Gangliony jsou často se vyskytující hmatná zduření (prominence) na ruce nebo na zápěstí. Většinou se nacházejí na hřbetní straně zápěstí nebo v oblasti základního článku prstu. Obsahují rosolovitou, čirou a viskózní tekutinu. Tyto útvary nejsou zhoubné. Příčina výskytu není známá.
Pokud se jedná o malé a pacienta neobtěžující ložisko, není léčba nutná. Někdy ganglion spontánně vymizí. Pokud je ale pseudocysta bolestivá, omezuje aktivity pacienta, má nežádoucí kosmetický efekt či je pro pacienta jinak nepřijatelná, je možné se pokusit o léčebnou intervenci. První možností léčby je prosté odsátí obsahu ganglia a případná aplikace protizánětlivého léku (kortikoidu) do jeho dutiny. Ale pokud tyto nechirurgické způsoby terapie nezajistí ústup obtíží, doporučuje se chirurgická revize a odstranění ganglia.
V diskuzi BAKEROVA CYSTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta kaduchova.
Dobry vecer,chcela by som sa informovat o bakerovej cyste,ktoru mam na pravej nohe,velkosti 4 krat 7 cm,uz ma rok a pol boli koleno,taha mi cely stehenny sval zozadu az k zadku,tiez mam velke tlaky oblasti lytka,stehna a pod kolenom,po schodoch sa dotlacam zabradlim,ale dole schodami ma uz strasne taha sval stehenny aj lytko,10.11.2018som bola operovana-artroskopia,ale ziadna ulava od bolesti neprisla,som obeznejsia a uvedomujem si ,ze je viac koleno namahave,ale boli tam pacienti chudsi,alebo az chudi,tak si myslim,ze to az tak nesuvisi s velkou bolestou,pan primar ale nechce ani pocut o cyste,mam sa na nu vykaslat-to su jeho slova,a mam chudnut,po operacii sme museli chodit po 12 dnoch bez pomocok,co bola pani primarka poburena.Proste musim chudnut a hotovo,len kym ja schudnem,tak pridem o nohu,nemozem spavat,lebo mi vadi uz aj matrac,uz mi to blizi,neviem ,co mam robit,potrebujem ist aj do prace,ale netrufam si,som upratovacka v mš uz 26 rokov,a este som zabudla,ze od 25.8.2018 miseklo v krizoch a vtedy mi tie bolesti dost vystupili a bolia ma aj tie krize,ked lezim na posteli,chodim na magnet,tak ma riadne bolia aj krize,dufam,ze je to k porozumeniu a za radu ,co by som mala dalej robit,ako sa liecit Vam z celeho srdca dkujem Iveta,mam 57 rokov
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel M. Gerslova.
Ganglion na noze je pseudocysta vyplněná hustou rosolovitou tekutinou. Příčina vzniku ganglionu není zcela známa, ale může jít o dlouhodobé přetěžování okolních vazivových struktur či infekci. Infekce může vzniknout buď samotným dlouhodobým přetěžováním, nebo úrazem šlachy či kloubu.
Pro snížení bolestivosti lékař obvykle předepisuje analgetické masti, magnetoterapii, terapeutický ultrazvuk a laser. Fyzioterapeut může na hodinách provádět mobilizace kloubů a uvolňování jednotlivých vrstev měkkých tkání (šlachy, svaly, vazy, kloubní pouzdra). Pokud bolestivost neustupuje nebo je útvar natolik velký, že omezuje hybnost v kloubu či samotné šlachy svalu, přistupuje lékař většinou k operačnímu řešení. Lékař má na výběr ze dvou metod. Může provést prosté odsátí obsahu ganglionu, jehož nevýhodou je, že stačí, aby v prostoru zůstala jedna jediná buňka, a ganglion může znovu narůst. Jako prevence vzniku zánětu v operované tkáni lze do místa aplikovat kortikoidy, které však mají velkou nevýhodu v tom, že vysušují měkké tkáně (šlachy, vazy, kloubní chrupavku) v místě aplikace a činí je tak křehčími a náchylnějšími k prasknutí či vzniku artrózy. Další chirurgickou metodou je vyříznutí ganglionu a důkladné vyčištění okolí šlach a kloubu, proto se odstraňují i tkáně z okolí ganglionu včetně šlachové pochvy a kloubního pouzdra. Po operaci je nutné nosit několik týdnů znehybňující dlahu, aby mohlo dojít ke srůstu operovaných šlach. Vzniklá jizva často vyvolává nové bolesti, otok a lehké omezení hybnosti operovaného segmentu. Bohužel i přes nepochybnou účinnost takovéto operační léčby není vyloučeno, že se ganglion v budoucnu znovu neobjeví.
V diskuzi LEDVINA PROPOUSTI KREV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Dobrý den,mám dotaz ohledně mé ledviny která propouští krev,mmikrohematurie,byla jsem na cystoskopii,v pořádku,CT nativně taky v pořádku.Paní doktorka mi řekla no tak propouští krev.Ještě jsem chtěla napsat že v roce 2015 u mě proběhla levostranná nefrektomie z duvodu velkého nálezu,prý nádor,ale po histologii bylo zjištěno po 6 týdnech čekání na výsledky že je to prý pseudocysta a zhoubné to nebylo,ale vyndat se to muselo,protože muj otec zemřel v 51 letech na zhoubný nádor levé ledviny.Jsem 4 roky po nefrektomii,která mi byla provedena v 51 letech.Jsem hodně unavená,pracuji jako kuchařka 12hodinové směny a nevím jedtli ta velká unava není od ledvin.bolesti mám hodně v kříži i do podbřišku,ale žádné ibalginy na bolest neberu.vydržím to .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud koleno nebolí a cysta je malá, léčení není nutné. Pokud je cysta větší a obtěžuje, provede se její odstranění nevelkou operací a pacient je potom bez potíží. Pokud se cysta po punkci obnoví, je namístě provést drobný chirurgický zákrok.
Bakerovy cysty v dětském věku často spontánně samy vymizí, tedy bez nutnosti jakékoliv léčby. Děti by se při výskytu cysty měly vyhýbat sportovním aktivitám, jako je běh, lezení a další podobné.
Po operaci Bakerovy cysty je mírný tah v oblasti kolene v pořádku. Dle délky nálezu může dojít ke zkrácení šlach a ty se potřebují zase rozhýbat. Cviky by měl poradit ošetřující lékař, který provádí rehabilitaci. Vždy jde o individuální přístup. Po prasknutí Bakerovy cysty se však obvykle doporučuje končetinu šetřit a zbytečně ji do odeznění otoku nezatěžovat.
Bakerova cysta se objevuje v podkolenní jamce, přičemž se nachází především na vnitřní straně této jamky. Cysta je naplněna tekutinou, tlačí, bolí a omezuje pohyblivost kolena a celé nohy. Cysta se nejčastěji objevuje okolo třicátého věku života. Druhou skupinou, která na tuto cystu trpí, jsou lidé nad padesát let, u nichž výskyt tohoto problému také narůstá – v tomto věku trápí cysta až 50 % nemocných. Bakerova cysta postihuje častěji muže než ženy a je doprovodným efektem nebo následkem jiných onemocnění. Jedná se například o artritidu (zánětlivé onemocnění kloubu), osteoartrózu (nezánětlivé onemocnění kloubu), dnu (nemoc, při níž jsou klouby zaneseny krystalky kyseliny močové, která není správně vylučována z organismu) nebo prasklinu menisku (většinou poúrazově). U sportovců se Bakerova cysta objevuje především jako následek prodělaného úrazu. Často je ovšem příčina vzniku cysty neznámá.
Samotná cysta pacienta omezuje v pohybu, nemůže ohnout koleno, ani chůze není normální. Postižená končetina je bolestivá a chůze tak bývá znesnadněna. Nemocný popisuje tlak a bolestivost v lýtku. Pokud cysta praskne, bolest graduje, dochází k zánětu a otoku lýtka, což rozhodně není rovněž nic příjemného. Bulku si může postižený nahmatat i na zadní straně nohy. U některých však tato cysta může být objevena zcela náhodně při sonografickém vyšetření, kdy je řešen zcela jiný problém. U samotné cysty je největší riziko to, že se často objevuje znovu, přechází do chronicity, což vede ke snížení pohyblivosti.
Cysta se dá obvykle nahmatat v podkolenní jamce. Pokud má lékař podezření na toto onemocnění, musí si pořádně prohlédnout pacienta. Diagnóza se potvrdí pomocí sonografického vyšetření. Pro přesné určení rozsahu cysty se provádí počítačová tomografie CT, při níž se přesně zobrazí velikost a přesné umístění cysty. Onemocnění je často zaměňováno za poranění menisků – při nejasné diagnóze se provede magnetická rezonance. Léčba je založena především na odsátí tekutiny z cysty. Nemocnému je naordinována ortéza, která koleno zpevní. Dále je doporučen klid, pacient by se měl vyhýbat fyzické aktivitě. Při bolestech se doporučují analgetika. Lékař rovněž může aplikovat kortikosteroidy na utlumení zánětu. Komplikacemi Bakerovy cysty jsou nejčastěji její chronické opakování a dlouhodobé snížení kvality pohybu nemocného. Ojediněle se tento stav řeší chirurgicky, ale to se týká jen malého množství případů. Závažnou komplikací je záměna Bakerovy cysty za hlubokou žilní trombózu, která má velmi podobné příznaky, ale může být až smrtelně nebezpečná. Je doprovázena vznikem krevních trombů (sraženin) v dolních končetinách. V případě, že není trombóza včasně léčena, může dojít k uvolnění sraženiny, která následně putuje cévním řečištěm až do plic. Dojde tak k vytvoření plicní embolie, což je stav akutně ohrožující lidský život.
