Jedním z příznaků začínající paradontózy je krvácení dásní při čištění zubů. K dalším příznakům paradontózy patří zachytávání stravy v mezizubních prostorech. U zdravého chrupu k podobné situaci nedochází a jídlo se mezi zuby zadržuje minimálně. Nejviditelnějším příznakem paradontózy pak je viklání zubů. Jde ovšem již o pokročilejší stadium paradontózy, kde je závěsný aparát chrupu natolik poškozen, že není schopen pevně držet zuby a dochází tak až k jejich vypadávání.
V naší poradně s názvem PARODONTÓZA - SKRYTÝ STRAŠÁK V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Parodontóza je označení pro chronické onemocnění parodontu - závěsného aparátu zubů. Typickým znakem parodontózy je absence zánětu v klinickém nálezu. Parodontóza, paradentóza i paradontóza jsou názvy označující jedno a to samé onemocnění. Slovo je složeno z řecké předpony para a buď z latinského "dens" (zub) nebo z řeckého "odous" ("genitiv odontus", zub). V minulosti byla běžnější řeckolatinská podoba slova paradentóza, dnes se v odborném užití upřednostňuje řecká, odvozená přímo z názvu orgánu, parodontu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Lebeda.
Myslel jsem, že v medicíně byla upřednostňována latina. Doktoři se jí vždy učili. Samozdřejmé myslet neznamená vĕdĕt. Proč to ale píší jednou parodontóza neb paradontóza neb paradentóza .........?
Přeji pĕkný den Jirka
Příčiny paradontózy nejsou přesně známy. Onemocnění pravděpodobně souvisí s nedostatečnou ústní hygienou. Doporučuje se pravidelná péče o chrup, která by měla spočívat v důkladném čištění zubů, používání mezizubních kartáčků nebo zubních nití. Vyplatí se také investovat do kvalitní pasty, kterou byste měli kupovat spíše v lékárně než v drogérii.
Mezi příčiny vzniku paradontózy patří: zubní plak, zubní kaz, zubní kámen, nedostatečné čištění zubů, přítomnost bakterií v ústech, hormonální změny, užívání léků, špatně udělané zubní protézy.
Boj zubního kartáčku s mikroby o zdravé dásně začíná de facto s prvním občanským průkazem. Studie totiž ukazují, že právě toto je věk, kdy začíná chronické zanícení dásní. Naštěstí tento proces postupuje docela pomalu, začíná kolem 15. nebo 16. roku života a šíří se z dásně na povrch kosti, kde zapříčiní úbytek kosti. Parodontitida je nebezpečná v tom, že sice krvácí, ale nebolí. Do zubařského křesla většinou spíše usedne pacient se zubním kamenem, nežli s parodontózou.
Jedná se o doplněk, který je nejčastěji používán k léčbě artritidy, zejména u osteoartrózy a u revmatoidní artritidy. Dále je MSM s oblibou používáno i při těchto onemocněních, jako je osteoporóza, bursitida šlach, svalové křeče, záněty oka, paradontóza, zažívací problémy, astma, alergie, pálení žáhy, bolesti hlavy, migrény, záněty sliznice, strie a vrásky. MSM také může pomoci při problémech s pokožkou, také pomáhá zesílit nehty a vlasy a může být také efektivní při podpoře růstu vlasů. Zdravotní přínosy MSM jsou skutečné, protože tělu dodává přírodní síru a to může hrát zásadní roli v několika důležitých biochemických procesech v těle.
V příběhu PARADONTOZA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sabina Kočičková.
Mně na paradontózu pomohl masážní roztok na dásně od Herbadentu.Objednávám si ho u nás v lékárně, ale kdo nemáte u vás lékárnu, lze objednat i přes jejich webovky na herbadent.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tamara Sedláčková.
já taký používám zubní pasty jen od Herbadentu, jsou to opravdu kvalitní pasty. Od té doby, co jsem si ji poprvé koupila, už jsem u ni zůstala
Při podezření na paradontózu navštivte svého zubního lékaře. Toho byste měli pravidelně navštěvovat každého půl roku, což je pro prevenci řady zubních onemocnění také velmi důležité. Zcela vyléčit paradontózu je stále nemožné, ale existují vhodné přípravky, jako jsou kloktadla, ústní vody, zubní pasty, vám mohou pomoci zmírnit projevy tohoto zubního onemocnění. Při léčbě paradontózy nezapomínejte také na bylinky. Vhodná je například šalvěj, kterou lze obecně doporučit při léčbě řady nemocí ústní dutiny. Nezastupitelný je také heřmánek, který je známý svými uklidňujícími a stahujícími účinky. Zapomenout byste neměli ani na přesličku, která se používá proti krvácení.
Doporučuje se důkladné čištění zubů a dezinfekce, používání speciálních výplachů, dezinfekce a čištění zanícených dásní v lokální anestezii, případné odstranění poškozené tkáně.
Šalvěj má mnoho výborných léčivých vlastností, ale nejvýznamnější je její antibakteriální účinek při chorobách dutiny ústní a krku. Šalvěj zde působí jako přírodní antibiotikum. Šalvěj se výborně uplatní na výplachy úst u lidí, které trápí paradontóza a zánět dásní, ale zabírá také i na akutní zubní váčky, protože zubní váček je zánětlivé onemocnění, vzniklé díky přemnožení bakterií u zubního krčku, které šalvěj účinně léčí. Kloktání šalvěje také dobře funguje jako domací léčba aftů. Dále pomáhá kloktání odvaru ze šalvěje na angínu, bakteriální zánět v krku. Odvar ze šalvěje mírní otlaky od zubní protézy. Dále šalvěj dobře poslouží k omývání a k obkladům kožních chorob, na různé ekzémy, dermatitidy, a také šalvěj pomáhá na zklidnění akné. Na akné je výborné smíchat odvar ze šalvěje s odvarem z yzopu, heřmánku a listů ořešáku a tím postižená místa s akné potírat.
Parodontitida (parodontóza, paradentóza, paradontóza) je zánětlivé bakteriální onemocnění závěsného aparátu zubů, který je tvořen dásní. Zánět dásní sám o sobě nebolí, a to je jeho nevýhoda. Onemocnění nejprve začíná krvácením z dásní, později se tvoří parodontální choboty, obnažují se zubní krčky, dásně ustupují, zuby mění své umístění (rozestup a výklon), viklají se, dásně někdy bolí a otékají. Organismus reaguje na tuto infekci vytvářením látek způsobujících destrukci vaziva přiléhajícího k zubu a rozkladem kostěného lůžka zubu. Následkem tohoto stavu je postupné uvolňování zubů, které může vyústit až v jejich ztrátu. Nebezpečí parodontitidy spočívá v tom, že její průběh bývá obvykle bezbolestný a počátek výraznější bolesti již signalizuje vznik abscesu.
Léčba zánětu dásní je založena na dokonalém odstraňování zubního plaku, to znamená na důsledném provádění ústní hygieny. U akutních forem je možné využít jako podpůrný prostředek i léčebné výplachy úst roztoky s obsahem chlorhexidinu.
Pokud se u vás v rodině paradontóza objevila, sázejte skutečně na prevenci. Kromě vhodné zubní pasty si pořiďte také speciální kloktadla nebo ústní vody. Pravidelně choďte na preventivní prohlídky a nepodceňujte dentální hygienu u profesionálů.
Dentální hygiena není zkrášlovací procedura, ale léčebný zákrok. Tímto procesem se odstraňují příčiny zánětu dásní (gingivitigy) a parodontitidy. Dentální hygienu může provádět specialista na dentální hygienu nebo sám zubař. Prvně je nutné zhodnotit úroveň ústní hygieny, k jejíž objektivizaci se nejčastěji používají indexy krvácivosti dásní. Dále je vhodné se podívat po kazech; dentální hygienista zuby velmi dobře prohlíží, a tak najde kdejakou drobnost. Pak už nastává samotné čistění zubů. Je nutné odstranit veškerý naddásňový zubní kámen, který se nejčastěji nachází na zadní straně dolních předních zubů. Tento kámen má skoro každý. Dalším krokem je pískování (air flow) – pomocí velmi jemného písku odstraňuje odborník zbytky kamene a především pak pigmentace na zubech, které jsou způsobeny potravou či kouřením. V případě pokročilé parodontitidy se stav musí předem konzultovat s ošetřujícím zubařem, který stanovil léčebný proces. Součástí dentální hygieny je pak i odstranění poddásňového kamene, což je základní součást léčby parodontitidy. Součástí dentální hygieny je i podrobná instruktáž správné techniky čištění zubů. Důkladná domácí péče je jedním ze základních předpokladů pro zdravé zuby a dásně. Někdy se stává, že mají se zuby či dásněmi problém lidé, kteří si zuby pravidelně čistí. V takovém případě je s největší pravděpodobností na vině jejich špatná technika čištění zubů. Posledním krokem je kontrolní návštěva v individuálně stanoveném čase. Zde se odborník přesvědčí, zda klient zvládne chrup vyčistit, nebo zda je nutná nová instruktáž ke správné péči o zuby a dásně.
Již po první návštěvě dentální hygieny jsou viditelné výsledky. Nejenže jsou zuby hladší, bělejší, ale i mezizubní prostory jsou průchodnější. Hygienista či lékař vám také poradí, jaký zubní kartáček máte používat a co je hlavní, doporučí vám, které mezizubní kartáčky jsou pro vás vhodné. A nedivte se, když budete odcházet s několika velikostmi kartáčků na čistění mezizubí. Jen málokdo je takový šťastlivec, že má všechny mezizubní prostory stejně velké.
Grapefruitová tinktura je na rozdíl od grapefruitového oleje určena nejen k vnějšímu, ale i k vnitřnímu použití. Jedná se o speciální bylinný výtažek z jader grapefruitu se širokým spektrem účinků. Ničí 800 kmenů škodlivých bakterií a virů, 100 kmenů plísní, parazitů a cizopasníků, ale nepoškozuje prospěšnou bakteriální střevní flóru. Posiluje imunitní systém – je to velmi účinné antibiotikum a přírodní fungicidum.
Vnější použití:
Afty – vyplachovat ústa směsí 10 kapek v 1 dcl vody, nebo potírat 50% extraktem
Opar – 2x až 3x denně potírat extraktem na chomáčcích vaty
Zubní kazy – 3x denně čistit kartáčkem (s 2–3 kapkami extraktu), vyplachovat směsí 5–10 kapek v 1 dcl vody
Záněty dásní, paradontóza, krvácivost – stejné použití jak u zubních kazů
Rýma – roztok 1/2 dcl vody se 3 kapkami extraktu vtírat do nosní dutiny
Zánět vedlejších nosních dutin – výplach dutin stejnou směsí jako u rýmy
Bolesti uší – zánět středního ucha – několik kapek extraktu v oleji nebo vodě kapat do uší (užívat i vnitřně)
Dávkování: podle věku, druhu onemocnění a účinku kúry užívat denně 3–15 kapek extraktu v 1 dcl vody po dobu dvou měsíců
Účinné při: virové infekci žaludku, střev, při infekčních průjmech, při dalších onemocněních, jako jsou tyfus, paratyfus, kolitida, Crohnova nemoc, gastritida, zánět žaludku, žaludeční vředy, potravinové i ostatní alergie, při nemocech vyvolaných plísněmi, kvasinkami a Candidou albicans, při poruchách krevního systému, při poruchách prokrvení, při revma, dně, astma, při léčbě artritidy, různých alergiích a ekzémech, vhodné k užívání při chřipce, nachlazení (i při rýmě), při parazitálním onemocnění způsobujícím obrnu, únavu, deprese, snížení paměti, granulony v orgánech, potlačuje spolupříčiny některých druhů rakovin, Alzheimerovy nemoci, cukrovky, Hodginovy nemoci a tak dále
V Indii, kde jsou suchá léta a pálí horké tropické slunce, se stalo tradicí užívat přípravky z nimby. Nimbový olej rychle uleví suché pokožce, protože se do ní snadno vstřebává, pomáhá hojit její poškozené vrstvy a udržovat přirozenou rovnováhu. Tyto vlastnosti umožňují nimbě zmírnit tvorbu vrásek, a to tím, že pomáhají kůži udržovat její pružnost. Nimba rovněž podporuje léčbu poškození kůže způsobené ultrafialovým zářením a také je prevencí předčasného stárnutí pokožky. Díky vysokému obsahu mastných kyselin přípravky vyrobené z nimbového oleje účinně napomáhají léčit onemocnění kůže, včetně plísňových onemocnění, lupénky a ekzémů. Nimba může být použita i v boji proti střevním červům. Pití nimbového čaje zabíjí koužkový lišej a svrab. Použití nimby v ájurvédě se doporučuje při léčbě žloutenky, protože tato rostlina mimo jiné pomáhá játrům správně odfiltrovat toxiny. Pasta z nibového prášku může být aplikována na bradavice, herpes a jiné virové problémy. Je známo, že nimba zmenšila velikosti nádoru, když byla injekčně aplikována do okolí nádoru.
Za své jedinečné a nezaměnitelné účinky vděčí nimbová kosmetika obsahu aktivních látek jako nimbin, azadirachtin, nimbidol, quercetin a nimbidin, které můžete najít jenom v přípravcích s obsahem nimbového oleje a extraktu nimbových listů a nimbové kůry. Při nemocech dutiny ústní, jako je například paradontóza, jsou mikroorganismy, které se vyskytují v zanícených dásních, rezistentní vůči penicilinu i tetracyklinu, ale nejsou odolné vůči antibakteriální rostlině, jako je nimba. Nimbový olej se v Indii tradičně používá jako lubrikant a také poměrně účinný prostředek proti nežádoucímu otěhotnění. Tyto vlastnosti, spolu s protivirovým a imunostimulačním účinkem, z něj dělají prostředek přispívající k bezpečnému a příjemnému sexu. Nimba je také dobrý přírodní repelent proti hmyzu, bezpečný pro použití. Používá se rovněž v šamponu proti vším – olej se vetře do vlasů a nechá působit přes noc. Nimbový olej může být také přidáván do psích šamponů proti klíšťatům. Dalším použím jsou ochranné spreje před škůdcům na zahrádce.
Éterické oleje se ve vodě nerozpouští, ale potřebují tuk. Výborně se proto bude hodit například parafín (z lékárny) a z domácích surovin například mléko, med nebo krém.
Příprava koupele: Do mléka nebo medu nakapeme cca 5-8 kapek Oleje 31 bylin, směs pak vylijeme do vody. U malých dětí stačí 1-2 kapky.
Výplachy dutiny ústní a kloktání: Do 2 dcl vody dáme 2-4 kapky, případně nejdříve rozředit s trochou mléka.
Masáže a mazání: Olej 31 bylin nakapejte (3 – 5 kapek) do masážního oleje nebo krému (čistý bez dalších bylinných přísad). Chcete-li použít Olej 31 bylin přímo na kůži neředěný, vyzkoušejte pouze 1 kapku na menší plochu kůže.
Aromalampa: Do vody nakapat 3-5 kapek. V případě inhalace použít do vody 1-3 kapky.
Použití éterických olejů vnitřně:
Olej rozpustíte v medu nebo nakapejte na kostku cukru. Aplikované množství je 1-2 kapky. Je však nutné připomenout, že aplikace éterických olejů vnitřně se obvykle nedoporučuje.
Aplikace oleje podle potíží:
Pohybová soustava, svaly, klouby:
Záněty a bolesti kloubů, páteře, šíje, šlach (ve formě masáží a potírání)
Akutní nebo chronické selhání ledvin je velmi vážné onemocnění, které má mnoho příčin. Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má proto vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete. Chronické selhání ledvin je stav, kdy jsou ledviny z 80 % poškozené a zbylých 20 % nestačí odstraňovat odpadní látky z těla.
Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, které selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček jde především o dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují aspoň zčásti. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.
Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by. U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, zimomřivost a spavost. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu (zvracení, slinotok, průjmy). Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti. Pokud se zdravotní stav neřeší, onemocnění se postupně zhoršuje, až se ledviny zcela vyčerpají. Následně se objeví příznaky akutního selhání ledvin a smrt.
Jestliže máte byť jen malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti odebere krev a na základě rozboru určí diagnózu. Pes s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobé podávání infuzí a neustálou kontrolu stavu. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, to znamená 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.
Bez konzultace s veterinářem zvířeti nepodávejte žádné léky! I přes dobrou vůli mu můžete nenávratně poškodit ledviny!
Nezapomínejte zvíře pravidelně očkovat, snížíte tím riziko akutního selhání ledvin v důsledku infekčního onemocnění.
Mějte pod dozorem veškeré chemikálie či léky, které by mohl pes nedopatřením pozřít (nemrznoucí kapaliny, jedy na krysy, přípravky na ochranu rostlin, zbytky antibiotik a podobně).
Jako prevence se obzvlášť u starších zvířat osvědčuje používání lososového oleje, který podporuje činnost ledvin, a navíc se po něm leskne srst. Výhodou je, že zvířatům chutná, takže skvěle dochutí oblíbené granulky.
Kontrolujte u zvířete stav chrupu. Paradontóza ledviny prokazatelně poškozuje. Choďte se zvířetem na pravidelné kontroly a odstraňování zubního kamene.
U starších zvířat měřte jednou za měsíc spotřebu vody. Jestliže pes vypije více než 100 ml na každý kilogram hmotnosti, je nutné vyhledat veterináře. Prevence je základ – používejte jen kvalitní, vysoce stravitelná krmiva. Nutný je neustálý přístup k čerstvé vodě.
Homeopatická léčba společně s infuzní terapií a dietními opatřeními pomáhá podporovat funkci ledvin, pokud již nedošlo k nezvratným změnám v jejich tkáni. Ovšem není samospásná, zvíře by měl vždy prohlédnout veterinář!
Recept
Ingredience: 125 g syrového libového mletého masa, 200 g vařené bílé rýže, 1 vejce, 2 lžíce slunečnicového nebo kukuřičného oleje, 600 mg vápníku, špetka jodizované soli, 2 lžíce jemně strouhané mrkve, ¼ askorbátu sodného
Technologický postup: Všechny ingredience smíchejte a podávejte syrové, jestliže je pes přijme. Jinak smíchejte vše kromě vitamínů, pečte asi 20 minut při střední teplotě a po vychladnutí přidejte vitamíny. Občas maso nahraďte jednou až třemi lžičkami jater.
Množství: Obecně psovi můžete dávat tolik jídla, kolik sní. Tento recept by měl stačit pro 5kg psa na 3 dny pro 20kg psa na jeden den. Pokud množství ztrojnásobíte, vystačí pro 30kg psa na 2 dny.
Myslel jsem, že v medicíně byla upřednostňována latina. Doktoři se jí vždy učili. Samozdřejmé myslet neznamená vĕdĕt. Proč to ale píší jednou parodontóza neb paradontóza neb paradentóza .........?
Přeji pĕkný den Jirka
Parodontóza je označení pro chronické onemocnění parodontu - závěsného aparátu zubů. Typickým znakem parodontózy je absence zánětu v klinickém nálezu. Parodontóza, paradentóza i paradontóza jsou názvy označující jedno a to samé onemocnění. Slovo je složeno z řecké předpony para a buď z latinského "dens" (zub) nebo z řeckého "odous" ("genitiv odontus", zub). V minulosti byla běžnější řeckolatinská podoba slova paradentóza, dnes se v odborném užití upřednostňuje řecká, odvozená přímo z názvu orgánu, parodontu.
Mně na paradontózu pomohl masážní roztok na dásně od Herbadentu.Objednávám si ho u nás v lékárně, ale kdo nemáte u vás lékárnu, lze objednat i přes jejich webovky na herbadent.cz