Téma: 

karbapenemy


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SEZNAM ANTIBIOTIK

Přehled antibiotik

Antibiotika jsou také rozděleny do tříd podle chemické struktury (aminoglykosidy, amfenikoly, ansamyciny, rifamyciny, cefalosporiny I. generace, cefalosporiny II. generace, cefalosporiny III. generace, cefalosporiny IV. generace, diterpeny, glykopeptidová antibiotika, karbapenemy, linkosamidy, makrolidy – erytromyciny, monobaktamy, antibiotika penicilové řady: úzkospektrá, širokospektrá, polypeptidová antibiotika, chinolony, fluorochinolony, streptograminy, sulfonamidy, tetracykliny, a další.

Detail odstavce: Přehled antibiotik
Zdroj: Seznam antibiotik
Zveřejněno: 28.5.2017

SEZNAM ANTIBIOTIK

KARBAPENEMY

Účinná antibiotická látka: ERTAPENEM

Obchodní název antibiotik: Invanz

Indikace antibiotik: Používá se na vážné nemocniční infekce.

Dávkování antibiotik: nitrožilně 1 g za 24 hodin pro dospělou osobu

Nežádoucí účinky: alergické reakce, epileptické záchvaty, nevolnost, průjem, zvracení

Účinná antibiotická látka: MEROPENEM

Obchodní název antibiotik: Archifar, Meronem, Meropenem

Indikace antibiotik: Používají se na závažné infekce.

Dávkování antibiotik: Archifar + Meronem + Meropenem: nitrožilně 1 – 2 g za 6 – 8 hodin pro dospělou osobu

Nežádoucí účinky: alergické reakce, epileptické záchvaty, nevolnost, průjem, zvracení

Do této skupiny antibiotik spadá také antibiotická látka IMIPENEM (zvaná také CILASTEN, obchodní název antibiotika Tienam). Antibiotické látky spadající do skupiny Karbapenemů se využívají k léčbě velmi nebezpečných nosokomiálních infekcí, akutní nekrotizující pankreatitidu, bakteriální meningitidu. Karbapenemy mohou způsobit alergické reakce epileptický záchvat, nevolnosti a zvracení.

Detail odstavce: KARBAPENEMY
Zdroj: Seznam antibiotik
Zveřejněno: 28.5.2017

ANTIBIOTIKA

Jak fungují antibiotika

Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.

U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).

Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).

Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.

Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.

Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci znají v současnosti několik tisíc látek s antibiotickými účinky, ale v medicíně se jich využívá jen velmi malá část (asi 70), zbytek se nevyužívá, protože může u pacienta vyvolat nežádoucí účinky, některé antibiotické látky navíc fungují pro člověka (ale i zvířata) spíše jako jedy.

O využití antibiotik vždy rozhoduje lékař, není možné si antibiotika pořídit bez lékařského předpisu. Je to hlavně proto, že řada antibiotik by při nesprávném užívání působila velmi škodlivě na lidský organismus.

Detail odstavce: Jak fungují antibiotika
Zdroj: Antibiotika
Zveřejněno: 28.5.2017

JAK DLOUHO PŮSOBÍ ANTIBIOTIKA PO DOBRÁNÍ

Jak dlouho jsou antibiotika v krvi

Antibiotika (ATB) jsou léky pro akutní použití, jejich biologický poločas odpovídá přesně tomu, po kolika hodinách se používají, poté se již v těle přemění a vyloučí a je nutno podat další dávku. To znamená, že pokud jsou podávány po 8 hodinách, v těle jsou 8 hodin, pokud po 12 hodinách, tak jsou v těle 12 hodin.

Beta-laktamová antibiotika (peniciliny, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy) jsou dle své farmakokinetiky řazena mezi time-dependent ATB. Klíčové u nich je, jakou dobu převyšuje koncentrace léku takzvanou minimální inhibiční koncentraci (MIC). Při perorálním podávání proto nevychází 12hodinový interval jako ideální, vhodnější je 8hodinový, nejvhodnější pak 6hodinový, tam ale prudce klesá ochota pacienta spolupracovat – nechce vstávat v noci, aby užil 1 dávku léku. A proto 8hodinová dávkovací strategie vychází nejlépe. Obdobnou kinetiku mají například i glykopeptidy, mezi které patří vankomycin a teikoplanin, které by bylo ideální podávat kontinuální injekcí (účinek záleží na AUC = area under the curve, tedy na eliminační křivce a MIC).

Pro přesné určení, jak dlouho zůstanou po dobrání antibiotika v krvi, není dostatek údajů. Po monitorování TDM (therapeutic drug monitoring) by se dala určit aktuální koncentrace léčiva, byť již při vysazení 1 dávky nám po notnou dobu účinnost antibiotika vypadne (aminopeniciliny nemají post-ATB efekt jako cefalosporiny, karbapenemy nebo aminoglykosidy). Konkrétně dle specifikace antibiotika lze najít poločas eliminace. To je doba, za kterou koncentrace antibiotika v krvi klesne na polovinu.

Detail odstavce: Jak dlouho jsou antibiotika v krvi
Zdroj: Jak dlouho působí antibiotika po dobrání
Zveřejněno: 3.8.2017