Téma: 

koutek


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PRASKLÉ KOUTKY

Prasklé koutky – čeho je nedostatek

Prasklé koutky vznikají z nedostatku železa a vitamínu B. Proto by mělo dojít k doplnění těchto chybějících prvků. Nejlepší cesta je skrze potraviny, ale to neznamená, že nemůžete vyzkoušet i lékárenské doplňky. Většinou pomohou. Prasklý koutek může být způsoben i nedostatkem zinku.

Detail odstavce: Prasklé koutky – čeho je nedostatek
Zdroj: Prasklé koutky
Zveřejněno: 21.5.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Problémy s lícního nervu po chirurgicko stomatologickém zákroku

Před půl rokem mi trhali dva dva oční zuby při kterých jsem měla komplikace a zákrok byl na chirurgickou stomatologické pohotovosti. Nyní mám pokleslý pravý koutek úst nateklou tvář vystřelující bolest až k uchu. Občas my brní pravá tvář poté je slabě necitlivá. Je možné že by vznikl problém po tak dlouhé době po trhání zubů?

Zdroj: diskuze Problémy s lícního nervu po chirurgicko stomatologickém zákroku
Odesláno: 12.3.2018 uživatelem Alena
Počet odpovědí: 0

KULATÝ OBLIČEJ

Zeštíhlení obličeje líčením

Jako první budete při změně svých obrysů potřebovat správný make-up. Pro optické zužování si připravte dva odstíny – jeden zhruba v barvě vaší pleti a ten druhý o něco tmavší. Světlejší odstín půjde na místa, která mají vystoupit do popředí, tmavší zase jistá místa skryje do pozadí. Bledým make-upem tedy přetřete linii nosu, bradu i čelo, čímž je zvýrazněte. Na boky nosu patří tmavší barva, také na spánky a obličejové prohlubně. Tmavší odstín naneste i po vrcholy lícních kostí a na spodek brady.

Dejte si dobrý pozor na barevné přechody mezi dvěma odstíny make-upu. Maskujte je do ztracena a snažte se jejich výraznost minimalizovat. Takto nanesený make-up zafixujte neutrálním pudrem a nezapomeňte i na nalíčený spodek brady. Ten byste měla přetřít trochu tmavším pudrem, aby ještě více ustoupil do pozadí.

Červeň na tváře umí udělat hotové zázraky. Abyste dosáhla správného efektu, naneste tvářenku přesně pod lícní kosti a štětcem přejděte směrem nahoru po jejich liniích. Barvou však nezajděte níže, než je linie vašeho nosu, a také ani dále, než je vnější koutek oka. Možná budete překvapena, ale tato pravidla umějí vytvořit skutečně viditelný efekt.

K očím patří i obočí, při líčení ho tedy zohledňujte. Výše klenuté oblouky umí opticky prodloužit obličej, ale netřeba je dělat za každou cenu. Namodelujte je stínem – světlý odstín naneste pod linii obočí a tmavší zase na záhyby oka. Při nanášení stínů myslete na to, že byste je měla táhnout směrem ven, čímž oko opticky zvětšíte. I linku klidně přetáhněte ve vnějším koutku a podobný důraz klaďte i na řasenku. Řasy u vnějšího koutku oka viditelně prodlužte, ukrojíte tím z kulatosti své tváře.

Detail odstavce: Zeštíhlení obličeje líčením
Zdroj: Kulatý obličej
Zveřejněno: 9.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Co na popraskané koutky úst

Dobrý večer,
trpím na popraskané koutky několik let. Vyzkoušela jsem již téměř všechno kromě některých babských rad. Ze začátku zabíral ušní maz, i když je to nechutné zřejmě i číst, ale pomáhalo to. Chvílema to bylo dobrý, ale znova a znova se mi to vrací. Několikrát jsem užívala B-komplex - bez úspěchu, 3x (ne po sobě) riboflavín, pak fungicidin, čistý líh, tyčinky na rty. Kožní paní doktorka mi (za 30,- Kč!) doporučila koupit červenou indulonu, po té to bylo ještě horší. Obešla jsem téměř všechny lékárny, všude mi poradili něco jiného. Nic nepomohlo. Nyní, jak píši, nemůžu pořádně ani otevřít pusu, koutek je oteklý, bolestivý a mám na něm i stroupek, který zřejmě praskne, když budu jíst. Je mi 62 let a nosím horní zubní protézu, kterou si pravidelně lepím, jinak by mi nedržela.
Dodržuji hygienu, protézu udržuji v čistotě. Poradí mi někdo, kdo zkouší podobně jako já? Děkuji a omlouvám se za dlouhý text.

Zdroj: diskuze Co na popraskané koutky úst
Odesláno: 29.10.2013 uživatelem Anna Czaganová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PRASKLÉ KOUTKY

Rady na rozpraskané koutky

Popraskané koutky také velmi často provázejí různé stroupky, které bývají obtěžující a někdy dosti svědivé. Ale drápání a škrábání postiženého místa je to nejhorší, co můžeme udělat. Jednak tím zpomalujeme hojení, a protože většina koutků vzniká díky bakteriím, tak je i samozřejmě roznášíme dále. A to rozhodně není nic rozumného. Základem je hygiena, tudíž nejen nemocné místo neškrábeme, ale také na něj nesaháme, a pokud možno se snažíme během onemocnění omezit i olizování rtů. Pokud už chceme na koutek sahat, můžeme ho jemně namazat olivovým olejem, případně použít krémy, které obsahují aloe vera.

Mezi typické babské rady patří různé míchání másla nebo již zmiňovaného olivového oleje s rozdrobeným droždím a potírání koutků touto směsí (dnes tento efekt může nahradit koupený krém, ale tady máte jistotu, co léčivo obsahuje).

Naše moudré prababičky také využívaly dnes už nepříliš obvyklý rybí tuk, který míchaly s medem (lžička medu na deset kapek tuku). Tato směs se nanášela před spaním a ještě na půl hodiny zabezpečila malým kouskem sterilní gázy či látky tak, aby se léčivo mohlo dobře vstřebat.

Poslední babskou radou, kterou ale dnešní medicína částečně vyvrací, je utření lžičky droždí se lžičkou cukru. Obě ingredience by se poté měly zalít 1 dcl teplého, ale ne horkého mléka. Po důkladném rozmíchání můžeme nápoj ihned vypít. Tento lék by měl člověk užívat jeden týden jednou denně. Droždí a mléko samozřejmě nemohou uškodit, ba spíše naopak. Problém je jen v tom cukru, který je občas při problémech s koutky doporučeno vysadit (a taktéž například omezit ovoce). Ale pokud sladíme minimálně, tak nám rozhodně tento nápoj pomůže.

Detail odstavce: Rady na rozpraskané koutky
Zdroj: Prasklé koutky
Zveřejněno: 21.5.2014

OBRNA LÍCNÍHO NERVU

Projevy obrny lícního nervu

Postižený se ve většině případů u obrny nervus facialis, což je latinský název lícního nervu, ráno probudí a z koutku úst mu vytékají sliny. V zrcadle zjistí, že nemůže zavřít oko, které slzí. Nemůže ani mrknout, na postižené straně jsou vyhlazené vrásky a asymetricky pokleslý ústní koutek.

Detail odstavce: Projevy obrny lícního nervu
Zdroj: Obrna lícního nervu
Zveřejněno: 21.9.2015

OBRNA LÍCNÍHO NERVU

Obrna lícního nervu ušního původu

Obrna lícního nervu může provázet i infekce středního ucha, kdy v souvislosti se zánětem středouší dojde k otoku, který může dočasně stlačit lícní nerv. V tomto případě se jedná o periferní obrnu. Lícní nerv je narušen v jádře či dráze za jádrem. Dochází k úplnému výpadku funkce nervu na stejné straně obličeje, čímž zcela vymizí mimika, poklesne koutek a objeví se i neschopnost dovřít oko.

Detail odstavce: Obrna lícního nervu ušního původu
Zdroj: Obrna lícního nervu
Zveřejněno: 21.9.2015

POPRASKANÉ RTY, TO MŮŽE BÝT PLÍSEŇ RTŮ!

Příčina popraskaných rtů

Popraskané ústní koutky nebo prasklý ret je v mnoha případech plíseň rtů. Plíseň rtů postihuje člověka bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň, tak i prasklý koutek, je přenosná - nakažlivá. Nejčastější příčinou plísně rtů je kvasinka candida. Léčbou plísně rtů rpzhodně není jelení lůj nebo olizování rtů. Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů ze zimy, například po lyžování v mrazu. Proti kvasinkám se bojuje nejlépe s pomocí probiotik a sacharidovou dietou.

Detail odstavce: Příčina popraskaných rtů
Zdroj: Popraskané rty, to může být plíseň rtů!
Zveřejněno: 24.6.2012

PLÍSEŇ NA RTECH

Prudké (akutní) onemocnění plísní na rtech

Prudké (akutní) onemocnění plísní se nejčastěji projevuje jako intenzivní svědění až bolest v místech, kde kůže přiléhá k protilehlé kůži, a to dlouhodobě nebo trvale. Laicky jsou tyto potíže označovány nejčastěji jako zapářka, zapaření či opruzení. Mezi akutní onemocnění plísní rtů patří prasklý ústní koutek nebo ret. Vyskytuje se bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň je prasklý koutek přenosný (nakažlivý). Rozhodně takovému onemocnění neprospívá olizování rtů či jelení lůj. (Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů například ze zimy při lyžování.)

Léčba: Při těchto projevech je třeba vyhledat praktického nebo kožního lékaře, který doporučí nejvhodnější léčbu – protiplísňové léky ve vhodné formě. Paradoxně u rozvinutých plísňových kožních nemocí nepomáhá zvýšená hygiena. Časté sprchování nebo koupání naopak podporuje rozvoj akutních kožních plísní. Kožní plísně se vyskytují častěji u lidí postižených cukrovkou. Zvláště neléčená nebo nepoznaná cukrovka s vysokou hladinou cukru v krvi podporuje rozvoj plísní. Vysoká hladina cukru v krvi je totiž vhodnou potravou pro plísně a kvasinky.

Detail odstavce: Prudké (akutní) onemocnění plísní na rtech
Zdroj: Plíseň na rtech
Zveřejněno: 19.3.2014

OBRNA LÍCNÍHO NERVU

Obrna lícního nervu z boreliózy

Obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícního nervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.

Detail odstavce: Obrna lícního nervu z boreliózy
Zdroj: Obrna lícního nervu
Zveřejněno: 21.9.2015

ANGULI INFEKTIOSI – ÚSTNÍ KOUTKY

Babské rady na popraskané koutky úst

Pokud se u vás nemoc ústních koutků objeví, ihned vynechejte kosmetické přípravky, a to až do úplného vyhojení. Jediné, co lze používat, je přírodní forma jeleního loje bez příměsí parfémů, který okolí koutků vysušené léčbou zvláční. Pokud byly v době propuknutí nemoci použity například lesk na rty nebo rtěnka, raději si potom pořiďte nové, aby citlivé místo nebylo případně infikováno znovu. Totéž platí i o jelením loji, který se aplikoval v době hojení problému.

Naše babičky prasklý koutek léčily naprosto jednoduše. Prasklinu potřely mazem z ucha. Do druhého dne prý zahojeno.

Detail odstavce: Babské rady na popraskané koutky úst
Zdroj: Anguli infektiosi – ústní koutky
Zveřejněno: 30.7.2014

OBRNA LÍCNÍHO NERVU

Bellova obrna

Obrna lícního nervu se projeví velmi rychle. Jedinec je večer naprosto zdráv a ráno se probudí s plně rozvinutými příznaky. Diagnostika není vzhledem k typickým příznakům nijak složitá a spadá do kompetence neurologa. Včasné určení diagnózy je velmi důležité pro další vývoj nemoci. Velkou pozornost je třeba věnovat postiženému oku. Jeho rohovka je náchylná k vysychání, což může vést až ke ztrátě zraku.

Podle příznaků rozlišujeme dva typy Bellovy obrny:

  • Centrální forma obrny lícního nervu je charakteristická neschopností dovřít pusu na jedné straně. Postižený koutek je pokleslý a z úst vytékají volně sliny. K projevům dochází na jiné straně, než na které byl postižen lícní nerv.
  • Periferní forma obrny je kromě pokleslého koutku typická také nemožností zavřít oko. To zpočátku silně slzí a nemocný není schopen ani mrknout. V tomto případě je postižena celkově veškerá mimika na dané půlce obličeje.

Bellova obrna postihuje zpravidla pouze jednu půlku obličeje, pokud se příznaky projeví na obou částech, je nutné uvažovat o jiném neurologickém onemocnění.

Detail odstavce: Bellova obrna
Zdroj: Obrna lícního nervu
Zveřejněno: 21.9.2015

OBRNA LÍCNÍHO NERVU

Jak poznat a léčit obrnu lícního nervu u dětí

Obrnu lícního nervu poznáte pohledem. Obrna lícního nervu u dětí je provázena poklesem koutku úst a neschopností zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje. Léčba obrny lícního nervu se odvíjí podle příčiny, která je zodpovědná za jeho vznik. Pokud je obrna infekčního původu, předepíše lékař antivirotika. Dalším užívaným lékem jsou kortikoidy. Doporučený je také zvýšený příjem vitamínů, především vitamínu B 12. Pokud je příčinou vzniku nádor, je nezbytné přistoupit k chirurgickému zákroku. Velkou roli hraje rehabilitace, při které se fyzioterapeut pomocí speciálních cviků v obličejové části snaží navrátit původní funkce nervu. K nápravě u dětí dochází při pravidelném cvičení do 1 až 2 měsíců. U postižení oka, kdy nedochází k uzavření očního víčka v důsledku obrny, je důležité krytí oka zvlhčeným polštářkem, aby se zabránilo vysychání rohovky. Doporučuje se také omezit mluvení na nezbytné minimum a při mluvení si přidržovat zdravou stranu tváře tak, aby ochrnutá nebyla na zdravou stranu přetahována. Jsou i případy, kdy zůstane koutek nebo víčko ochrnuté. V případě oka je možno uvažovat o chirurgické úpravě.

Detail odstavce: Jak poznat a léčit obrnu lícního nervu u dětí
Zdroj: Obrna lícního nervu
Zveřejněno: 21.9.2015

OTOK TVÁŘE

Otok tváře bez bolesti

Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté. Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá. Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko. Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.

Detail odstavce: Otok tváře bez bolesti
Zdroj: Otok tváře
Zveřejněno: 22.10.2015

STAVBA PERGOLY

Jak postavit pergolu ke zdi

Pergola přistavěná ke zdi by měla mít skloněnou vrchní část pro případ, že byste se v budoucnosti rozhodli ji zasklít nebo zastřešit a přeměnit ji tak v lodžii nebo v zahradní místnost.

Hlavní výhodou pergol ke zdi je fakt, že si od jara do podzimu zvětšíte obytnou plochu domu. Přijde-li čas, kdy už je možno pobývat na zahradě a počasí to dovolí, můžete využívat prostor pergoly pro pořádání oslav, pro odpočinek a další jiné účely. Díky pergole postavené ke zdi vám vznikne nejen příjemné posezení na čerstvém vzduchu, ale i venkovní pracovna, kuchyňský kout či místo na odpočinkový spánek.

Pergola ke zdi domu může skutečně vypadat jako jeden velký pokoj navíc a přitom zkrášlí okolí vašeho domu i jeho užitné možnosti. Vhodnou kamennou nebo keramickou dlažbou, terasovými prvky ze dřeva nebo PVC zhotovíte opravdu unikátní a elegantní prostor pro celou rodinu. Součástí pergoly ke zdi domu by měl být samozřejmě i zahradní nábytek, ať už ze dřeva nebo ratanu, který poskytne pohodlí pro odpočinek. Pergola může být doplněna o houpací křeslo a jiné příslušenství.

Není nad to si v teplém letním dni otevřít chutné víno a pochutnat si na skvělém grilovaném masíčku. Proto součástí pergoly ke zdi domu bývá často i koutek s elektrickým nebo plynovým grilem, kde pořádáte grilovací party nejen pro sebe, ale i své blízké přátele. Skvělé na tom všem je, že pergola u zdi domu je přímým propojením s domem. Servírování jídelního nádobí a nápojů je pak podstatně jednodušší, než je nosit přes celou zahradu do volně stojící pergoly.

Takto postavené pergoly jsou navíc stabilnější, protože se ukotvují přímo do zdi.

Detail odstavce: Jak postavit pergolu ke zdi
Zdroj: Stavba pergoly
Zveřejněno: 2.7.2017

ZAPADLÉ OČI

Jak zamaskovat zapadlé oči líčením

Postup č. 1

Zapadlé oči opticky zvýrazníte, pokud budete používat velmi světlé stíny. Nikdy nezdůrazňujte ohyb horního víčka tmavou barvou, oči by ještě více zapadly. Nezvýrazňujte oblouky pod obočím světlým stínem, stín patří na víčko. Linky volte tenké a co nejblíže k řasám. Světlý odstín naneste na horní pohyblivé víčko téměř až k obočí. Střední odstín naneste do záhybu víčka. Tmavá barva patří nad vnější koutek oka, nad linii řas a lehce pod obočí. Spodní víčko jen zlehka vykreslete tmavší linkou od poloviny oka k vnějšímu okraji. Při výběru stínů k nalíčení hluboko posazených očí se vyhněte tmavým barvám na horním víčku. Oči více zdůrazní světlý odstín béžové, fialkové nebo růžové.

Postup č. 2

Základním pravidlem jsou světlé oční stíny. Světlé barvy oči zvětšují a prozařují. Začněte nanášet stín od vnitřního koutku směrem k vnějšímu koutku oka. Dodá to vaším očím měkkost. Můžete použít i „trio oční stíny“, které se skvěle hodí pro zapadlé oči. Navíc barvy v paletě k sobě ladí. Je důležité, abyste zvýraznila oči co nejvíce pomocí světlých barev (růžové, béžové, broskvové). Začněte od řas a stínujte až k obočím. Dalším krokem je použití středně světlého stínu na střed víčka. Tento stín opět veďte až k obočí. Je důležité, abyste dodržela přirozenou linii oka. Požijte nejtmavší barvu na vnější roh horního víčka (u linie řas). Tímto zdůrazníte oči. Kulatým štětcem lehce rozmažte přechod světlého stínu a tmavší stín. Naličte tenkou linku od střední části oka až k vnějšímu koutku. Na konci linku rozšiřte a lehce linku rozmažte. Linku držte co nejblíže k horní linii řas. Vyhněte se nanášení linek na dolní víčka. Oči by pak vypadaly ještě menší. Natočte řasy kleštičkami a dodejte řasám délku a objem řasenkou. Nebojte se experimentovat s více barvami stínů.

Detail odstavce: Jak zamaskovat zapadlé oči líčením
Zdroj: Zapadlé oči
Zveřejněno: 22.10.2015

MRTVICE

Příznaky mrtvice

Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.

Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.

Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.

Detail odstavce: Příznaky mrtvice
Zdroj: Mrtvice
Zveřejněno: 13.5.2014

BRNĚNÍ LEVÉ RUKY

Brnění levé ruky a nohy

Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.

Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:

  • Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
  • Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.

Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.

Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!

Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!

Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.

Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.

Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nejčastěji heparin nebo warfarin. Pokud pacient nemá sklony k nízkému krevnímu tlaku, indikují se i antihypertenziva.

Hemoragická mozková mrtvice vzniká nejčastěji na základě hypertenze, tedy vysokého krevního tlaku, který vede k protržení malých tepének. Méně častými příčinami jsou takzvané arteriovenózní malformace, tedy cévní anomálie, zvýšená krvácivost při hemofilii, leukémii nebo trombocytopenii. Příčinou krvácivé mozkové mrtvice může být i užívání antikoagulační léčby, například warfarinu.

Hemoragické mozkové mrtvice představují stav, při němž dochází ke krvácení do mozkové tkáně. Dominantními příznaky při masivním krvácení jsou bolest hlavy, zvracení, alterace celkového stavu a poruchy vědomí. Současně bývají podle lokalizace krvácení přítomny neurologické projevy, jako je částečná či úplná ztráta hybnosti a čití na polovině těla, obrny pohledu očí směrem vzhůru, spontánní stáčení očí směrem dolů, meningeální syndrom a neschopnost stoje a chůze při postižení mozečku. Při menším rozsahu krvácení dochází pouze k útlaku mozkové tkáně, a tak nebývá celkový stav zhoršen. Dominantním příznakem jsou zde neurologické projevy vycházející z lokalizace krevního výronu.

Léčba hemoragické mozkové mrtvice musí být opět komplexní. V první řadě se zajišťuje volné dýchání, úprava metabolické nerovnováhy a podporuje srdeční činnost. U hemoragické mozkové mrtvice je velice důležitá farmakologická úprava vysokého krevního tlaku, která musí být pomalá a šetrná. Stejně tak je nutné léčit nitrolební hypertenzi a mozkový otok. V případě krvácení do zadní jámy lební je nutné přistoupit k chirurgické léčbě, která spočívá ve vypuštění krevního výronu. Nezbytnou součástí léčby je i rehabilitace.

U mrtvice hraje velkou roli čas! Ačkoli mrtvice obvykle přijde náhle, existují příznaky, které mohou postiženého na blížící se nebezpečí upozornit. Jedná se o potíže s chůzí, problémy s řečí a porozuměním, necitlivost obličeje, rukou či nohou, silnou bolest hlavy, provázenou třeba poruchami zraku.

Čím dřív se člověk postižený mrtvicí dostane do nemocnice, tím větší má šanci, že zůstane úplně bez následků. Bohužel člověka, který se špatně pohybuje a má potíže s mluvením, považují lidé občas za opilého. Mnohdy se tak na mrtvici nepřijde včas.

Odhalení mozkové příhody pomocí tří jednoduchých kroků: tvář – ruce – řeč

Postiženého vyzvěte, aby se na vás usmál. V případě, že má mrtvici, nedokáže se usmát oběma stranami tváře zároveň a padá mu jeden koutek.

Další variantou je nechat osobu držet předpažené ruce, a to alespoň po dobu 10 vteřin. Pozorujte, jestli nedochází k jejich poklesu, nebo nejsou úplně nehybné.

Třetím krokem je ověřit, jestli nemá daný člověk problémy s řečí. Pokud vám není schopen říct ani jednoduchou větu, jde do tuhého. Při identifikaci kteréhokoli z těchto projevů okamžitě volejte sanitku.

Detail odstavce: Brnění levé ruky a nohy
Zdroj: Brnění levé ruky
Zveřejněno: 11.2.2017

ŠATNA

Šatna v domě

Mnoho lidí si už ani neumí představit, že by žili jinde než v rodinném domě. Vyhovuje jim mít své soukromí, které neruší žádný hluk ze sousedních bytů. Spousta lidí také tvrdí, že právě šatna se zařizuje lépe v rodinném domě než v panelákovém bytě (což už dnes nemusí být pravda). Lidé se ale mohou do rodinných domů stěhovat dvěma způsoby. Buď si nechají rodinný dům přímo postavit podle jejich přání s tím, že zde se už v návrzích může počítat se šatnou, nebo se nastěhují do domu, který byl již dříve postaven, a oni se přizpůsobí rozložení jeho místností, nebo si místnosti upraví. V tom prvním případě kdy si člověk dům nechá postavit, už tedy může od začátku s šatnou počítat, to znamená, že pro ni může vymezit speciální místnost, nebo například počítat s větší ložnicí s tím, že u jedné stěny bude umístěná šatna. V případě, že se majitel rozhodne, že chce mít šatnu v oddělené místnosti, obvykle ale zároveň chce, aby vchod do této místnosti vedl z jeho ložnice. Bylo by velmi nepraktické mít například šatnu v přízemí, ale ložnici v patře. Oddělená šatna má tu výhodu, že opravdu poskytuje dostatek soukromí a zároveň k uskladnění mohou sloužit všechny čtyři stěny místnosti. I ve větších ložnicích, kde bude umístěná šatna přímo v místnosti, může ale šatna poskytovat dostatek soukromí, pokud se zvolí vhodné oddělení od zbytku ložnice, taková šatna ale obvykle poskytuje o něco méně úložného prostoru. V některých domech se dokonce s šatnami počítá do všech ložnic (včetně dětských pokojů, protože i děti mívají větší množství oblečení).

Šatna v samostatné místnosti

Šatna v samostatné místnosti může sloužit nejen jako „skladiště“ oblečení a módních doplňků, ale může být i klidnou oázou. Záleží na člověku, co vše si v takové šatně vytvoří. Pokud chce i v této místnosti ušetřit místo, může stěny obložit vestavěnými skříněmi, které bývají přehledné a mohou být i uzavíratelné, což je výhoda, protože pak se na oblečení nepráší. Uprostřed místnosti pak vznikne prostor, který může majiteli, nebo majitelce sloužit jako místo, kde si může sednout, zatímco bude rozjímat o tom, co si ten den má vzít na sebe. Vhodné je také alespoň jeden „němý sluha“, na nějž si budete odkládat oblečení, které jste měli ten den na sobě. Samozřejmě by tu neměl chybět také koš na prádlo, protože se jistě občas stane, že vytáhnete něco, co budete chtít raději přeprat. Také by taková místnost měla být vybavená žehličkou a žehlicím prknem, obzvlášť když součástí šatníků jsou šaty a košile, které občas potřebují „dožehlit“. V neposlední řadě zde musí být umístěné dostatečně velké a osvětlené zrcadlo. Důležité ale je, aby celá tato místnost byla dostatečně osvětlená.

Základem každé šatny je samozřejmě úložný prostor pro oblečení. Takováto šatna může být vybavená policemi, které si majitel sestavil sám, ať už podle plánu, který čerpal z nějakého zdroje (například si mohl na internetu vyhledat šatnu, která se mu líbí a její podobu si sestavit), nebo podle vlastních představ. Předpokladem ale je, že je majitel šikovný řemeslník. Jednodušší varianta a stále finančně ne tak nákladná může mít podobu jednoduchých polic, které si může majitel šatny nechat v různých obchodech nařezat a pak si je sám může sestavit. Tato varianta není finančně tak nákladná, protože majitel šatny platí jen materiál, ne práci. Nevýhodou takového skladování oblečení je to, že police obvykle nemívají žádná dvířka, takže se na oblečení práší, a proto je lepší některé oblečení uchovávat v různých obalech, aby nebylo příliš zaprášené.

Další možností je, že si majitel na tvorbu najme buď firmu, nebo řemeslníka. Ten mu vytvoří návrh místnosti a pak šatnu vybuduje. Tato možnost je finančně nákladnější, protože se již neplatí jen materiál ale i práce řemeslníka, nebo řemeslníků. Pro majitele šatny je ale tato varianta bez práce, což může být velkou výhodou.

Poslední možností je, že si majitel šatnu sám vybaví nábytkem, který si může zakoupit v různých obchodech zaměřujících se právě na nábytek. Existuje řada skříní, závěsných systémů, poliček, které společně vytváří ideální šatnu. Základem je ale, že si majitel tento nábytek musí sám sestavit (nebo si na to někoho najmout), a hlavně už na začátku musí mít jasnou představu, jak má šatna vypadat, aby nekoupil nábytek, který se třeba do šatny nevejde, nebo se tam z nějakého důvodu nehodí.

Šatna součást místnosti

Výhodou domu, který si majitel postavil, nebo nechal postavit podle svých představ, je, že tam může od začátku počítat s prostorem pro šatnu. Pokud se tedy rozhodne, že chce, aby šatna byla součástí ložnice, stačí mu, aby naplánoval a nechal postavit ložnici o něco větší, třeba s výklenkem určeným jako šatna. Zároveň se už od začátku může podílet na tvorbě určitého předělu, který bude později oddělovat šatnu od zbytku místnosti. Šatna může být od zbytku místnosti oddělená různými sloupy, posuvnými dveřmi, závěsným systémem, různými výklenky, atd.

Někdy si ale naopak majitelé oddělení šatny nepřejí a šatna je tedy přímou součástí pokoje s tím, že jí je vymezený určitý (dostatečný) prostor.

Horší je to v případě, že si majitel dům koupil a musí se tedy přizpůsobit možnostem domu, na šatnu pak nebývá dopředu vymezený prostor, takže obvykle taková šatna není příliš velká. Ale šikovný architekt si dnes poradí i s menším prostorem, v němž může vytvořit šatnu třeba z vestavěných skříní.

Nevýhodou šatny, která je například součástí ložnice, je, že by měla respektovat styl místnosti, v níž se nachází. Pokud je šatna součástí ložnice, tak nebývá tvořená jen obyčejnými policemi, které si majitel mohl sestavit sám, protože šatna v ložnici, nebo v jiné místnosti musí pokoj reprezentovat. Také nevypadá dobře, pokud je nábytek v místnosti tvořen masivním dřevem a šatna je pak odbytá několika překližkami. To je jeden z důvodů proč takováto šatna může být finančně nákladnější než samostatná šatna, kde majitel může mít v podstatě jakýkoliv nábytek, protože to je jeho soukromý prostor.

Šatna, která je součástí místností, může být opět tvořená nábytkem na míru, který si může majitel sestavit sám, anebo předat své požadavky šikovnému řemeslníkovi nebo firmě, a ti se o to postarají. Výhodou tohoto způsobu je, že si může majitel šatny sám určit, kde budou dvířka, kde budou poličky a kde posuvný systém. Zároveň mu řemeslník může poradit, jak šatnu sestavit, aby v ní bylo co nejvíce úložného místa pro oblečení. Nevýhodou je samozřejmě cena, protože kvalitní materiál a zároveň řemeslná práce něco stojí.

Další možností je, že šatna bude vybavena nábytkem, který pochází z velkoobchodů. Nevýhodou tu je, že se musí majitel šatny podřídit svými požadavky tomu, co nabízejí různé nábytkářské společnosti. V takovém případě je dobré hledat a nespokojit se třeba jen s jedním nákupním střediskem, vložit do hledání vhodných skříní a polic trochu času, a třeba se pak najde nábytek, který vzhledem i strukturou bude odpovídat představám majitele.

Případně je samozřejmě možná kombinace několika způsobů, například velké skříně dokoupit a pak si některé police nechat sestavit.

I u šatny, která je součástí jiné místnosti, je třeba, aby se bral zřetel na některé nutnosti. Je jasné, že pokud není místnost příliš velká, že se zde nevybuduje i odpočívací koutek, kde se majitel může usadit a „kochat se svými módními poklady“, ale i tak by v této části místnosti některé věci neměly chybět. Rozhodně je nutné zde mít vlastní osvětlení šatny. Nestačí světlo z lustru, nebo z lampiček v ložnici. Na oblečení je třeba dobře vidět. V šatně nebo v její těsné blízkosti by měl být také odkládací prostor na použité oblečení (opět je možné využít „němé sluhy“, případně nějaký jiný systém uskladnění použitého oblečení). Samozřejmě v šatně nesmí chybět zrcadlo. V prostoru šatny by měl být také dostatek místa, aby se tam vešlo více než jen jeden člověk (obzvlášť ženy prostor ocení, když žádají o radu své kamarádky atd.). Odborníci doporučují minimální šířku šatny asi 1 m a 20 cm, aby se tam dalo pohodlně pohybovat. I zde může být v šatně nebo v její blízkosti připravené žehlicí prkno, ale samozřejmě to není podmínkou. Vše záleží na velikosti místnosti.

Detail odstavce: Šatna v domě
Zdroj: Šatna
Zveřejněno: 29.5.2017