Vlasy stárnou stejně jako celý organismus. V pozdějším věku mají vlasy tendenci se více lámat, ztrácet svou pružnost a řídnout. S blížící se padesátkou je proto lepší upustit od dlouhých vlasů a zkrátit je alespoň na délku po ramena. Středně dlouhé vlasy se dají nosit jak rozpuštěné, tak vyčesané, takže představují naprosto ideální řešení. Padesátka a šedesátka nejsou přece žádný věk, proč tedy nevypadat šik s novým sestřihem i barvou.
Módní účesy pro ženy nad 60 let
Seniorkám sluší spíše kratší nebo polodlouhé vlasy. Jestliže si však chcete své dlouhé vlasy ponechat a preferujete rozpuštěné vlasy, oživte je melírem či zajímavou barvou, případně zvolte vhodný culík. Do společnosti se hodí jednoduchý drdol s vyčesanou ofinou. Další alternativu účesů pro zralý věk u polodlouhých vlasů na běžné nošení představuje mikádo, které snadno upravíte. Můžete ho nosit rovné či zvlněné, popřípadě můžete vytočit jen konečky.
S krátkými střihy můžete také experimentovat, lze je totiž snadno upravit pomocí gelu či stylingového krému na vlasy. Odvážné rebelky pak mohou zvolit variantu s vyholenými stranami, kdy jsou ostatní vlasy s ofinou nagelované nahoru. Působí to velmi mladistvě.
A co vy? Jaké mate tipy? Myslíte si, že po šedesátce vše končí? Určitě ne, vždyť i odchod do důchodu se odsouvá. Dříve ženy odcházely do důchodu ve věku kolem 57 let, dnes je to 61 let a více. Viděli jste snad někde šedesátiletou babičku s šátkem na hlavě? Asi ne a to je dobře. Nebo si umíte představit takto oblečenou seniorku? Třeba v obchodě nebo za přepážkou, kde dnešní šedesátnice běžně pracují? Tyto ženy na svůj věk (většinou) vůbec nevypadají. Svou mladistvou postavou, vzhledem a myslí často strčí do kapsy i dvacítku!
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Opravdový profesionál není dobrý a vyhledávaný proto, že by měl výjimečné informace o tom, jak se má co v ženské tváři líčit – což je častá představa o práci vizážisty. Jeho um spočívá v tom, že i když samozřejmě nasbíral patřičné informace, které ale nejsou nijak tajné a často se objevují v tisku a médiích, zůstal především umělcem – malířem. Malíři však začínají pracovat na čistém malířském plátně, vizážista má k dispozici konkrétní obličej, s konkrétními rysy a výrazem, má tedy na onom pomyslném plátně nějaký tvar.
Chcete-li strukturovat svůj obličej jako profesionální vizážista, podívejte se na svůj odraz v zrcadle nejprve jako geometr. Jaký geometrický tvar nejvíce připomíná váš obličej? Jsou na něm zvláštnosti? Jaké? Nějaké velké plochy? Výrazné prohlubně? Vzdálenosti mezi očima, nosem a rty jsou malé, velké, souměrné, nesouměrné? Je nějaká část vašeho obličeje, například nos, nápadně větší či menší než ostatní části? Až odpovíte na tyto otázky, bude pro vás líčení o něco snadnější. Pozorně si přečtěte i následující pravidla.
Obočí dotváří vzhled a upravenost obličeje. Úprava obočí podle tvaru vašeho obličeje vám dodá zdravější výraz a možná ještě nakonec zjistíte, že se už nemusíte tolik líčit.
Čtvercový obličej: Obočí se snažte zaoblit, lehce vyklenutými oblouky totiž zjemníte ostré čelistní hrany.
Kulatý obličej: Zde jsou vhodné plné oblouky. Plné tváře nejlíp utlumíte, pokud obočí navíc jemně pozvednete.
Podlouhlý obličej: Klenutí obočí protáhněte a zakulaťte. Pokud budou chloupky přesahovat vnější koutky očí, obličej se vám opticky rozšíří. Ale pozor, kdybyste to s délkou linie přehnali, váš pohled by působil povadle.
Srdcovitý obličej: Je charakteristický drobnými čelistními kostmi, takže máte výraznější horní polovinu obličeje. Bude vám proto slušet elegantní zástřih, o hustý porost se přitom snažit nemusíte, spíš si hlídejte, abyste měla obočí vždycky pečlivě učesané.
Oválný obličej: Volte klasické, jemně zaoblené obočí.
Podle tvaru obličeje byste se měli líčit tak, abyste vypadali co nejlépe. Drtivá většina z nás má alespoň nějaký drobný nedostatek na kráse. A kosmetika je tu od toho, aby některé nedostatky skryla, a naopak zvýraznila přednosti.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
Tělesná teplota se mění jednak v průběhu dne a jednak je rozdílná i vzhledem k aktuálnímu věku člověka. Teplota těla je nejvyšší v pozdním odpoledni a k večeru, u dětí je obvykle dočasně zvýšená i po probuzení. Děti mají navíc vyšší tělesnou teplotu než dospělí.
Po šedesátce budete mít dokonce o 0,1 stupně nižší tělesnou teplotu než většina dospělé populace. Jedním z hlavních faktorů, který k poklesu tělesné teploty vede, je údajně nedostatek aktivity, respektive pohybu u starších lidí.
Podle aktuálních odborných doporučení je za optimální považován krevní tlak do 120/80 mmHg. Hodnoty nad touto hranicí již mohou znamenat zvýšené riziko, zejména pokud jsou dlouhodobé.
U mužů po padesátce se toleruje mírně vyšší systolický tlak, nicméně cílem zůstává udržení hodnot pod hranicí 140/90 mmHg. Správný krevní tlak po šedesátce by měl být posuzován individuálně s ohledem na celkový zdravotní stav.
Kdy zpozornět
Opakované hodnoty nad 140/90 mmHg.
Výrazné rozdíly mezi pravou a levou paží.
Současný výskyt dušnosti, bolesti na hrudi nebo závratí.
Správný krevní tlak se může mírně lišit podle věku. Přehledně to ukazuje krevní tlak a hodnoty podle věku tabulka, která zohledňuje přirozené změny cévní elasticity.
Jaký má být krevní tlak
Za normální se považuje tlak okolo 120/80 mmHg. Správný krevní tlak po šedesátce může být mírně vyšší, avšak diastolický tlak by neměl dlouhodobě překračovat 90 mmHg.
Krevní tlak je ovlivněn věkem, elasticitou cév, hormonálními změnami i životním stylem. U mužů se s přibývajícími roky zvyšuje zejména systolický krevní tlak, zatímco diastolický tlak má tendenci po šedesátce stagnovat nebo mírně klesat. Původní tabulky krevního tlaku podle věku zůstávají užitečným orientačním přehledem, je však nutné je chápat v kontextu současných lékařských doporučení.
Moderní medicína klade důraz nejen na samotná čísla, ale také na celkové kardiovaskulární riziko, které zahrnuje kouření, obezitu, cukrovku, stres a pohybovou aktivitu. Proto může být i hodnota, která se nachází v horní hranici tabulky, u některých mužů považována za rizikovou.
Tabulky níže vycházejí z původního článku a zachovávají jeho strukturu, přičemž jsou doplněny o vysvětlení a praktické souvislosti.
Co znamenají jednotlivé hodnoty
Systolický krevní tlak udává tlak krve při stahu srdce, zatímco diastolický krevní tlak odpovídá tlaku mezi jednotlivými stahy. Rozdíl mezi nimi je důležitým ukazatelem pružnosti cév a celkového zatížení srdce.
Systolický tlak je citlivější na věk a stres.
Diastolický tlak více souvisí s odporem periferních cév.
Dlouhodobé překračování normy zvyšuje riziko infarktu a mrtvice.
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
XXI/1
- Zhoubné nádory.
K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení.
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
XXII/1
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. - Stavy po transplantaci srdce.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení.
XXII/2
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení.
XXII/3
- Juvenilní hypertenze.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení.
XXII/4
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
XXIII/1
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku. - Chronická gastritis a duodenitis erosiva. - Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. - Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení.
XXIII/2
- Chronické onemocnění střev. - Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. - Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. - Dermatogenní malabsorpční syndromy. - Coeliakie. - Polyposis intestini. - Megacolon vrozené i získané. - Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.
Mohu jet do lázní krátce po odstranění štítné žlázy?
Krátce po odstranění štítné žlázy lázně většinou vhodné nejsou, protože organismus se teprve adaptuje na hormonální změny a zátěž by mohla stav zhoršit.
V prvních týdnech po operaci dochází k nastavování hormonální substituce a tělo reaguje citlivě na změny režimu. Předčasný lázeňský pobyt může vést k výraznější únavě, bušení srdce nebo psychické nepohodě. Bez stabilizovaných hormonů není možné správně odhadnout reakci organismu na teplo a procedury. Bezpečnější je lázně odložit a nejprve se zaměřit na klidový režim a ambulantní péči.
Jak dlouho po operaci štítné žlázy je vhodné jet do lázní?
Vhodná doba pro lázně po odstranění štítné žlázy se liší, ale obvykle se pohybuje v řádu několika měsíců po stabilizaci léčby.
Rozhodující není počet týdnů od operace, ale dlouhodobě stabilní hormonální stav a předvídatelné reakce těla. U některých pacientů to může být tři měsíce, u jiných až půl roku. Příliš brzký nástup zvyšuje riziko zhoršení obtíží, zatímco správně načasované lázně mohou podpořit rekonvalescenci a psychickou pohodu.
Jsou lázně vhodné i po totální tyreoidektomii?
Lázně mohou být vhodné i po totální tyreoidektomii, ale pouze při stabilní hormonální substituci a dobré toleranci běžné zátěže.
Pacienti po totálním odstranění štítné žlázy jsou plně závislí na dodávaných hormonech. Jakékoli kolísání dávky se proto projeví výrazněji. Pokud je léčba dobře nastavena a pacient se cítí stabilní, lázeňský pobyt může pomoci s návratem kondice a psychickým zklidněním. Bez této stability je ale riziko přínosu nízké.
Může lázeňský pobyt zhoršit únavu po odstranění štítné žlázy?
Ano, lázeňský pobyt může únavu zhoršit, pokud je zahájen v nevhodnou dobu nebo obsahuje příliš náročné procedury.
Únava po operaci štítné žlázy bývá často spojena s hormonální nerovnováhou. Lázně představují zátěž, která může únavu prohloubit, pokud tělo není připravené. Častou chybou je přecenění vlastních sil. Při správném načasování však může dojít k postupnému zlepšení. Klíčem je individuální přístup a úprava programu.
Jsou termální koupele a horké procedury po operaci bezpečné?
Termální koupele a horké procedury po odstranění štítné žlázy vyžadují zvýšenou opatrnost a nejsou vhodné pro každého pacienta.
Teplo zatěžuje kardiovaskulární a nervový systém. Pacienti po tyreoidektomii často hůře snášejí přehřátí. Horké koupele mohou vyvolat slabost, závratě nebo bušení srdce. Pokud jsou vůbec zařazeny, měly by být krátké a s nižší teplotou. Při negativní reakci je nutné je vynechat.
Jaká glykémie 1 hodinu po jídle je považována za normální?
Glykémie 1h po jídle by u zdravého člověka měla zůstat v rozmezí, které organismus dokáže rychle kompenzovat.
Krátkodobý vzestup hladiny cukru po jídle je fyziologický, protože tělo reaguje na přijaté sacharidy. Pokud však hodnoty opakovaně výrazně stoupají a neklesají v následujících hodinách, může to znamenat poruchu inzulinové odpovědi. Prakticky z toho plyne nutnost sledovat trend, nikoli jediné měření.
Proč je glykémie po jídle důležitější než glykémie nalačno?
Glykémie po jídle odhaluje metabolický problém dříve než glykémie nalačno.
Mnoho lidí má ranní hodnoty cukru v normě, ale po jídle dochází k výrazným špičkám. Tyto výkyvy nejsou na první pohled vidět v běžných preventivních odběrech, ale dlouhodobě zatěžují cévy a zvyšují riziko diabetu i komplikací. Praktický dopad spočívá v tom, že samotná ranní glykémie nestačí k posouzení zdravotního stavu.
Jak souvisí glykémie po jídle a dlouhodobý cukr (HbA1c)?
Dlouhodobý cukr je výrazně ovlivněn opakovanými špičkami glykémie po jídle.
HbA1c představuje průměrnou hladinu cukru za několik měsíců, ale není tvořen jen hodnotami nalačno. Časté vysoké hodnoty po jídle se do něj významně promítají. V praxi se proto stává, že pacient má „dobré ranní cukry“, ale přesto zvýšený dlouhodobý cukr. Řešení spočívá právě v kontrole postprandiální glykémie.
Co nejvíce zvyšuje glykémii 1 hodinu po jídle?
Největší vliv mají rychlé a tekuté sacharidy.
Slazené nápoje, bílé pečivo, sladkosti nebo velké porce příloh vedou k prudkému vzestupu cukru v krvi. Naopak kombinace sacharidů s vlákninou, bílkovinami a tuky tento vzestup zpomaluje. Praktický závěr je zaměřit se nejen na množství sacharidů, ale i na jejich formu.
Může být glykémie po jídle vysoká i bez diagnostikované cukrovky?
Ano, vysoká glykémie po jídle se často objevuje už u prediabetu.
V této fázi bývá glykémie nalačno ještě normální, ale organismus nezvládá zátěž po jídle. Jde o varovný signál inzulinové rezistence. Praktickým dopadem je možnost zasáhnout včas úpravou stravy a pohybu a zabránit rozvoji cukrovky.
Jak správně měřit glykémii 1 hodinu po jídle?
Měření glykémie 1h po jídle by mělo probíhat přibližně 60 minut od prvního sousta.
Důležité je měřit se po běžných jídlech, nikoli jen po „ukázkově zdravém“ obědě. Jednorázové měření má omezenou výpovědní hodnotu, rozhodující je opakovaný vzorec. Praktický přínos spočívá v odhalení konkrétních potravin, které glykémii zvyšují nejvíce.
Pomůže pohyb snížit glykémii po jídle?
Krátký pohyb po jídle může výrazně snížit glykémii.
Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.
Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.
Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní
Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
