Teď už je na vás, zda se rozhodnete pro francouzskou manikúru, což jsou jen špičky nehtů v bílém či barevném provedení, nebo zda chcete mít nehty barevné po celé ploše, u této volby jsou rychleji vidět odrosty neboli odrostlé části nehtů. Nehtař/ka vám nanese barevný gel na jednotlivé nehty, tentokrát již nebude nanášet na celou ruku najednou, ale bude střídat jeden prst na pravé ruce, poté na levé a neustále dokola, až budou všechny hotové a stejné.
Další možností, jak lze „Francii“ vytvořit, je za pomocí třpytek – nejprve je potřeba nanést bezbarvý gel na část nehtu, kde chcete mít ze třpytek utvořenou francouzskou manikúru. Za pomoci jemného štětečku se nanesou třpytky a nehet se dá do UV lampy zatvrdnout. Opět se střídá jeden nehet z pravé a levé ruky.
Umělé řasy si dnes může pořídit každá žena. Jejich aplikace se provádí v různých kosmetických salonech, ale lze to i doma. Mezi ženami a dívkami je tato metoda velmi populární a nepostradatelná, stejně jako kosmetika, manikúra či kadeřnictví. Umělé řasy jsou tvořeny celou řadou řas a lepí se speciálním lepidlem v celku.
Postupným a přiměřeným zatěžováním prací nebo sportem nevznikne na inkriminovaném místě puchýř, ale vytvoří se mozol. U mozolu se pokožka stává pevnější, odolnější vůči zátěži, a poněkud tmavší a vyšší (hyperkeratóza). Dokud mozol nevadí, je možné jej ošetřovat a promazávat. V případě, že mozol začne překážet, je potřeba jej odstraňovat (snášet) například pilníkem. Patřičným odborným pracovištěm je pedikúra nebo manikúra.
Určitě už máte nové plavky, nějaké šik sandálky a šatičky. Možná jste si pořídila novou letní vůni, kterou máte v úmyslu okouzlovat za vlahých večerů. Návštěva kadeřníka a šmrncovní sestřih, k letnímu standardu patří i manikúra a pedikúra.
K létu bohužel patří i jedna nepříjemná záležitost, která Vám tohle nádherné období může pokazit – vaginální mykóza, někdy nazývaná také jako poševní mykóza. Možná Vás to hrozné svědění, pálení, bolest a výtok letos mine. Pokud vás trápí vaginální mykóza každý rok, ještě není všechno ztraceno.
Předtím, než se sama pustíte do modeláže svých nehtů, vám doporučuji navštívit buď alespoň párkrát profesionála a okoukat od něho některé kroky, nebo si alespoň vyhledat dostatek ukázek na internetu. Nejste-li úplný laik, postačí vám můj návod.
Příprava nehtů, pilování, lepení tipů
Než začnete s úpravou nehtů, měly by být vaše ruce úplně čisté. Poté pomocí pomerančového dřívka nebo některého nástavce z manikúry zatlačte přerostlou kůžičku. Neměla by se odstraňovat, jen zatlačovat. Zdrsněte nehty pomocí pilníku s hrubostí 180. Vyberte správnou velikost tipů. Nesmí být menší ani větší než vaše šířka nehtu. Číst tipu, který má přilnout k nehtu, a konec nehtu samotného natřete lepidlem na nehty, nikdy nepoužívejte lepidlo, které k tomu není určené, mohla byste si způsobit vážné zdravotní problémy. Vždy lepte po jednom tipu, nechte lepidlo chvíli zaschnout a přiložte k nehtu, držte alespoň 30 sekund, poté nechte ještě alespoň 2 minuty zaschnout, než odstřihnete. Ideálním nástrojem pro stříhání tipů na nehty je takzvaná gilotina. Nalepené a zakrácené nehty dopilujte do požadované délky, zapilujte přechod a zdrsněte celou plochu tipu.
Podkladový gel
Podkladový gel se nanáší jako první vrstva. Nanáší se pomocí štětce po celé ploše nehtu i tipu ve velmi tenké vrstvě od zatlačené kůžičky po okraj nehtu, ale pozor, nesmí se kůžičky dotýkat, jinak se vám nehty budou „odfukovat“. Naneste všechny prsty na jedné ruce a teprve potom dejte do UV lampy vytvrdnout na 2 až 4 minuty podle gelu a doporučení výrobce. Je lepší používat stejnou značku všech gelů, podkladových a modelovacích, zaručíte tím tak jejich správné tvrdnutí a přilnutí.
Francouzskámanikúra, barevné gely
Je na vás, zda se rozhodnete pro celé barevné nehty, francouzskou manikúru, nebo budete jednotlivé styly střídat, prakticky se s barevnými gely pracuje stejně. Jak francouzskámanikúra, tak celobarevné nehty se nanášejí štětečkem a nejlépe v několika vrstvách. Gel nanášejte na každý nehet zvlášť a hned nechte vytvrdnout, aby vám nestékal. Sejně jako u podkladového gelu ani barevný a později modelovací gel by se neměl dotýkat kůže a čím blíže ke kůži nanesete, tím déle vám nehty vydrží a pomaleji budou odrůstat. Neumíte-li od ruky nanést francouzskou manikúru, můžete použít šablonu, stejně jako to děláte, když si francouzskou manikúru vytváříte lakem. Než ale dáte nehet vytvrdnout, šablonu raději odstraňte.
Modeláž nehtů
Až budete mít nehty barevně připravené, přistupte k samotné modeláži nehtů. Myslete na to, že největší vrstva gelu je uprostřed nehtu a do stran je roztahována. Na štěteček naberte gel a ten jedním tahem rozetřete po celém nehtu, předejdete tak tvoření bublinek. Stane-li se vám, že se gel dotkne kůže, je lepší vzít pomerančové dřívko a gel mezi nehtem a kůží přerušit, aby nezůstal spojen, hodně špatně se pak piluje nebo se pak brzy odfukuje. Modelujte nehet jeden po druhém a vždy hned nehte zatvrdnout v UV lampě, jinak vám bude gel hodně stékat. Z hotových vymodelovaných nehtů odstraňte výpotky pomocí tekutiny na výpotky. Tato připravené nehty ještě dle potřeby zapilujte do požadovaného tvaru – již byste měla pilovat jen hrany nehtů, ne celou plochu. Nehet můžete dozdobit například malůvkami zdobicím lakem, nechat zaschnout a přetřít bezbarvým lakem nebo konečným lesklým gelem, který bývá většinou v lahvičce a nanáší se stejně jako lak, jen se nechává vytvrdnout v UV lampě. Nehty se pak dlouho krásně lesknou. Na závěr byste měla nehtové lůžko potřít výživným olejíčkem. Jste-li se svými nehty spokojená, můžete se těšit na příští modeláž přibližně za tři týdny, pokud jste spokojena méně, věřte, že všechno je potřeba vypilovat a že vaše práce bude lepší a lepší. Na co ale myslete dopředu, že taková domácí modeláž nehtů vám zabere i více než 2 hodiny času, protože v době, kdy máte jednu ruku v UV lampě, druhou pracovat nemůžete.
Stejnou péči, kterou věnujete vlasům a pleti, zasluhují i vaše ruce a nehty. Ruce o nás vypovídají mnohé. Již při prvním vizuálním kontaktu upoutají pozornost, a tak se stávají i naší vizitkou. Pravidelná manikúra nám pomůže zachovávat ruce i nehty stále krásné, upravené a ve skvělé kondici. Nezapomínejme na to, že jsou ruce důležitou součástí našeho těla, a věnujme jim potřebnou, každodenní péči. Naše ruce jsou nejvíce zatěžovány mnoha vnějšími vlivy, například při každém kontaktu s vodou a mycími prostředky dochází k vysoušení pokožky rukou i nehtů. A právě na tento problém vám můžeme doporučit parafínové zábaly.
Na to, abyste si mohla sama doma udělat parafínový zábal, potřebujete parafínovou vaničku Therabath. Pro svoji snadnou obsluhu, spolehlivost a bezpečnost se stala velmi oblíbenou nejen v nehtových studiích (pro závěrečnou práci při úpravě rukou) a v salonech, ale i v domácnosti. Pro nejlepší vlastnosti a účinek používejte perličkový parafín s vůní nebo čistý perličkový parafín, který zakoupíte v internetových obchodech.
V současnosti je známo více než 35 druhů levandulí. Nejvíce se tato rostlina pěstuje v jižní Francii, ve Španělsku, Itálii, Maďarsku a místy i u nás. Během staletí vznikalo velké množství hybridních odrůd levandule, které lze nalézt v zahradách a parcích v mnoha zemích. K druhům vhodným do zahrad náleží například levandule lékařská (lat. Lavandula angustifolia). Levandule se vyskytuje v několika odrůdách, které se od sebe liší především svou velikostí a barvou, některé však také vůní. Kromě levandule lékařské se pěstuje i mnoho dalších druhů a kultivarů. Levandule korunkatá, takzvaná francouzská levandule (Lavandula stoechas), má velká nachová kompaktní květenství, ale je poněkud choulostivější. L. lanata má velká květenství, je otužilá a ideální do nádob, nesnáší však přemokření. Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými nebo bílými květy, které vyniknou na záhonech především v kombinaci s modrými a fialovými levandulemi.
Ingredience na polévku: 500 g cibule, 1 l vody, 1 kostka zeleninového bujónu, 1 dcl bílého suchého vína, olivový olej, kousek másla, sůl, pepř, provensálské koření.
Ingredience na tousty: plátky toustového chleba, kvalitní francouzský strouhaný sýr (na posypání), máslo (na namazání chleba), sůl dle chuti.
Postup: Cibuli oloupeme, nakrájíme na kolečka a osmahneme na pánvi, na které jsme rozpustili kousek másla v olivovém oleji. Osmahlou cibuli přesypeme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme bujón, sůl a pepř a vaříme 15 minut. Poté přilijeme suché bílé víno a necháme přejít varem. Odstavíme z plamene a okořeníme provensálskými bylinkami. Tousty nejdříve potřeme máslem, poté posypeme kvalitním sýrem a vložíme do připravené misky s polévkou. Takto připravenou polévku dáme zapéct do trouby, a to každému strávníkovi zvlášť. Tousty nasáknou polévku, jsou měkké a dají se krájet lžící.
Levanduli je možné pěstovat i doma v květináči. Potřebuje lehčí půdu a vyžaduje hodně světla. Postavte ji tedy někam na parapet, kde na ni bude svítit sluníčko co nejdéle. Chce málo zalévat (vydrží i pár dní bez vody), je nenáročná na hnojení, a pokud bude mít dobrou zeminu, nemusí se hnojit vůbec. Je možné ji namnožit řízkováním nebo ze semen. Seje se v půlce února, potom se rozsází. Kvete od června až do konce léta. Nezaštipuje se, teprve až po odkvětu se sestříhá asi o jednu třetinu. Nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování v nádobách je modře kvetoucí a zároveň mrazuvzdorná Hidcote Blue dorůstající do výšky 50 centimetrů či světlemodrá trvalková odrůda Munstead vysoká pouze 10 centimetrů. Kromě levandule úzkolisté můžete pěstovat i další druhy, ty však nejsou mrazuvzdorné, proto je pěstujte výhradně v nádobách, které lze na zimu snadno přemístit do světlé místnosti bez mrazu. Obzvlášť dekorativní je francouzská levandule Lavandula stoechas. Od klasické levandule se liší atraktivním květenstvím a výraznou citlivostí na mráz.
Dekorativní kosmetika se snaží podtrhnout přirozený půvab či vytvořit výrazné líčení pro zvláštní příležitosti. Slovem kosmetika se nazývají i různé přípravky a látky, které se používají právě pro tyto účely. V obchodním prostředí se jedná o běžný sortiment kosmetiky, který se obvykle prodává v drogeriích či v parfumeriích. Kosmetické výrobky jsou žádaným artiklem pro mnoho lidí a prodávají se v mnoha provedeních a značkách. Kosmetické přípravky určené k výraznější dočasné změně vzhledu se nazývají líčidla. Patří mezi ně například make-up, pudr, oční stíny, rtěnka a podobně. Jejich hlavní složkou jsou různé pigmenty. Zvláštní význam mají líčidla v divadelní a filmové tvorbě, kde pomáhají dotvořit či zvýraznit charakter postavy nebo vyjádřit její emoce.
Výrobou kosmetických produktů se zabývá celé specializované odvětví chemického průmyslu zvané kosmetický průmysl. Mezi nejvýznamnější světové výrobce kosmetiky patří společnosti L´Oréal Paris, Max Factor, Nivea, Oriflame, Avon, Garnier, Maybelline, Dove, Palmolive, Schwarzkopf, Bioderma, Vichy a Dermatherm. Zkrášlováním lidského těla se zabývají také specializované firmy typu kosmetických salónů, vlasových studií a podobně. Služby poskytované těmito firmami mohou zahrnovat i další doprovodné práce a činnosti, jako je lázeňství, kadeřnictví, holičství, posilovny, manikúra, pedikúra, masážní služby a další.
SERVIER, s.r.o., je francouzská originální farmaceutická společnost. Prodává léky pro léčbu hypertenze, anginy pectoris, diabetu, deprese, žilní nedostatečnosti, respiračních onemocnění, osteoporózy a ischemické choroby srdeční. Všechny léky pocházejí z vlastního výzkumu a vývoje. Zastoupení firmy SERVIER v České republice zahájilo svou činnost v říjnu roku 1994. Za 19 let působení na farmaceutickém trhu společnost vytvořila mnohá partnerství a vybudovala si pevné postavení v oblasti kardiologie, diabetologie, interní medicíny, psychiatrie i angiologie. Tyto léky užívá více než 800 000 pacientů v České republice. V roce 1998 SERVIER v České republice založil Výzkumné centrum pro terapeutický výzkum (International Centre for Therapeutic Research – I.C.T.R.), Oddělení pro Českou a Slovenskou republiku, se sídlem v Praze. Cílem I.C.T.R. je organizování klinických studií v souladu se správnou klinickou praxí (GCP) a místními zákony. Podílí se na klinickém hodnocení nových léků ve fázi I–II–III, nových indikací již registrovaných léků – fáze II–III, dále na registračních studiích a podporuje také klinické hodnocení IV. fáze. V roce 2012 se SERVIER zařadil mezi sedm nejvýznamnějších farmaceutických společností v České republice s více než 3% podílem na trhu v obratu. Dlouhodobě patří k nejdynamičtějším firmám na českém farmaceutickém trhu.
Záděry jsou drobné trojúhelníčky měkké či suché kůže kolem nehtů. Záděra kromě toho, že není hezká na pohled, může být i vstupní branou infekce a péče o ni se nesmí zanedbat, protože následně vznikají bolestivé záděry a zánět. Zvláště pokud odstávající část okusujeme, může kromě infekce hrozit i sepse. Záděru způsobuje okusování nehtů, vysušená a dehydratovaná pokožka. Proto tento problém nejvíce trápí osoby se suchou kůží, které mají slabou ochrannou tukovou vrstvu. Dehydratovaná pokožka je bez vody a snadno se kvůli tomu loupe. Pak stačí jen nepatrně o cokoliv zadrhnout a vznikne záděra. Ke tvorbě suché kůže může například dojít častým kontaktem s papírem, ten totiž při dotyku s pokožkou odsává tuk. Na vině ale může být i špatná manikúra či nedostatek některých vitamínů a minerálů. Typické jsou záděry u dětí, a to především na palci.
Ranku, která vznikne po odstřižení, je vhodné ošetřit hojivým krémem či gelem s obsahem přírodních látek, nejlépe heřmánku či měsíčku lékařského. Měsíček lékařský je v tomto případě užitečný svým hojivým účinkem a hodí se právě při drobných poraněních kůže, mezi něž patří i záděra. Heřmánek lékařský zase působí antibakteriálně a protizánětlivě, čímž snižuje riziko vzniku infekce na místě odstřižené kůžičky. Výhodná je vzájemná kombinace výtažků z obou léčivých rostlin v jednom přípravku, dojde tím k rychlejšímu hojení rány, a navíc záděra tolik nebolí.
Je to masová pomazánka, která se připravuje nejčastěji z vepřového bůčku, dá se ale použít i jiné tučnější maso, jako například kachna, husa, králík, losos a podobně.
Maso na rillettes se krájí na kostky o velikosti 2–3 cm, které se dají do pekáče, kde se osolí, opepří a podlijí bílým vínem. Podle chuti se mohou přidat i jiné ingredience (česnek, rozmarýn, tymián, bobkový list, jalovec, ...). Maso se vloží do trouby, kde se pomalu peče až osm hodin, dokud se nerozpadne a nevytvoří kompaktní hmotu. Takto upečené maso se nechá vychladnout a podává se s bílým pečivem. Někdy je lepší maso pro jemnější strukturu rozmělnit vidličkou nebo tyčovým mixérem.
Recept pochází z oblasti Touraine ve střední Francii, místní rillettes mají chráněné zeměpisné označení původu. První zmínka o nich pochází z roku 1480, název vznikl jako zdrobnělina výrazu rille, označujícího podlouhlý špalíček sádla.
Rillet se někdy také nazývá jako rillettes, rijet, grillons, cretons, u nás známé jako masová pomazánka.
Tato francouzská specialita je sice jednoduchá, ale velmi dlouhá na přípravu. Jedná se o pokrm pro labužníky.
Na dobré rillettes potřebujeme dobré vepřové maso. Nejlépe směs několika druhů. Nejoptimálnější je používat plecko, krkovici, kotlety.
Obecně platí, že na 1 kg masa se přidává 0,25 l tekutin (sádlo se nepočítá).
Toto koření znali již původní obyvatelé jihovýchodního Mexika, Toltékové a Aztékové, kteří ji nazývali tlilxochitl (černý lusk). Používali ji nejen jako přísadu při přípravě nápojů z kakaových bobů a placek, ale i jako léčivý prostředek a tonikum, především k povzbuzení srdeční činnosti a k celkovému vzpružení organismu.
Do Evropy bylo toto koření poprvé dovezeno v první polovině 16. století a stalo se velmi žádaným. Vzhledem k tomu, že byl původní vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia) v jihovýchodním Mexiku endemickým druhem vázaným na opylování včelami rodu Melipona, žijícími pouze v této oblasti, a jen některými druhy kolibříků, a protože se nepodařilo zajistit opylování jinými způsoby či introdukovat jeho přirozené opylovače do jiných tropických kolonií, bylo až do poloviny 19. století výhradním producentem Mexiko, a tak až do jeho osamostatnění měli Španělé na vanilku celosvětový monopol.
Teprve objev metody umělého opylování v roce 1841 dovolil rozšířit zemědělské pěstování vanilovníku i do jiných kolonií, především do francouzských (ostrovy Madagaskar, Réunion a Komory v Indickém oceánu a Francouzská Polynésie, zejména ostrov Tahiti v Tichém oceánu a Guadelupe v Malých Antilách), též britských (na Ceylon, nyní Srí Lanku, na Bahamy, do Zanzibaru a na Seychely) a do holandských (do nynější Indonésie, především na ostrov Jávu) i do západní části rovníkové Afriky.
