Zánět dásní způsobuje nedostatečná ústní hygiena. Mezi rizikové skupiny patří hlavně těhotné ženy, špatně kontrolovaní diabetici, osoby užívající orální antikoncepci, kortikoidy či některé speciální léky. Neléčený zánět dásní se časem rozvíjí v závažnější onemocnění, v takzvanou parodontitis (lidově parodontóza), která je příčinou úbytku kosti kotvící zuby a následně vede až k jejich ztrátě. Zánět dásní způsobují bakterie, které se hromadí v ústech a vytvářejí zubní plak, což je tenká vrstva, která přilne na povrch zubů. Není-li zubní plak pravidelně odstraňován, postupně ztvrdne a změní se v zubní kámen. Ten pak dráždí dáseň a poskytuje větší prostor pro růst bakteriální infekce. Je-li onemocnění dásní zachyceno v počáteční fázi, lze jej úplně vyléčit. U neléčeného pacienta však zubní kámen postupně roste a dráždí okolní dáseň, která reaguje ústupem. Počáteční zánět tak vyústí v parodontitidu, kde společně s dásní ustupuje i kostěné lůžko zubů, které se působením bakterií postupně rozkládá a následně dochází ke ztrátě zubů.
V diskuzi ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět dásní je nejběžnější onemocnění dásní. Trpí jím až 90 % dospělé populace. Můžeme ho dělit do několika skupin:
Zánět indukovaný plakem a zánět bez plakové složky (jednou z nejčastějších příčin je beze sporu špatná ústní hygiena)
Podráždění kouřem, stresové záněty, záněty u cukrovky, zánět spojený s vyšším věkem nebo genetické dispozice, hormonální změny v pubertě nebo těhotenství
Mezi rizikovou skupinu patří dívky a ženy užívající perorální antikoncepci. Dásně jsou pak citlivější a zánět dásní vzniká snáz. Nemoci všeho druhu mohou organismus oslabit a vznik zánětu dásní je pak otázkou času. Dalším faktorem jsou užívané léky snižující tvorbu slin, které mají ochrannou funkci pro zuby i dásně. Typickou skupinou léků zvyšující výskyt zánětu dásní jsou kortikosteroidy. Vyšší riziko pro vznik zánětu dásní má i pozitivní rodinná anamnéza, tedy genetická predispozice.
V diskuzi ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den už 14 dni mám zánět okostice v dasni můj zubar mi první uřízl dasen vyčistil druhý den mi zub vytrhl a třetí den jen drenoval ale bolest je nevidrženi točí se mi hlava bolí mne spánek ucho spatne se mi dícha
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: www.tomasvanek.cz/im…
To je těžká otázka. Vždy záleží na pacientovi, jak pečuje o svůj chrup. U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození. Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní na základě preventivních prohlídek a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu, což má za následek oteklé dásně, bolest, kolemčelistní zánět zubu, váček.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Potřebovala bych radu. Mám pocit řezání a svědění dasne a za zubem se mi udělal v dásni bílý flek. Z důvodu změny bydliště ještě nemám nového stomatologa. Neví někdo co to muže být? Přidala se stridave bolest všech zubů v dolní čelisti. Děkuji za pomoc. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše je to leukoplakie. Ve většině případů leukoplakie není život ohrožující. Flíčky nezpůsobují trvalé poškození úst. Léze obvykle vymizí samy během několika týdnů. V každém případě je to signál k urychlenému nalezení nového stomatologa. Někdy leukoplakie předchází rakovině, takže je důležité, aby to zkontroloval lékař.
Onemocnění dásní může být bezbolestné, ale může mít i několik zjevných příznaků, a to v pozdních stadiích onemocnění. Příznaky onemocnění parodontózou jsou často nenápadné, příčina nebývá známa. Některé symptomy poukazují i na jiné formy nemoci. Častými příznaky onemocnění dásní jsou:
krvácení během a po čištění zubů;
červené, oteklé a podrážděné dásně;
špatný dech nebo nepříjemná chuť v ústech;
ustupování dásní;
vznik hlubokých kapes mezi zuby a dásní;
uvolnění nebo posunutí zubů;
změny způsobu zapadání zubů do sebe.
I když nemusíte mít žádné příznaky, můžete již mít určitý stupeň onemocnění dásní. U některých lidí má parodontóza vliv jen na určité zuby, nejčastěji na stoličky. Pouze zubař dokáže rozpoznat a určit průběh onemocnění dásní.
Vytékání hnisu z dásně značí závažnější stupeň zánětu dásně, popřípadě dásní, a to parodontitidu. Hnis se objevuje při zatlačení na dáseň u zubního krčku. Je velmi důležité situaci nepodceňovat a problém co nejdříve konzultovat se svým zubním lékařem, který zahájí vhodnou léčbu. Hnis pochází ze zaníceného závěsného aparátu zubu, který je postižen. V blízkosti kontaktu zubu s dásní okolní dáseň zbytní a vytvoří takzvaný parodontální chobot, který při neléčené parodontóze může zadržovat hnis a vytvořit tak parodontální váček. Váček se může rozšířit i na kostní tkáň zubní jamky čelisti, při neléčeném abscesu hrozí vynětí zubu.
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
V diskuzi ZÁNĚT DÁSNĚ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Já jako prevenci používám bylinnou zubní pastu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aneta.
Nepodceňovat čištění zubů mezizubními kartáčky, to je asi zaklad. Nedávno jsem díky wobenzymu objevila pastu enzymel. Mají i gel, který působí báječně.
Pokud vás napadlo pomocí sterilní jehly prasknout tyto váčky a poté je dezinfikovat, tak tento postup se určitě nedoporučuje. Hrozí zde totiž velké riziko infekce, a to jak dásní, tak i zubů, byť by byla použita dezinfekce. Pokud se přesto do této činnosti pustíte, tak píchněte hodně do hloubky, kam to až půjde. Potom si dejte na prst sůl a vetřete ji do váčku.
V diskuzi BAKEROVA CYSTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta kaduchova.
Dobry vecer,chcela by som sa informovat o bakerovej cyste,ktoru mam na pravej nohe,velkosti 4 krat 7 cm,uz ma rok a pol boli koleno,taha mi cely stehenny sval zozadu az k zadku,tiez mam velke tlaky oblasti lytka,stehna a pod kolenom,po schodoch sa dotlacam zabradlim,ale dole schodami ma uz strasne taha sval stehenny aj lytko,10.11.2018som bola operovana-artroskopia,ale ziadna ulava od bolesti neprisla,som obeznejsia a uvedomujem si ,ze je viac koleno namahave,ale boli tam pacienti chudsi,alebo az chudi,tak si myslim,ze to az tak nesuvisi s velkou bolestou,pan primar ale nechce ani pocut o cyste,mam sa na nu vykaslat-to su jeho slova,a mam chudnut,po operacii sme museli chodit po 12 dnoch bez pomocok,co bola pani primarka poburena.Proste musim chudnut a hotovo,len kym ja schudnem,tak pridem o nohu,nemozem spavat,lebo mi vadi uz aj matrac,uz mi to blizi,neviem ,co mam robit,potrebujem ist aj do prace,ale netrufam si,som upratovacka v mš uz 26 rokov,a este som zabudla,ze od 25.8.2018 miseklo v krizoch a vtedy mi tie bolesti dost vystupili a bolia ma aj tie krize,ked lezim na posteli,chodim na magnet,tak ma riadne bolia aj krize,dufam,ze je to k porozumeniu a za radu ,co by som mala dalej robit,ako sa liecit Vam z celeho srdca dkujem Iveta,mam 57 rokov
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel M. Gerslova.
Zánět dásní obvykle předchází parodontóze (onemocnění dásní). Ne všechny záněty dásní však vedou k parodontóze. V rané fázi zánětu se bakterie přemění v plak, který prohlubuje zánět a způsobuje časté krvácení během čištění zubů. Dásně jsou podrážděné, ale zuby prozatím stále drží pevně v důlku. V této fázi nedochází k žádnému poškození dásně ani k nevratnému poškození zubů. Pokud však zánět není léčen, přejde do další fáze, a to do parodontózy. U jedinců s parodontózou dochází ke stažení dásně ze zubu. Tyto malé mezery mezi zuby a dásní se pak plní nečistotami a mohou dáseň dále poškozovat. Imunitní systém bojuje s bakteriemi, které se přeměnily na plak a šíří se a rostou i pod dásní. Toxiny nebo jedy produkované bakteriemi plaku začnou poškozovat kosti a pojivové tkáně, které drží zuby na jejich místě. S postupem nemoci dochází k prohloubení kapes, dásně a kosti jsou poničeny. V tomto případě dochází k uvolňování zubů až k jejich ztrátě. Onemocnění dásní je nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých.
V diskuzi PÁLENÍ ŠPIČKY JAZYKA,DÁSNÍ A RTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
Dobrý den, je to nejméně pět let, co mě začala pálit špička jazyka, je bez povlaku. Po nějaké době se přidalo pálení a zarudnutí dásní. Samozřejmě, že začal problém se stravou, téměř vše mě pálí. A při čištění zubů i tím nejjemnějším kartáčkem je děs. Návštěva lékařů: stomatologie, ORL, nulová pomoc. Teď se přidalo pálení i otok rtů a bolavé koutky úst. Užívám B komplex forte, ale žádné zlepšení. Obvodní lékařka mi předepsala zázračnou vodičku na afty, která jakoby znecitlivý dásně a mohu si alespoň vyčistit zuby, ale to není řešení.
Napadla mě myšlenka na potravinovou alergii, ale nevím jak zjistit na co, na koho a kam se obrátit.
Předem děkuji za radu.
Natálka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Váček nad dětským zubem na dásni nemá většinou nic společného s váčky u dospělých. Není v něm žádný hnis, ale produkty postupného rozpouštění kořenů dětských zoubků působením zubu stálého. Ty odcházely dírou v zoubku, aniž byste cokoliv pozorovali, pokud se díra v zubu ucpe cementem, tyto produkty nemají kudy odcházet, hledají si cestu ven a většinou se to projeví na dásni. Pokud dané místo nebolí, ani zoubek ne, ničemu to nevadí, časem váček praskne sám. Pak se však může zase udělat ještě i několikrát, než se zoubek začne hýbat a vypadne. Bývá to časté, většinou nebolestivé, mnohdy to děti ani rodiče vůbec nepostřehnou.
Na zánět dásně pomáhají výplachy ze šalvěje, slézu lesního a dubové kůry. Stejně jako při každém jiném zánětu i zde pomáhá heřmánek. Z homeopatik se doporučuje Staphysagria 9CH, Mercurius Solubilis 9CH nebo Hypericum Perforatum 9CH.
Jako domácí léčba se doporučuje výplach z heřmánku a šalvěje, nejlépe si však můžete pomoci zdokonalením zubní hygieny. Prevencí vzniku zánětlivého onemocnění dásní je pravidelné čištění zubů a ústní hygiena. Každých šest měsíců se doporučuje nechat si vyšetřit chrup u stomatologa a absolvovat sezení u dentální hygienistky. Lékaře navštivte, pokud krvácíte při čištění zubů, případně při bolestivosti dásní či při změně jejich barvy.
Často se stává, že se snažíme čistit si zuby tak pořádně a důkladně, až tím poškozujeme vlastní dásně. Ať už se rozhodnete pro ruční nebo elektrický zubní kartáček, vždy si vybírejte takový, který má měkké nylonové štětiny. Kartáčky s tvrdými štětinami poškozují zubní sklovinu nebo vyvolávají podráždění a otok dásní. Při čištění zubů se ujistěte, že děláte jemné, kruhové pohyby. Mnoho lidí si nesprávným způsobem čištění dráždí a poškozuje dásně a způsobuje si tak jejich bolest a krvácivost. Videa, na kterých je vidět technika čištění pomocí zubního kartáčku, jsou vidět tady čištění zubů kartáčkem.
Při bolestech dásní, kdy dochází k vytváření zánětu, je vhodné především navštívit zubního lékaře. Ten provede komplexní vyšetření. Odborná léčba spočívá především v odstranění zubního plaku, který je příčinou zánětu. Kromě toho vám lékař předepíše speciální léky, které pomohou k odstranění bakterií, jež infekci způsobily. Domácí léčba by měla jít ruku v ruce s prevencí. Základem je pravidelné čištění zubů kvalitní zubní pastou, a to dle předepsaných postupů. Právě špatné návyky při čištění zubů mohou být jednou z příčin zánětu dásní. Kromě toho se doporučuje využívat i dentální nitě nebo mezizubní kartáčky, které pomáhají odstraňovat nečistoty z prostoru mezi zuby. V neposlední řadě pak používání ústní vody, která přispívá k zamezení tvorbě zubního plaku.
Zánět dásní nemusí být jen otázkou pár dnů. Při neléčení dochází během několika let k závažnějším problémům, které ústí ve vypadávání zubů.
Léčba spočívá v řádné zubní hygieně, a to zejména v odstraňování plaku a zubního kamene. Tyto usazeniny a povlaky při kontaktu zubu s dásní totiž dráždí dáseň, která má tendenci k zánětlivým reakcím a ústupu. Pokud se u vás objeví hnisání dásní, zubní lékař nejprve ošetří odchod hnisu z dásně a doporučí prostředky, které dásně stáhnou a zbaví bakterií. Vhodné je také navštívit dentální hygienistku, která vám poradí jak přesně čistit zuby, aby nedocházelo k usazování plaku a kamene, doporučí vám nejvhodnější kartáček a mezizubní kartáček. Riziko parodontitidy se výrazně zvyšuje u kuřáků.
Parodontální chobot je v podstatě jakási kapsa, která vznikne mezi povrchem zubu a dásní. Je různě hluboká a lokalizovaná na různých místech kolem zubu. Pomocí speciálních kalibrovaných sond je možné změřit její hloubku a obecně platí, že čím je tato kapsa hlubší, tím je poškození tkání závažnější. V okamžiku, kdy vznikne parodontální chobot, se už nemluví o zánětu dásní, ale o zánětu závěsného aparátu zubu, tedy o parodontitidě.
Parodontální choboty neboli kapsy se dělí na pravé a nepravé. Nepravé vznikají zbytněním marginální dásně, aniž je rozrušena alveolární kost. Pravé choboty jsou vždy spojeny s destrukcí (resorpcí) alveolární (čelistní) kosti. Rozlišení je možné pomocí rentgenu.
Mechanická traumatizace měkkých tkání dásně by mohla podnítit vznik lokálního zánětu a vznik váčku na dásni. Doporučuje se zvýšení ústní hygieny, jíst měkké tekuté potraviny, lokálně je možné aplikovat Mundisal či Herbadent, vyplachovat přechodně Corsodylem, pokud nedojde ke zlepšení, vyhledejte zubního lékaře.
Pokud se jedná o váček na zubu, ať děláte cokoliv, ať se cpete léky proti bolesti nebo ne, bolest se sice zmírní, ale nezastaví se, naopak, čím déle čekáte, tím horší a horší to bude.
