odstranit strupy ve vlasech
Zveřejněno dne: 5.6.2015

EKZÉM VE VLASECH

Projevy ekzému ve vlasech

Může začít již v prvních měsících života, na pokožce se objevují červené mokvavé krusty, které svědí, nejčastěji jsou v obličeji, vlasech, pod plenami, na končetinách. U starších dětí a u dospělých bývají zejména v loketní a podkolenní jamce, na víčkách, šíji a zápěstí. Někdy dochází i k dalšímu rozšíření nebo se ložisko infikuje bakteriemi. Po léčbě se povrch kůže olupuje. Pacienti mívají často celkově suchou kůži.

Výskyt a zhoršení ekzému vyvolávají různé spouštěcí faktory. Mezi ně patří například alergeny potravinové i roztoči, plísně a bakterie v domácím prachu, pyly dřevin a travin, srst zvířat, bakteriální flóra, faktory psychogenní (stres) a fyzikálně-chemické faktory (vysoká teplota, chlad, dezinfekční prostředky, tření oděvem, nevhodná kosmetika).

V osobní i rodinné anamnéze pacientů se často vyskytují i příznaky respirační alergie.

K charakteristickým rysům náleží poškození kožní struktury a funkce kůže jako bariéry se sníženou hydratací a s její zvýšenou dráždivostí. Onemocnění může (jeho závažné formy) ovlivnit osobní, společenský i profesní život pacienta.

Zdroj: Ekzém ve vlasech
Zveřejněno dne: 1.5.2014

CO ZNAMENÁ SVĚDĚNÍ V UŠÍCH

Příznaky svědění uší

Symptom svědění uší může být spojený s dalšími příznaky (často záleží na příčině):

  • krusty (strup) nebo šupiny na vnější straně ucha;
  • přítomnost vyrážky a zarudnutí;
  • hnisavý nebo vodnatý výtok z uší;
  • zčervenání a otok ucha;
  • ucho může být teplé na dotek;
  • může se objevit i bolest ucha;
  • kýchání, rýma, oteklé oči, mírné až střední horečky.

Zdroj: Co znamená svědění v uších
Zveřejněno dne: 30.10.2013

FRAMYKOIN NA HEMOROIDY

Použití a dávkování

Přípravek mohou používat dospělí, mladiství i děti od 1 roku, lze ho aplikovat i v období těhotenství a kojení.

Vždy používejte tento přípravek přesně podle pokynů lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistí, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Postižená místa se nejprve dobře očistí a poté zasypou přiměřeným množstvím přípravku. Pokud lékař neurčí jinak, zásyp se používá 1–2krát denně. Při hnisavé sekreci a tvorbě krust je nutné krusty před aplikací odstranit.

Přípravek se obvykle nanáší na postižené místo do zhojení.

Velikosti balení: 2 g, 5 g, 20 g.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Zdroj: Framykoin na hemoroidy
Zveřejněno dne: 13.12.2017

ZADNÍ RÝMA

Zadní rýma v těhotenství

Během těhotenství se nedoporučuje dlouhodobě používat nosní spreje, které sníží otok nosní sliznice a lépe se dýchá. V ojedinělých případech je možné krátkodobé použití, a to pouze dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře, i když tyto přípravky brání vniku a usazování virů a bakterií, a tedy nákaze jako takové. Při léčbě zadní rýmy v těhotenství je možné používat spreje s mořskou či minerální vodou. Tyto přípravky pomohou nos uvolnit a pročistí ho.

U zadní rýmy v těhotenství se doporučuje každodenní proplachování nosu solným roztokem, který si snadno připravíte i doma rozpuštěním čajové lžičky soli v půl litru vody. Důležité je též vlhčení místnosti během spánku buď zvlhčovačem, či mokrou plenou položenou na topení, vhodné je každodenní dobré vyvětrání místnosti (nesmí být venku smog). V těhotenství je také možné užívat homeopatické léky.

Homeopatika na zadní rýmu v těhotenství:

  • Allium cepa 5 CH a Aconitum 9 CH: na kýchání, výtok z nosu a pocit nachlazení
  • Allium cepa 5 CH a Aconitum 9 CH a Kalium carbonicum 5 CH: na kýchání, výtok z nosu, pocit nachlazení a ucpaný nos
  • Sticta pulmonaria 9 CH: na suchý kašel
  • Kalium bichromicum 9 CH: na nazelenalý výtok z nosu, při němž se tvoří krusty a dochází k mírnému krvácení
  • Pulsatilla 9 CH: v případě, že je výtok hustší, žlutavý, ale netvoří se krusty

Zdroj: Zadní rýma
Zveřejněno dne: 6.1.2017

RADY, JAK SE ZBAVIT SUCHÉ SLIZNICE NOSU

Péče o nosní sliznici

Při příliš suchém vzduchu, klimatizaci nebo dlouhodobější rýmě dochází k zahušťování hlenů. Tvoří se suché krusty a šupiny a častý je také pocit sucha v nose i krku. Velmi nepříjemná je i takzvaná zadní rýma, která bývá příčinou bolestí hlavy, dutin a zhoršení sluchu. K zvlhčování a oplachování sliznice doporučujeme roztoky mořské vody, které jsou označeny jako izotonické. Hypertonická mořská voda má výraznější účinek na oteklou sliznici a ucpaný nos. Součástí sprejů a mastí, které jsou určeny pro péči o sliznici nosu, jsou také látky s hojivým účinkem (bisabolol, dexpanthenol) nebo protialergickým působením (hořčík). Pečujte pravidelně o svůj nos a snížíte tak riziko toho, že se vám rýma bude opakovaně vracet.

Zdroj: Rady, jak se zbavit suché sliznice nosu
Zveřejněno dne: 20.8.2013

VÝTOK Z UCHA U PSA

Hnědý výtok z ucha

Zánět středního ucha se diagnostikuje otoskopem. Obvykle lze vidět změny i na vnějším uchu. Při včasném záchytu je postižen jen zvukovod. Někdy může jít i o parazitární zánět svrabový. Z ucha se uvolňují černorudé suché krusty podobné kávové sedlině. U koček je to velmi častý nález, u psů se vyskytuje jen zřídka. Diagnóza se potvrdí mikroskopicky. Na svrab je třeba použít Selamectin ve spot on přípravku nebo některé z ušních kapek. Imunitu proti svrabu je možné zvýšit homeopatikem Psorin, které snižuje i svědivost.

Naopak kvasinkový ušní zánět je velmi častý, kvasinky se množí ve vlhku, na tlapách, bradě, v kožních záhybech. Reakcí kůže je tvorba hnědofialového mazu, který ulpívá. Je potřeba použít ušní kapky proti kvasinkám a zvýšit imunitu například Monilií 15 ch. Elaps je homeopatikum doporučené při tvorbě červenohnědého mazu, Selenium upravuje mazotok.

Zdroj: Výtok z ucha u psa
Zveřejněno dne: 28.2.2016

HOMEOPATIKA

Homeopatika na rýmu

Přišel podzim a s ním doba nemocí z prochlazení. K těm nejrozšířenějším patří „obyčejná“ rýma, která vám ovšem může hodně zkomplikovat život. Lék na rýmu však přes veškerý pokrok medicíny dosud neexistuje. Jak při samotné rýmě, tak i při nachlazení můžeme volit jako alternativu homeopatickou léčbu, která je mnohdy velmi účinná (musíme jí však věřit) a je dobrá také jako prevence onemocnění (v dávkování jednou týdně). Bez obav můžeme homeopatika užívat po celou dobu těhotenství. Zvláště významná je homeopatická léčba pro ty, kteří trpí opakovanou rýmou, obvykle dlouhou, ale s lehkými příznaky na začátku. Pokud dojde ke kýchání, výtoku z nosu a pocitu nachlazení, pak se doporučuje Allium Cepa a Aconitum. Pokud je výtok již hustší, žlutavý, ale netvoří se krusty, doporučuje se Pulsatilla. Pokud nedojde k úplnému uzdravení do 48 hodin, podává se Sulfur Iodatum.

Zdroj: Homeopatika
Zveřejněno dne: 20.10.2014

OPAR NA RTU ANEB VIRUS HERPES SIMPLEX I

Co je opar na rtu?

Opar je virová infekce, odborně nazývaná Herpes simplex typu I. Začíná pocitem brnění, svědění nebo pálení na rtu. Pak se tvoří načervenalé vezikuly a krusty známé jako vřídky na rtu. Opar na rtu se obvykle samovolně zahojí do osmi až deseti dnů. Nakažlivost tohoto virového onemocnění a tedy i riziko přenosu je nejvyšší v první fázi vzniku oparu, když už ho cítíme, ale ještě není plně vidět. K přenosu dochází přímým kontaktem a po infikování zůstává virus v těle nadosmrti. Právě díky trvalé přítomnosti viru v těle se pak opary mohou u citlivých jedinců objevovat i opakovaně, aniž by muselo dojít ke kontaktu s jiným nakaženým. Obvyklým takovým spouštěčem bývá nárazový vysoký stres, podráždění sluncem, období menstruace a při vysoké horečce. Virová nákaza oparem u novorozenců může mít závažný průběh, stejně tak i u osob se sníženou imunitní funkčností, například u nemocných AIDS.

Zdroj: Opar na rtu aneb virus Herpes simplex I
Zveřejněno dne: 23.11.2011

SVRAB U PSA

Léčení svrabu

Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji důsledně dodržovat.

Léčba se provádí lokálně koupelemi nebo celkově podáváním antiparazitik. Při lokální terapii je nutné nejprve ostříhat srst, dále pomocí léčebného šamponu důkladně omýt krusty a pak aplikovat léčebný preparát (Ectodex). Zvíře se koupe 1x týdně několik týdnů po sobě. Tyto koupele jsou poměrně účinné, ale vzhledem k jedovatosti přípravku a náročnosti na manipulaci v praxi se často upřednostňuje celková terapie.

V současné době se hojně používá preparát, který je účinný i proti blechám (Stronghold), ten se aplikuje stejně jako jiná antiparazitika na kůži mezi lopatky. Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém pes pobýval, je vhodné je důkladně vydezinfikovat.

Zdroj: Svrab u psa
Zveřejněno dne: 19.11.2015

SVRAB U ZVÍŘAT

Léčení svrabu u zvířat

Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji vždy důsledně dodržovat.

Léčba se provádí lokálně koupelemi nebo celkově podáváním antiparazitik. Při lokální terapii je třeba nejprve ostříhat srst, pomocí léčebného šamponu důkladně omýt krusty a pak aplikovat léčebný preparát Ectodex. Zvíře se koupe 1x týdně několik týdnů po sobě. Tyto koupele jsou poměrně účinné, ale vzhledem k jedovatosti přípravku a náročnosti na manipulaci v praxi se často upřednostňuje celková terapie. V současné době se hojně používá preparát, který je účinný i proti blechám (Stronghold), ten se aplikuje stejně jako jiná antiparazitika na kůži mezi lopatky. Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém pes pobýval, je vhodné jej důkladně vydezinfikovat.

Zdroj: Svrab u zvířat
Zveřejněno dne: 14.11.2015

ŠUPINATĚNÍ KŮŽE - "LUPY" U PSA

Dravčík psí - častá příčina lupů (nejen) u štěňat

Dravčík psí (Cheyletiella yasguri) je kožním parazitem psů o velikosti 0,2-0,8 mm. Samičky šedožlutých dravčíků lepí vajíčka na srst (cca. 2-3 mm od kožního povrchu). Tito parazité nesají krev, ale jejich potravu tvoří tkáňový mok. Díky rychlému pohybu a světlé barvě se označují jako „pochodující lupy“.

Lupy se tvoří především na hřbetě a krku, přičemž nejvíce se lupy vyskytují u štěňat 2-8 týdnů starých (klinické příznaky štěňat jsou mnohem výraznější než u dospělých psů). Často se přidává se začervenání kůže, krusty a svědění – pro majitele vypadá jako svědivá vyrážka s lupy. Nemoc je mezi zvířaty velmi nakažlivá. Onemocnění se diagnostikuje mikroskopicky, k terapii se využívá řada preparátů ve formě koupele, spot-onů, atd., je však zpravidla zapotřebí terapii současně použít u všech zvířat chovaných spolu.

Cheyletielóza je nemoc nakažlivá pro člověka. Při kontaktu se zvířetem dravčíci mohou přechodně postihnout i člověka, u kterého se napadení parazitem projevuje červenými papulkami, které velmi svědí. Dravčík na člověku ale nemůže dokončit vývojový cyklus, proto změny nejpozději do pár týdnů vymizí.

Zdroj: Šupinatění kůže - "lupy" u psa
Zveřejněno dne: 13.10.2016

ANTIBIOTIKUM FRAMYKOIN

Framykoin zásyp

Framykoin zásyp obsahuje neomycinum (ut neomycini sulfas) sulfas 3 300 m.j., bacitracinum zincicum 250 m.j. v 1 g zásypu. Pomocnou látkou je monohydrát laktózy. Framykoin zásyp patří do indikační skupiny dermatologik, antibiotik. Přípravek obsahuje kombinaci dvou antibiotik se širokým antibakteriálním spektrem. Působí na většinu mikroorganismů, které mohou být příčinou infekce u povrchových poranění kůže.

Framykoinový zásyp se používá k ošetření drobných poranění, především tam, kde je vyšší riziko vzniku infekce. K ošetření po dermatologických a drobných chirurgických zákrocích. Přípravek mohou používat, dospělí, mladiství i děti od 1 roku, lze ho podávat i v období těhotenství a kojení. Postižená místa se nejprve dobře očistí a poté zasypou přiměřeným množstvím přípravku. Pokud lékař neurčí jinak, zásyp se používá 1–2krát denně na postižená místa. Při hnisavé sekreci a tvorbě krust je nutné krusty před aplikací odstranit. Přípravek se obvykle nanáší na postižené místo do zhojení. Pokud se rána nezhojí nebo se její stav výrazně nezlepší do 7 dní od začátku léčby, poraďte se o další léčbě s lékařem. Framykoin by se neměl používat na rozsáhlé mokvající plochy, na místa se zřetelným výskytem městnání krve v křečových žilách a do bércových vředů.

Framykoin DRM PLV ADS 1 X 20 GM: maximální cena v lékárně je 64,51 Kč, průměrný doplatek v lékárně činí 8,98 Kč.

Framykoin DRM PLV ADS 1 X 5 GM: maximální cena v lékárně je 50,86 Kč, průměrný doplatek v lékárně je 36,96 Kč.

Zdroj: Antibiotikum Framykoin
Zveřejněno dne: 6.11.2015

PLÍSEŇ V OBLIČEJI

Příznaky

Plísně na obličeji se často objevují na pozadí jiných kožních infekcí, a to na základě mykóz pokožky nohou a rukou, které se lehce přenesou na obličejovou část. K plísňové infekci obvykle dochází prostřednictvím:

  • úzkého kontaktu s nemocným člověkem;
  • styku s nemocnými zvířaty (příčinou infekce mohou nejen zvířata, ale i obydlí zamořené plísněmi);
  • používání osobních věcí jiných lidí, například ručníku nemocného jedince (ve vlhkém a teplém prostředí se plísním daří nejlépe).

Příznaky mykózy závisí na typu a agresivitě plísní způsobených kožními lézemi, individuální reaktivitou. V tomto případě se na povrchu kůže objeví kruhové skvrny růžové nebo žluté barvy, které mohou být ohraničené. Skvrny se mohou na okrajích zvětšovat. Případné chloupky v oblasti mykózy obvykle nejsou ovlivněny.

Při chronické mykóze kůže obličeje jsou postižená místa podobná příznakům ekzému. Defekt získává odstín namodralé barvy s rozmazanými hranicemi. Může se vyskytnout i malé odlupování postižené kůže a svědění.

Kožní léze se mohou objevit také ve formě svědění a zarudnutí kůže bez známek šupinatění. Je rovněž možný výskyt infiltrovaných prvků ve formě plátu s hnisavým výtokem, který po otevření vykazuje krusty. V tomto případě je tento projev mykózy často mylně diagnostikován jako akné.

Další variantou mykózy na obličeji je favus. Toto onemocnění je obvykle sekundární a vyskytuje se v přítomnosti houbového onemocnění pokožky hlavy. Mykóza v tomto případě vypadá jako červená skvrna se žlutými krustami.

Zde můžete vidět, jak vypadá plíseň v obličeji.

Zdroj: Plíseň v obličeji
Zveřejněno dne: 10.1.2016

IMPETIGO – INKUBAČNÍ DOBA

Impetigo mají jen dospělí?

Impetigo je vysoce nakažlivé nezávažné kožní onemocnění. Nejčastěji jsou postiženy děti, ale impetigo se nevyhýbá ani dospělým. Impetigo je povrchové onemocnění kůže způsobené bakteriemi, projevuje se tvorbou drobného puchýřku, který se postupně zvětšuje, na jeho obvodu se vytvářejí další drobné puchýřky. Obsah puchýřku je zpočátku čirý, velmi rychle se však zkalí – někdy praskne sám, někdy ve středu začne zasychat. V místě puchýřků pak vznikají medově žluté, někdy hnědočerné strupy (ze zaschlé krve). U impetiga mohou být bolestivě zduřené mízní uzliny, může se objevit i teplota. Nejčastěji bývá postižen obličej kolem úst a nosu, ale může být zasažena kůže kdekoli na těle. Onemocnění sice není závažné, ale je vysoce nakažlivé, a pokud se nezačne včas léčit, může se rozšířit, a zejména u dětí pak může dojít ke komplikacím. Protože postižené místo někdy svědí, může si dítě škrábáním roznést infekci i na jiná místa.

U impetiga se rozlišují tři formy:

  • Nebulózní forma – má charakter makulovezikulárního výsevu na kůži. Zprvu se vytvoří jen drobné makulky, které se mění na puchýře, v nichž je čirá tekutina. Tato se potom kalí a dochází k prasknutí puchýřku. Z vylité tekutiny se na povrchu pokožky vytváří medová krusta. Původcem tohoto typu impetiga je streptokok.
  • Bulózní forma – je charakteristická vznikem puchýřů až bul (velký puchýř), což je dáno toxiny, které uvolňuje vyvolávající bakterie – v tomto případě stafylokok. Po stržení takových puchýřů mohou zůstávat mělké zarudlé a mokvavé eroze a může docházet k jizvení.
  • Smíšená forma – je stav, kdy je pokožka napadena oběma druhy bakterií, vytvářejí se tedy krusty i puchýře.

Zdroj: Impetigo – inkubační doba
Zveřejněno dne: 6.12.2016

SVRAB U PSA

Co způsobuje svrab u psů

Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité před ním chránit psa po celý rok. Svrab, který způsobuje parazit Sarcoptes canis, se vyskytuje převážně u psů, ale je přenosný i na lidi. Toto parazitární onemocnění se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.

Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají na kůži takové druhotné změny, jako jsou povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace; ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v počátečním stadiu. Je nutno navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.

U psů se vyskytují dva základní druhy svrabu: sarkoptový (kožní) a otodektový (ten se vyskytuje v uších).

Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem, je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem přenosu totiž mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou s ostatními nakaženými potkat. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.

Zdroj: Svrab u psa
Zveřejněno dne: 19.11.2015

HOTSPOT U PSA

Co způsobuje hot spot u psa

Jedná se o velmi nepříjemný, lokalizovaný (ohraničený) zánět kůže. Nejčastěji se objevuje v teplých měsících v létě a na podzim. Příznaky se rozvíjejí velmi rychle, změny na kůži se objevují do několika hodin a jsou velmi bolestivé a svědivé. Pes si místo intenzivně škrábe a vylizuje. Prvotní příčinou je zpravidla štípnutí od komára, blechy či klíštěte, drobné poranění, zplstnatělá srst nebo podráždění kůže po koupeli ve vodě se sinicemi.

Změny na kůži jsou obvykle velmi svědivé a zároveň bolestivé, většinou mají kruhový tvar a velikost okolo 5 až 15 cm. Zánět vypadá nejprve jako začervenalé místo na kůži, jakmile se pes škrábe, postupně si kůži poškozuje a ta ho svědí a bolí ještě více. Na postiženém místě se přemnoží bakterie, na což začne reagovat imunitní systém a na kůži se tvoří hnisavý sekret (žluto-zelený). Chlupy jsou pak slepené tímto sekretem a na povrchu se často formují tuhé krusty (velké pevné strupy). Často dochází na postiženém místě i ke ztrátě srsti a v okolí se mohou nacházet hnisavé pupínky (pustuly). Změny se nejčastěji objevují na tvářích, seshora na krku nebo bradě, méně často na stehnech nebo bedrech. Čím více se pes škrábe, tím jsou projevy intenzivnější a změny větší. Častěji se tento problém vyskytuje u psů s hustým osrstěním, u labradora, labradorského retrievera, rotvajlera, molossoidních plemen. Obvykle se objevuje u mladších psů, tedy ve věku do 4 let.

Mezi vyvolávající příčiny těchto nepříjemných pocitů patří alergie na bleší kousnutí, reakce na jiný bodavý hmyz, zevní parazité (například klíšťata), problémy s paraanálními váčky, cizí tělesa (trny, osiny, semena...), povrchová poranění (pokousání), zplstnatělá srst, drobné nečistoty, povrchová poranění, zánět zevního zvukovodu, koupání psa, kontaktní dráždivé látky. V důsledku až maniakální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého ložiska bez srsti, které je silně svědivé.

Onemocnění většinou vzniká v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází ke správné ventilaci kůže. Komplikujícím faktorem je špatně udržovaná zplstnatělá srst. Pokud není léčba rychle zahájena, proces se rychle šíří a onemocnění se může dostat i do chlupových folikulů, případně ještě hlouběji.

Zdroj: Hotspot u psa
Zveřejněno dne: 9.1.2016

ŠUPINATĚNÍ KŮŽE - "LUPY" U PSA

Lupy v srsti

- nezánětlivé příčiny

Tvorba větších a rychle vypadávajících šupin v srsti může mít u senzitivnějších jedinců původ i ve stresu. Další možností je přehnaně časté koupání či koupání v nekvalitních šamponech. Znám majitele, kteří koupou své pejsky dokonce denně! Celá situace vede k přesoušení kůže, narušení její rovnováhy a sklonu k následným dermatitidám. Také krmení psa nekvalitní či domácí nevyváženou stravou může přispět k tomuto problému. Při dobrých znalostech barfování či krmení kvalitními řadami krmiv by problém v důsledku výživy ale neměl nastat. V neposlední řadě existuje řada predisponovaných plemen k šupinatění a tvorbě krust – např. španělé, westíci, baseti, atd. Terapie takových stavů spočívá v úpravě stravy, snížení intenzity mytí psa či podávání vhodných výživových doplňků (např. lososový olej).

- seboroická onemocnění

Jedná se o onemocnění charakterizované zvýšenou tvorbou šupin a krust obsahující 3 základní kategorie: suchá seborea (srst je matná, lomivá, suchá se suchými lupy), olejovitá seborea (srst se nadměrně mastí, má žluklý zápach, šupiny a krusty jsou mastné) a nejtěžší forma seboroická dermatitida, kterou doprovází zánětlivé změny.

Primární seboroická onemocnění jsou vzácnější a často dědičná. Sekundární souvisí se zánětlivým onemocněním. Na dráždění reaguje kůže zvýšenou produkcí mazu a kožních buněk. Nejčastěji tak dochází v důsledku napadení parazity (svrab, dravčíci, atd.), alergických onemocnění, zánětů způsobených kvasinkami atd. Důležitým anamnestickým údajem k rozlišení primárních a sekundárních poruch je svědění – zda se objevilo dříve či později než šupinky. Toto rozlišení pro majitele často ale není snadné, situaci popisují souhrnně jako „svědivou vyrážku s lupy“. K důkladnější diagnostice přistoupí veterinární lékař, který na základě diagnózy navrhne patřičnou léčbu (od aplikace antiparazitik, přes léčebné šampóny až po antibiotickou/antimykotickou terapii).

- lupy a vypadávající srst

Vypadávající srst z důvodu seboroických onemocnění bývá spíše následkem intenzivního škrábání/olizování psa. Tím si pes neustále kůži irituje, srst vypadává a i diagnostika prvotní příčiny se velmi komplikuje. Další možností je kombinace různých onemocnění. Proto se vyplatí nasadit pejskovi ochranný límec a navštívit ordinaci co nejdříve.

Zdroj: Šupinatění kůže - "lupy" u psa
Zveřejněno dne: 13.10.2016

PRAŠIVINA U KOČEK

Co způsobuje svrab u koček

Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité před ním chránit kočky po celý rok. Svrab, který způsobuje parazit Notoedres cati, se vyskytuje především u koček, ale je přenosný i na lidi. Toto parazitární onemocnění se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.

Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Jedná se o roztoče, který je veliký cca 3 mm. Celý vývojový cyklus zákožek trvá zhruba tři týdny. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů, důležitým faktorem je množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, velmi svědivými lézemi na ušních boltcích, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají na kůži takové druhotné změny, jako jsou povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace; ta může zastřít příznaky samotného svrabu a kočka je pak mylně léčena na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Vedle kožních změn trpí kočky kvůli sekundární infekci zánětem kůže, jsou vyčerpané a malátné, málo se pohybují, nemohou přijímat krmivo. Pokud nejsou léčeny, hynou pro celkové vyčerpání a sepsi. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v počátečním stadiu. Je nutno navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.

U koček se vyskytují dva základní druhy svrabu: strupovka kočičí (kožní) – projevuje se na kůži; a strupovka ušní (ušní) – projevuje se v uších.

Svrab se mezi živočichy přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem přenosu totiž mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou s ostatními nakaženými potkat, další možností je sdílený kočičí pelech. Takže i když chováte svou kočku v hygienicky čistém prostředí, může i ona chytnout svrab.

Zdroj: Prašivina u koček
Zveřejněno dne: 20.11.2015

SVRAB U ZVÍŘAT

Svrab u zvířat

Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité chránit před ním zvíře po celý rok. Svrab způsobený parazitem Sarcoptes canis se vyskytuje převážně u psa, ale mezi jeho další hostitele patří spousta dalších psovitých šelem. Někdy se objevuje také u koček a je přenosný i na lidi. Svrab se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.

Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, ale velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají druhotné změny na kůži: povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace. Ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v prvních stadiích. Je tedy nutné navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.

Rozlišuje se několik druhů svrabu, a to sarkoptový (zákožka svrabová), který napadá hlavně psy, dále notodektový, který napadá uši koček a jiných zvířat, která jsou s nimi v kontaktu, a v neposlední řadě trixacarusový, který se vyskytuje u morčat.

Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Svrab je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou setkat s ostatními nakaženými. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.

Sarcoptes canis je drobný parazit kulatého těla s osmi kuželovitými krátkými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny, ušní boltce a další.

Zdroj: Svrab u zvířat
Zveřejněno dne: 14.11.2015